Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 220/2022-31

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 23 000 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 266 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 8 734 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 840,98 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 7 324,56 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroky ve výši 21,27 % ročně z částky 23 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 266 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 8 734 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 840,98 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 7 324,56 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroky ve výši 21,27 % ročně z částky 23 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 22.8.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 23 000 Kč s úroky z prodlení, které do 8.1.2021 kapitalizovala v souvislosti s úhradami žalované za období mezi těmito úhradami, dále se smluvními úroky ve výši 21,27 %, které byly rovněž v souvislosti s prováděnými úhradami kapitalizovány. Žalovaná byla vyzvána k úhradě a následně jí byla zaslána i výzva před podáním žaloby. Jednalo se pohledávku ze smlouvy uzavřené dne 18.1.2019 s původním věřitelem a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba

2. Žalovaná se k věci písemně nevyjádřila.

3. Soud ve věci za souhlasu účastníků nenařizoval jednání a rozhodl v jejich nepřítomnosti za splnění podmínek uvedených v ust.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo vzal soud za prokázané, že obsahuje podpis žalované a zprostředkovatele úvěru, a to k datu 18.1.2019. Dle formuláře byl sjednán úvěr ve výši 23 000 Kč, žalovaná je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou adresa žalované. Dále je ve smlouvě uvedeno, že celková výše každé z šedesáti týdenních splátek činí 558 Kč, zápůjční úroková sazba 32,15 % p.a. a celková částka, kterou má žalovaná jako klient zaplatit činí 43 470 Kč.

5. Z y nadepsané Karta zákazníka obsahující označení anonymizováno půjčka, bez uvedení čísla smlouvy vzal soud za prokázané, že žalovaná požádala o poskytnutí částky ve výši 23 000 Kč. Uvedla, že žije společně s manželem a dvěma nezaopatřenými dětmi v nájmu, jehož výše není uvedena, zdrojem jejích příjmů je mzda ve výši 14 250 Kč, měsíční výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč, splátky úvěrů ze zápůjček 1 680 Kč. Z toho plyne, že rozdíl mezi měsíčními příjmy (14 250 Kč) a výdaji (8 180 Kč) činí 6 070 Kč. V ě označené výplatní lístky a pracovní smlouva nebyly soudu předloženy. Nijak specifikovány nebyly výdaje dalších členů rodiny, věk dětí ani finanční poměry manžela.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a soupisu pohledávek vzal soud za prokázaně, že byla dne 7.1.2022 uzavřena mezi žalobcem jako postupníkem a společností právnická osoba jako postupitelem. Postoupení bylo žalované oznámeno dne 7.1.2022.

Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil jeho výsledky a dospěl k následujícím závěrům:

7. V lednu 2019 právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednaly o poskytnutí úvěru, žalovaná předložila žalobkyni pracovní smlouvu a výplatní lístky, blíže v listinách nespecifikované. Údaje údajně z listin vyplývající neodpovídají hodnocení klienta zpracovanému žalobkyní, neboť nebyly nijak doloženy ani vysvětleny příjmy, náklady na bydlení ani to, kdo vlastně tvoří společnou rodinnou domácnost. Žádný z údajů, které mají zobrazit úvahy o výši poskytovaného úvěru, výši příjmů a situaci rodiny, není konkrétní a ani čímkoliv doložený.

8. Za prokázané lze vzít, že žalobkyně žalované dne 18.1.2019 poskytla v hotovosti při uzavření smlouvy částku ve výši 23 000 Kč. Pokud však žalobkyně tvrdí, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, pak tuto skutečnost dokládá pouze vytištěným formulářem, jehož souvislost s věcí lze dovozovat pouze z toho, že je na něm uvedeno jméno, adresa a rodné číslo žalované.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvu podepsanou žalovanou a žalobkyní dne 18.1.2019 nelze považovat za platně uzavřenou, naopak jedná se o smlouvu absolutně neplatnou, a to z více důvodů.

10. V první řadě je tato smlouva neplatná vzhledem k tomu, že žalobkyně zjevně před jejím uzavřením neposuzovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť nezjišťovala informace týkající se jejich příjmů jinak, než posouzením předložených dokladů o měsíčním příjmu ze zaměstnání. Naprosto nelze konstatovat, že by při tomto posuzování postupovala s odbornou péčí a vyvinula jakoukoliv vlastní iniciativu, a to za situace, kdy schopnost splácet úvěr nevyplývá pouze z výše příjmů ze zaměstnání, ale z celé řady dalších faktorů, mimo jiné též ze skutečnosti, zda dlužník současně nesplácí jiné splátky, z výše jeho reálných výdajů, které vůbec nebyly nejen zjišťovány, ale ani jinak ověřovány a jak žalobkyně podmínky smlouvy zjistila a hodnotila. Jestliže za této situace žalované vyplatila úvěrovou částku, nejednala s odbornou péčí, musela si být vědoma rizika nesplnění závazku ze strany žalované a rezignací na ověřování úvěruschopnosti porušila svou povinnost, kterou jí ukládá ust. a 2 o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť neschopnost dlužníka dluh splácet se nedotýká jen jeho samostatného, ale rovněž společnosti jako celku, v souvislosti s dlužníkovým předlužením a následnou insolvencí (srovnej též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. ). Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná dle ust. o.z., neboť jak z judikatury Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu a i Nejvyššího soudu správního vyplývá, jak je uvedeno v rozsudku sp. zn. , že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit a v opačném případě se dopouští správního deliktu.

11. Dalším důvodem neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru je zjevný rozpor jejího obsahu s dobrými mravy, tedy ve skutečnosti rozpor s požadavkem přiměřenosti, který stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (ust. § 1813 o.z.). Soud tím má na mysli zjevný nepoměr finanční částky žalované poskytnuté (23 000 Kč) a úplaty, k jejímuž zaplacení se žalovaná měla zavázat (43 470 Kč). Smlouva je dále nevyvážená i v řadě dalších ujednání, a to ve prospěch žalobkyně a neprospěch žalované, pro nadbytečnost je však soud již neuvádí.

12. Soud tedy na základě závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy hodnotil skutečnost, že žalobkyně žalované poskytla na její účet částku 23 000 Kč, ze které postupnými splátkami mělo být již uhrazeno 8 743 Kč. Jestliže tedy na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., které je povinna dle odst. 1 cit. ust. žalobkyni vydat, pak lze žalobu shledat důvodnou pouze co do částky 14 266 Kč, která byla soudem žalobkyni přiznána.

13. Pokud jde o příslušenství pohledávky, v obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 o spotřebitelském úvěru (dále jen ZOS) však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. ZOS je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle citovaného ustanovení projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny tak nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. ).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , neboť žalovaná byla ve věci v převažující části úspěšná. Žádné náklady jí však nevznikly a žalované nevzniklo na přiznání těchto nákladů právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.