Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 199/2023-33
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem,
se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované, t.č. Vazební věznice České Budějovice
o zaplacení částky 10 260 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 660 Kč, a to do devíti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, ve které se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 5 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 937,13 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 622,85 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 23,79 % ročně jdoucím z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 660 Kč, a to do devíti měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, ve které se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 5 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 937,13 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 622,85 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 23,79 % ročně jdoucím z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 10 260 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,79 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v 60týdenních splátkách po částce 210 Kč počínaje datum a konče poslední splátkou splatnou dne datum. Žalovaná dluh zcela neuhradila ani po splatnosti poslední splátky, na dluh celkem uhradila částku 2 340 Kč a na jistině a úhradách za služby nadále dluží částku 15 860 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 23,79 % ročně od datum do zaplacení a úrokem z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem z datum. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná sdělila, že je zaměstnána u společnosti právnická osoba jako prodavačka a její čistý měsíční příjem je 7 553 Kč, který ověřila z předložených výplatních pásek. Její měsíční výdaje uvedla na částku 6 000 Kč (zahrnují výdaje na bydlení, jídlo, léky, dopravu, oblečení).
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavila. Z účasti na tomto jednání se žalobkyně omluvila, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ) a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.
4. Soud pak z provedených listinných důkazů zjistil tyto skutečnosti a následující skutkový stav:
5. Z karty zákazníka a žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná žádala o poskytnutí„ anonymizováno“ ve výši 10 000 Kč dne datum a vyplnila na předtištěný formulář, že žije v nájmu, nejsou proti ní vedeny žádné exekuce a není politicky exponovanou osobou. Je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba v obec jako prodavačka s měsíčním příjmem 7 553 Kč. Její výdaje na bydlení (nájem, inkaso a energie) činí 2 000 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč. V kartě zaškrtla, že k ověření příjmu doložila výplatní pásky.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byl poskytnut v hotovosti téhož dne úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso ve výši 2 800 Kč v 60 týdenních splátkách po částce 210 Kč, když první splátka je splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni dne datum.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalované bylo postoupení pohledávky na žalobkyni oznámeno.
9. Z výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní k úhradě dluhů vyzývána před podáním žaloby.
10. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaná uhradila na dluh celkem 2 340 Kč. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradila více.
11. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalované, když už její příjmy ve výši 7 553 Kč měsíčně mohly u vzbudit pochybnosti o tom, zda z nich je žalovaná schopna uhradit své životní náklady, nadto ještě splácet úvěr. K posouzení celkové majetkové situace žalované tedy takový postup nestačí, ač výše úvěru činila pouze 7 000 Kč, jednalo se o částku odpovídající velikosti jejího měsíčného příjmu. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila rovněž výdaje žalované (a její tvrzení o jejich výši), nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bude schopna úvěr skutečně hradit. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listin y (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože právní předchůdkyně žalobkyně v dané věci výdajovou stránku žalované nijak neprověřila, ač ani výše příjmů žalované takový postup nijak neodůvodňuje, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..
18. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná, která obdržela dne datum částku 7 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, uhradila na ni dosud toliko částku 2 340. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 4 660 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.
19. Jelikož ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář,, C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021 ). Soud v dané věci určil delší splatnost k zaplacení jistiny úvěru – lhůtu 9 měsíců od právní moci rozsudku, jež se mu jevila jako lhůta přiměřená k tomu, aby si žalovaná, která bude do datum ve výkonu trestu odnětí svobody, po propuštění z věznice tyto finanční prostředky opatřila a vrátila.
20. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 o.s.ř. , kdy žalovaná byla ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, ale žádné náklady jí v něm nevznikly.
21. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst.2 o.s.ř. )
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem dobrovolně a včas splněny, může se oprávněný domáhat splnění povinnosti prostřednictvím exekuce.