Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 93/2023-46
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 29 314,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 705,17 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,37 Kč za období prodlení od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 705,17 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném:
- zaplacení částky ve výši 13 736,96 Kč, smluvního úroku ve výši 3 077,85 Kč za období od datum do datum, smluvního úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 22 176,13 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 262,68 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 470,96 Kč od datum do zaplacení,
- zaplacení částky ve výši 4 872,62 Kč, smluvního úroku ve výši 293,95 Kč za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 259,91 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 705,17 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,37 Kč za období prodlení od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 705,17 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném:</b> <b>- zaplacení částky ve výši 13 736,96 Kč, smluvního úroku ve výši 3 077,85 Kč za období od [datum] do [datum], smluvního úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 22 176,13 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 262,68 Kč za období prodlení od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 470,96 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- zaplacení částky ve výši 4 872,62 Kč, smluvního úroku ve výši 293,95 Kč za období od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 259,91 Kč za období prodlení od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 314,75 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou smluv o úvěru, které měla se žalovaným uzavřít poté, kdy náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného. Konkrétně se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 872,62 Kč s úrokem 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 293,95 Kč od datum do datum a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 259,91 Kč od datum do datum s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 50 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutý úvěr se smluvním úrokem 11,75 % v pravidelných měsíčních splátkách do datum, avšak tuto svou povinnost řádně a včas nesplnil. Celková dlužná částka ke dni datum činila 5 426,48 Kč (jistina 2 422,62 Kč, poplatky 2 450 Kč, smluvní úrok 293,95 Kč, úrok z prodlení 259,91 Kč). Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 442,13 Kč s úrokem 13,90 % ročně z částky 22 176,13 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 22 176,13 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 077,85 Kč od datum do datum a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 443,05 Kč od datum do datum s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr se smluvním úrokem ve výši 13,90 % v pravidelných měsíčních splátkách, avšak tuto svou povinnost řádně a včas neplnil. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni datum a vyčíslila celkový dluh na částku 28 963,03 Kč (jistina 22 176,13 Kč, poplatky 2 266 Kč, smluvní úrok 3 077,85 Kč, úrok z prodlení 1 443,05 Kč). Žalovaný dlužné částky neuhradil ani poté, kdy mu zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.
3. K jednání soudu se účastníci nedostavili, žalobkyně se omluvila a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy měl být žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut úvěr 50 000 Kč, žalovaný se smlouvou zavázal hradit pojištění ve výši 50 Kč měsíčně a poskytnutý úvěr měl splácet měsíčními splátkami po 2 466 Kč (splátka zahrnovala jistinu a smluvní úrok, která dle smlouvy činil 12,9 % ročně); úvěr byl sjednán na 24 měsíců s konečnou splatností datum, první splátka měla být zaplacena datum. Úvěr měl být čerpán a splácen prostřednictvím běžného účtu žalovaného číslo. Jako adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena adresa jeho trvalého bydliště ulice a číslo, obec.
5. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum a za období od datum do datum soud zjistil, že za období od datum do datum na tomto účtu byly zaúčtovány platby z protiúčtu č. bankovní účet (účet žalovaného), a to odchozí platba ve výši 50 000 Kč dne datum, a dále následující příchozí platby v celkové výši 55 917,83 Kč: 24 plateb po 50 Kč (pojištění), 22 splátek úvěru po 2 466 Kč, platba 465,83 Kč Poslední úhrada ve výši 50 Kč byla na úvěrový účet zaslána dne datum (po datu datum žalovaný na úvěrový účet zaplatil 5 082 Kč).
6. Z předžalobní upomínky ze dne datum (vztahující se k úvěru ve výši 50 000 Kč vedenému na úvěrovém účtu č. bankovní účet), včetně poštovního podacího lístku ze dne datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 5 354,35 Kč do datum, výzva byla žalovanému odeslána datum na adresu dle smlouvy o úvěru.
Anonymizovaný odstavec.
8. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, včetně výňatku ze sazebníku a přehledu informací sdělených v rámci žádosti o úvěr ze strany žalovaného, soud zjistil, že na jejím základě měl být žalovanému poskytnut úvěr 40 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 24 měsíčních splátkách po 1 992 Kč (poslední splátka splatná k datum). Součástí splátek byla úhrada jistiny úvěru a smluvní úrok, který činil 13,9 % ročně, dále byl žalovaný povinen platit pojištění 40 Kč měsíčně a poplatky dle sazebníku (mimo jiné poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr 490 Kč, poplatek za vedení běžného účtu 169 Kč měsíčně). Úvěr měl být čerpán a splácen prostřednictvím účtu žalovaného č. bankovní účet. Jako adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena adresa jeho trvalého bydliště ulice a číslo, obec. V rámci žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru měl žalovaný sdělit, že je svobodný, bydlí u rodičů a má základní vzdělání. Žalovaný měl mít příjem ze zaměstnání 18 000 Kč měsíčně čistého, jako další příjmy žalovaný uvedl: peněžitá pomoc v mateřství 21 000 Kč čistého měsíčně, příjmy spolupracující osoby 20 000 Kč měsíčně čistého. Žalovaný neměl mít vyživovací povinnost a jeho výdaje měly být následující: bydlení 3 000 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč (pojištění 0 Kč, spoření 0 Kč), měl splácet žalobkyni další úvěr v celkové výši 165 245,82 Kč splátkami 6 327 Kč měsíčně a měl možnost přečerpání zůstatku na běžném účtu (tj. kontokorentní úvěr) s limitem 30 000 Kč; neměl splácet jiné úvěry nebo půjčky u třetích osob a neměl mít žádné dluhy vůči státu (daně, pojistné), neměl být v insolvenci či exekuci.
9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum a za období od datum do datum soud zjistil, že úvěr 40 000 Kč žalovaný čerpal datum na účet č. bankovní účet. Na úvěrový účet byly připsány celkem příchozí platby v celkové výši 23 377 Kč (11 splátek úvěru po 1 992 Kč - celkem 21 912 Kč, 13 poplatků za pojištění po 40 Kč - celkem 560 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 490 Kč, úrok 401,56 Kč, částečná úhrada 5,60 Kč a 7,84 Kč).
10. Z výzvy žalobkyně k okamžitému splacení dluhu ze dne datum, vztahující se k úvěru 40 000 Kč ze dne 19. 23. 2021, včetně vrácené zásilky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 20 888,79 Kč nejpozději do datum. Výzva byla odeslána datum na adresu trvalého bydliště žalovaného dle smlouvy o úvěru, tj. ulice a číslo, obec, a jako nevyzvednutá byla vrácena žalobkyni dne datum.
11. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně poštovního podacího lístku z datum soud zjistil, že výzva se vztahovala k úvěru ve výši 40 000 Kč vedenému na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 28 713,80 Kč do datum, výzva byla žalovanému odeslána datum na adresu dle smlouvy.
12. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schválení, včetně prohlášení o zdravotním stavu žalovaného, pak bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr 40 000 Kč s měsíční splátkou 1 992 Kč. Žalovaný měl být svobodný a bezdětný, měl bydlet u rodičů a mít základní vzdělání. Jeho měsíční příjem ze zaměstnání měl činit 18 000 Kč (toto mělo být doloženo čestným prohlášením), další příjem žalovaného měl činit 21 000 Kč - peněžitá pomoc v mateřství, 20 000 Kč - příjem spolupracující osoby. Výdaje žalovaného spojené s bydlením měly činit 3 000 Kč, žalovaný neměl mít sjednáno žádné pojištění ani spoření, jeho ostatní výdaje včetně výživného měly být 4 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 7 000 Kč (celkové měsíční výdaje domácnosti měly činit 10 860 Kč). Žalovaný dle svého prohlášení neměl splácet jiné půjčky. Dle zjištění žalobkyně splácel žalovaný tři úvěry s celkovou výší měsíčních splátek 12 911 Kč (úvěry u žalobkyně s celkovou měsíční výší splátek 8 825 Kč, splátka u jiného subjektu 4 086 Kč měsíčně).
13. Z výstupu ze systému žalobkyně týkajícího se dotazů do registrů ohledně žalovaného pak soud zjistil, že mimo žalobkyni měl mít žalovaný další úvěrové produkty a žádosti, a to konkrétně následující: osobní úvěr s nesplacenou jistinou 1 653 Kč a měsíční splátkou 4 086 Kč (u tohoto úvěru bylo zjištěno nesplácení k datum, žalovaný byl v prodlení s úhradou částky 3 974 Kč), nevyřízená žádost žalovaného o úvěr ve výši 20 193 Kč, odmítnuté žádosti o úvěr mimo žalobkyni - úvěr 360 000 Kč, žádost z datum, úvěr 220 000 Kč, žádost z datum, úvěr 50 000 Kč, žádost z datum, splátková kreditní karta s limitem 22 480 Kč, žádost z datum (obdobně zamítnuta žádost o kreditní kartu z datum, u ní neuveden limit), kreditní splátková karta s limitem 85 000 Kč, žádost z datum. Dále byly zjištěny dva ukončené úvěry poskytnuté jiným subjektem, u nichž nebylo zjištěno nesplácení, a to úvěr 24 000 Kč, ukončen datum (smlouva ukončena odstoupením dle zákona o spotřebitelských úvěrech), úvěr 20 000 Kč, ukončen datum. Žalobkyně pak evidovala dva aktivní úvěry poskytnuté žalovanému, a to úvěr z datum se zůstatkem 44 936 Kč (z toho nesplacená jistina 25 900 Kč) a měsíční splátkou 4 086 K, nesplácení nezjištěno, a úvěr z datum se zůstatkem 20 190 Kč (z toho nesplacená jistina 10 501 Kč) a měsíční splátkou 2 885 Kč, nesplácení nezjištěno.
14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě čerpal dva úvěry. První z úvěrů ve výši 50 000 Kč žalovaný vyčerpal dne datum bezhotovostně převodem na svůj běžný účet, úvěr měl splatit 24 měsíčními splátkami po 2 466 Kč (konečná splatnost úvěru datum). Ke svým poměrům žalovaný před poskytnutím tohoto úvěru žalobkyni sdělil, že je rozvedený, bezdětný, své bytové poměry označil jako„ ostatní“, resp. uvedl, že bydlí u rodičů, měl mít základní vzdělání. Měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání měl činit 20 500 Kč měsíčně, příjmy jeho rodinných příslušníků pak 18 000 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného spojené s bydlením měly být 6 000 Kč měsíčně, jeho ostatní měsíční výdaje 3 000 Kč a měsíční splátka úvěrů nebo půjček žalovaného měla činit 2 100 Kč. Žalobkyně žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválila, avšak s poznámkou, že je u žalovaného„ možná překročen splátkový limit“. Žalovaný nehradil sjednané splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně ho vyzvala k zaplacení dlužné částky 5 354,35 Kč do datum, výzva byla žalovanému odeslána datum. Žalovaný celkem v souvislosti s úvěrem ve výši 50 000 Kč zaplatil žalobkyni částku 55 917,83 Kč (24 plateb pojistného po 50 Kč, 22 splátek úvěru po 2 466 Kč, částka 465,83 Kč; poslední úhrada ve výši 50 Kč dne datum, po datu datum žalovaný zaplatil 5 082 Kč).
15. Dále má soud za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 40 000 Kč, a to dne datum bezhotovostně převodem na svůj bankovní účet, přičemž se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 24 měsíčních splátkách po 1 992 Kč (poslední splátka splatná datum). Žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému vycházel z toho, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů a má základní vzdělání. Jeho příjem ze zaměstnání měl činit 18 000 Kč měsíčně čistého, jeho dalším příjmem měla být peněžitá pomoc v mateřství 21 000 Kč čistého měsíčně a příjmy spolupracující osoby 20 000 Kč měsíčně čistého. Žalovaný neměl mít vyživovací povinnost a jeho výdaje měly být následující: bydlení 3 000 Kč, ostatní výdaje 4 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 7 000 Kč (celkové měsíční výdaje domácnosti měly činit 10 860 Kč). Dále měl žalovaný splácet žalobkyni předchozí úvěr v celkové výši 165 245,82 Kč splátkami 6 327 Kč měsíčně a měl možnost přečerpání zůstatku na běžném účtu (tj. kontokorentní úvěr) s limitem 30 000 Kč; neměl splácet jiné úvěry nebo půjčky u třetích osob a neměl mít žádné dluhy vůči státu (daně, pojistné), neměl být v insolvenci či exekuci. Dle zjištění žalobkyně splácel žalovaný úvěry s celkovou výší měsíčních splátek 12 911 Kč (úvěry u žalobkyně s celkovou výší splátek 8 825 Kč, splátka u jiného subjektu 4 086 Kč). Žalovaný opakovaně žádal o poskytnutí úvěru (úvěrového produktu), jeho žádosti byly zamítnuty - žádost z datum o poskytnutí úvěru 360 000 Kč, žádost z datum o úvěr 220 000 Kč, žádost z datum o úvěr 50 000 Kč, žádost z datum o poskytnutí splátkové kreditní karty s limitem 22 480 Kč, žádost o kreditní kartu z datum, žádost z datum o kreditní splátkovou kartu s limitem 85 000 Kč. Žádost žalovaného o úvěr ve výši 20 193 Kč byla nevyřízena. Žalovaný splácel úvěr poskytnutý jiným subjektem se sjednanou měsíční splátkou 4 086 Kč, přičemž u tohoto úvěru bylo zjištěno nesplácení k datum (žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky ve výši 3 974 Kč), žalobkyně pak evidovala dva aktivní úvěry poskytnuté žalovanému, a to úvěr z datum se zůstatkem 44 936 Kč a měsíční splátkou 4 086 Kč, a úvěr z datum se zůstatkem 20 190 Kč a měsíční splátkou 2 885 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky úvěru řádně včas, žalobkyně ho vyzvala k zaplacení dlužné částky 20 888,79 Kč nejpozději do datum, výzva byla žalovanému odeslána datum. Žalovaný celkem z titulu úvěru ve výši 40 000 Kč uhradil žalobkyni částku 23 377 Kč (11 splátek úvěru po 1 992 Kč - celkem 21 912 Kč, 13 poplatků za pojištění po 40 Kč - celkem 560 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 490 Kč, úrok 401,56 Kč, částečná úhrada 5,60 Kč a 7,84 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek předžalobními upomínkami dne datum, žalovaný následně ničeho neuhradil.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
22. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
23. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému dva úvěry, a to dne datum úvěr ve výši 50 000 Kč a dne datum úvěr ve výši 40 000 Kč, aniž by před jejich poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadované úvěry 50 000 Kč a 40 000 Kč nelze žalovanému poskytnout, neboť žalovaný není schopen je splácet. Žalobkyně poskytla žalovanému uvedené úvěry bez jakýchkoli podkladů dokládajících žalovaným tvrzené příjmy a výdaje, kdy navíc nebylo ani zřejmé, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení a kdo tvoří jeho domácnost, když v žádosti, resp. v podkladech žalobkyně, které měly sloužit pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, byly uváděny rozporuplné údaje – žalovaný měl být nejprve rozvedený, následně svobodný, měl být bezdětný, jeho bydlení bylo uváděno jako„ ostatní“, avšak jedním z jeho dalších příjmů měla být peněžitá pomoc v mateřství ve výši 21 000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného ze zaměstnání měl činit 20 500 Kč, resp. 18 000 Kč, avšak tyto příjmy nebyly nijak doloženy; rovněž tak nebyl doložen a ani náležitě konkretizován další uváděný příjem domácnosti 18 000 Kč, resp. později uváděný příjem ve výši 20 000 Kč měsíčně, kdy se mělo jednat o příjem spolupracující osoby. Pokud by pak skutečně měla být jedním z příjmů žalovaného, resp. jeho domácnosti, peněžitá pomoc v mateřství ve výši 21 000 Kč měsíčně, jednalo by se o příjem další osoby v domácnosti, která navíc měla nezletilé dítě, a pak by byly žalovaným uváděné výdaje domácnosti s bydlením 10 860 Kč měsíčně zcela nepřiměřeně nízké (a i žalovaným tvrzená peněžitá pomoc v mateřství ve výši 21 000 Kč zůstala ze strany žalobkyně bez dalšího ověření, ačkoli se jedná o druh příjmu, který lze velmi snadno doložit). Podobně výrazné rozpory byly v uváděných výdajích, kdy žalovaný uváděl, že nesplácí jiné úvěry nebo půjčky, avšak sama žalobkyně zjistila, že žalovaný hradí měsíční splátky v celkové výši 12 911 Kč (úvěry u žalobkyně s celkovou výší splátek 8 825 Kč, splátka u jiného subjektu 4 086 Kč). Žalobkyně tedy nijak nezjišťovala skutečné příjmy žalovaného, i přesto, že nebyly náležitě specifikovány a byly v rozporu s ostatními údaji, podobně pak nijak nezjišťovala jeho skutečné výdaje, a to ani výdaje na bydlení, a to vše přesto, že sama žalobkyně evidovala při schvalování prvního úvěru v březnu 2020 upozornění, že v případě žalovaného byl možná překročen splátkový limit. Za zásadní pak soud považuje rovněž zjištění, že žalovaný již před poskytnutím prvního z úvěrů opakovaně žádal další subjekty o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí splátkové karty, přičemž tyto jeho žádosti byly zamítnuty; další jeho žádosti v řádu stovek tisíc korun byly zamítnuty předtím, než mu byl žalobkyní poskytnut úvěr 40 000 Kč). I tato skutečnost měla být při odborném posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepochybně zohledněna. Žalobkyně měla rovněž požadovat doložení tvrzených příjmů a měla rovněž požadovat doložení, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení, jaké výdaje na bydlení vynakládá a kdo tvoří jeho domácnost.
24. Pokud však i přes uvedená zjištění žalobkyně žalovanému úvěry ve výši 50 000 Kč a ve výši 40 000 Kč poskytla, je třeba uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a číslo ze dne datum hodnotit jako absolutně neplatné, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 705,17 Kč, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěrů (žalovaný na vyčerpaný úvěr ve výši 50 000 Kč zaplatil celkem 55 917,83 Kč, na vyčerpaný úvěr ve výši 40 000 Kč pak celkem zaplatil 23 377 Kč; veškeré platby žalovaného je přitom třeba s ohledem na neplatnost smluv o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřených smluv o úvěru žalobkyní skutečně poskytnuta, tj. na vyčerpanou„ jistinu úvěru“ v celkové výši 90 000 Kč), a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 180,37 Kč za období prodlení od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 705,17 Kč od datum do zaplacení, kdy nejdříve k datum se dostal žalovaný do prodlení. Pokud jde o vyčerpanou částku 50 000 Kč, pak tato částka byla žalovaným doplacena datum, žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve vztahu k takto poskytnuté jistině úvěru až od datum, tedy ode dne, kdy žalovaný nebyl s úhradou v prodlení, neboť částku 50 000 Kč již zaplatil dne datum. V případě vyčerpané částky 40 000 Kč byl žalovaný vyzván k zaplacení dopisem žalobkyně ze dne datum, podle něhož měl dlužnou částku zaplatit do datum, což neučinil a ode dne datum je v prodlení.
25. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 736,96 Kč, smluvního úroku ve výši 3 077,85 Kč za období od datum do datum, smluvního úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 22 176,13 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 262,68 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 470,96 Kč od datum do zaplacení, a dále zaplacení částky ve výši 4 872,62 Kč, smluvního úroku ve výši 293,95 Kč za období od datum do datum, smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 259,91 Kč za období prodlení od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 422,62 Kč od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Požadované smluvní úroky nebylo možné žalobkyni z důvodu absolutní neplatnosti úvěrových smluv přiznat, přičemž žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nižší částky, než jak žalobkyně uváděla a požadovala.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného byly přibližně srovnatelné.
27. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.