Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 138/2023-29
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení jméno, anonymizováno,
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa
o zaplacení částky 50 020,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 940 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částce 300 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 33 080,28 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 322,68 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 958,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 800,27 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 26 800,27 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 940 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částce 300 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 33 080,28 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 322,68 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 958,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 800,27 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 26 800,27 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 50 020,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v 78týdenních splátkách po částce 851 Kč, poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaná na dluh uhradila pouze 13 060 Kč; na jistině tak nadále dluží částku 26 800,27 Kč a na poplatku 23 220,01 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 20,88 % ročně od datum do zaplacení a úrokem z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z datum. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jak pokojská, úklid s měsíčním příjmem 14 343 Kč u jméno příjmení, nemá žádnou vyživovací povinnost ani jiný úvěr či půjčku.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavila. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ) a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.
4. Z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru a vyplnila na předtištěný formulář, že bydlí u rodičů, je svobodná, nevyživuje žádné další osoby, finanční prostředky plánuje použít na řidičský průkaz, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou jako pokojská s měsíčním příjmem 14 343 Kč. Její výdaje měsíčně činí 1500 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byly poskytnuty v hotovosti téhož dne finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč zahrnujícím i úrok za dobu trvání úvěru v 78 týdenních splátkách po částce 851 Kč, když první splátka je splatná 5. kalendářní den po uzavření smlouvy.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že uvedená pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne datum.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalované bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno.
8. Z výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní k úhradě dluhů vyzývána před podáním žaloby.
9. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
10. právnická osoba a žalovaná spolu dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a poplatek sjednaný ve smlouvě ve výši 33 963 Kč splácet v 78týdenních splátkách po 851 Kč; poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána jako pokojská na dobu určitou a hlavní pracovní poměr, její měsíční příjmy dosahovaly částky 14 343 Kč. Příjmy si uvedená společnost ověřila z výplatní pásky žalované. Její pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem neověřila; vycházela z výše výdajů, které v žádosti uváděla žalovaná, která své náklady označila pouze 1 500 Kč měsíčně. Společnost si dále ověřila, že proti žalované není vedeno žádné insolvenční řízení. Žalovaná úvěr nesplácela, uhradila toliko částku 13 060 Kč. Pohledávku z úvěrové smlouvy pak společnost právnická osoba smlouvou ze dne datum postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna; žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby.
11. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradila více, než uvedla žalobkyně.
12. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalované, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalované takový postup nestačí. Pokud žádným způsobem neověřila výdaje žalované a vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sama sdělila, ačkoliv již jejich nízká výše mohla vzbudit určité pochybnosti, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bude schopna úvěr skutečně uhradit. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listin y (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože právní předchůdkyně žalobkyně v dané věci výdajovou stránku žalované nijak neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, zvláště za situace, byl-li pracovní poměr žalované sjednán toliko na dobu určitou. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
19. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná, která obdržela na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 30 000 Kč, uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 13 060 Kč. Jelikož je ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální úpravou k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru v případě, že je smlouva o úvěru shledána neplatnou, nárok pouze na vydání nesplacené jistiny a to v době odpovídající možnostem spotřebitele, o níž rozhodne soud v případě sporu o její vrácení. Soud proto v dané věci uložil žalované vrátit dlužnou jistinu úvěru ve splátkách, které sám považoval za přiměřené jejím možnostem s ohledem na zjištěné okolnosti, když žalobkyně v tomto ohledu přes svou neúčast na jednání soudu nemohla dostat poučení soudu o tom, aby případně poskytla tvrzení a důkazy k tomu, že by snad žalovaná byla schopna jistinu úvěru uhradit dříve či ve vyšších splátkách.
20. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu co do jiných (smluvních) nároků žalobkyně, včetně úroku z prodlení, zamítl.
21. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 o.s.ř. , kdy žalovaná byla ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, ale žádné náklady jí v něm nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se jeho splnění domáhat cestou výkonu rozhodnutí či exekuce.