Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
110 C 14/2023-29
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 26 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 29.4.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Pro částku ve výši 11 490 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 988 Kč od 27.3.2018 do 28.4.2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 988 Kč od 29.4.2023 do zaplacení, úrok ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 27.3.2018 do zaplacení, maximálně do doby, než úrok dosáhne částky 70 848 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 29.4.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Pro částku ve výši 11 490 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 988 Kč od 27.3.2018 do 28.4.2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 988 Kč od 29.4.2023 do zaplacení, úrok ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 27.3.2018 do zaplacení, maximálně do doby, než úrok dosáhne částky 70 848 Kč, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 26 490 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne 28.11.2017, dle které žalobkyně poskytla žalované po přezkoumání úvěruschopnosti na základě dokladů o příjmech, výpisů z účtu a informací získaných od žalované, databáze příjmení a NRKI, téhož dne částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit žalobkyni společně s úrokem ve výši 151,7 % v 48měsíčních splátkách po 1 230 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje číslo. Žalovaná však nezaplatila žádnou splátku, dostala se do prodlení, čímž porušila své povinnosti hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, načež došlo k zesplatnění k 25.3.2018, a žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru a požadovala dlužnou jistinu včetně úroků ke dni zesplatnění a smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 19 988 Kč (15 000 Kč + 3 590,51 Kč + 998 Kč) se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě, smluvní pokuty ve výši 6 502 Kč, smluvní úrok ve výši 95,95 % ročně z částky původní dlužné jistiny od 27.3.2018 do zaplacení (max. do výše 70 848 Kč).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listin y označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsané žalobkyní a žalovanou dne 28.11.2017, včetně Oznámení o schválení úvěru s dodejkou o převzetí a Splátkového kalendáře, Klientské karty ke smlouvě číslo bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě žalobkyně dohodla se žalovanou na tom, že poskytne žalované úvěr ve výši 15 000 Kč s RPSN 151,7 % a žalovaná se naopak měla zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 230 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje číslo, s tím, že celkem vrátí 59 040 Kč. Žalobkyně žalované úvěr poskytla, žalovaná nic nezaplatila. Z listin nazvaných Prohlášení klienta a Hodnocení klienta, podepsané žalovanou, potvrzením banky o výplatě důchodu žalované, bylo dále zjištěno, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z prohlášení žalované, v němž uvedla jako svůj příjem důchod ve výši 9 500 Kč, kdy tuto skutečnost si prověřila z potvrzení banky, uváděné výdaje (bydlení a životní minimum) nebyly vůbec prověřovány. Z potvrzení příjmení a NRKI bylo dále zjištěno, že v těchto evidencích je zmínka o tom, že klientova smlouva je hodnocena jako střední riziko, žádné jiné informace zde nebyly zaznamenány. Z interního výpisu žalobkyně s označením žalované bylo zjištěno, že žalovaná nezaplatila jedinou splátku. Upomínkami z 19.2.2018 a 21.3.2018 vzal soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila písemné oznámení o zesplatnění předmětného úvěru s okamžitou splatností a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky, doklad o odeslání, případně doručení těchto dopisů žalované nebyl předložen. Předžalobní upomínkou ze dne 18.4.2023, včetně podacího archu pošty, bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že na základě předmětné smlouvy o úvěru, podepsané 28.11.2017, žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z údajů vyplněných žalovanou ohledně příjmů, s tím, že si ověřila pouze výši příjmu a výdaje bez dalšího neověřovala vůbec, spokojila se s údaji z registru SOLUS a NRKI. Žalovaná vyčerpala celkem 15 000 Kč, nezaplatila nic.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, zejména ve vztahu k výdajům, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1 ,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 15 000 Kč, přitom žalovaná nezaplatila nic, čímž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila, a tudíž dosud dluží částku 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.
13. Prokazatelně žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky 15 000 Kč předžalobní upomínkou z 18.4.2023. Soud vycházel z notoriety, kdy tato upomínka byla doručována prostřednictvím pošty 3 dny, 7 dnů je odpovídající k plnění žalované, takto tedy měla svůj dluh vůči žalobkyni uhradit do 10 dnů od odeslání výzvy, tj. do 28.4.2023. Od 29.4.2023 je tedy žalovaná v prodlení s částkou 15 000 Kč dle ustanovení § 1968 a následujících občanského zákoníku a žalobkyně tedy má právo na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a soud vázán rozsahem žaloby ohledně výše požadovaného úroku, přiznal soud žalobkyni tento úrok ve výši 8,5 % ročně, když tato výše nepřekračuje přípustnou výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byl úrok z prodlení zamítnut.
14. Pro neplatnost dalších ujednání ve smlouvě byla žaloba ve vztahu k dalším neplatným ujednáním zamítnuta.
15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve dvou vyhotoveních.
Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.