Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 299/2023-51

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

doručovací adresa adresa žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky částka úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách po částka, vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou datum. Žalobkyně proto upomínkou ze dne datum žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky, kterou žalovaný neuhradil. Druhá písemná upomínka byla datována datum. Vzhledem k tomu, že na jednotlivé upomínky nebylo reagováno, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobou uplatněná částka pak představuje zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru.

2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, doplnila žalobkyně svá tvrzení. Uvedla, že žalovaný uhradil celkem 32 splátek po částka, tedy celkem částka. Žalobkyně tuto úhradu započetla v souladu s tabulkou umoření. Žalovaná částka pak představuje toliko nesplacenou jistinu úvěru.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek jednal v její nepřítomnosti, když zároveň u žalobkyně byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle

4. Žalovaný se k jednání dostavil, uvedl, že smlouvu o úvěru s žalobkyní uzavřel, potvrdil, že obdržel částka i to, že dosud zaplatil částka.

5. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum pod číslo včetně příloh - posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, dále žádost o zřízení inkasní služby a doplňkové služby anonymizováno, smlouvu o zřízení doplňkové služby anonymizováno i inkasní služby, předsmluvní informace a potvrzení o vyplacení úvěru. Na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru se žalobkyně ve smlouvě vystupující jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalovanému ve smlouvě označený jako spotřebitel částku částka a to tak, že částka částka měla být vyplacena na účet spotřebitele číslo bankovní účet, částka částka použita za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele vůči věřiteli - žalobkyni ze smlouvy číslo ze dne datum a částka částka měla být započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8 dané smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 23 % ročně, žalovaný se zavázal celkový poskytnutý úvěr zaplatit současně s úrokem v 72 měsíčních splátkách. Jednotlivé splátky úvěru měly být hrazeny ve výši částka měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se dále zavázal za poskytnuté inkasní služby platit částka měsíčně, celkem částka a za službu anonymizováno částka měsíčně, celkem částka, což znamenalo, že vedle jistiny a úroků ve výši částka se zavázal zaplatit dalších částka.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. S ohledem na shora citované ustanovení, které představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany, soud shledal smlouvu uzavřenou mezi účastníky řízení za absolutně neplatnou. Je třeba uvést, že vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v podobné věci. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následující úvahy. V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, to znamená distančním způsobem, stvrzená verifikační platbou žalovaného (prokázáno detailem pohybu – na č. l. 38 spis). Smlouvu soud posuzoval dle § 1810 a následující o. z. týkající se závazků ze smluv uzavřených se spotřebitelem i podle zákona č. 257/12016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla napsána žalobkyní předem, žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Jak sama žalobkyně uvádí, tzv. doplňkové služby anonymizováno a inkasní služba jsou součástí smlouvy o úvěru a jsou proto hodnoceny jako jeden celek. Z okolností uzavření smlouvy je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zjištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně si ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr zjišťovala (viz dotazník k posouzení bonity), ale zřejmě si nepočínala dostatečně obezřetně. Nelze přehlédnout, že část poskytnutého úvěru, částka byla použita na vyrovnání jiného úvěru dříve poskytnutého žalovanému, což o solventnosti žalovaného nesvědčí.

8. Pokud se týče samotné smlouvy o úvěru, úvěr byl sjednán na určitou dobu v délce 72 měsíců, výše základní splátky byla sjednána na částka měsíčně, což je celkem částka, což je téměř ještě jednou tolik, než si žalovaný půjčil (úvěr na částka). Smluvní strany si dále sjednaly, že žalovaný uhradí žalobkyni účelně vynaložené náklady úvěru ve výši částka, když tato částka byla žalobkyní započtena z poskytnutého úvěru, tudíž fakticky žalovaný obdržel částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky byly ve smlouvě upraveny finanční nároky v článku 5.3 smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaný v prodlení, náklad na upomínku ve výši částka, a za další ve výši částka (článek 5.4 smlouvy). Pokud se týče tzv. doplňkových služeb - smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno a smlouva o inkasní službě, byly uzavřeny sice dohodou stran, ale soud je přesvědčen, že smlouva byla takto již žalovanému předložena se všemi přílohami, včetně služeb doplňkových. Tyto„ služby“ jsou koncipovány tak, aby byly jakoby pro dlužníka„ výhodné“. Pokud se ve smlouvě v článku 2.2 hovoří o tom, že se jedná o hrazenou nepovinnou službu, že spotřebitel uhradí celkem po dobu trvání úvěru částku částka u inkasní služby a částku částka u služby anonymizováno, a to v měsíčních splátkách ve výši částka a částka, že cílem této služby je zajištění závazků spotřebitele vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele, pak toto ustanovení je zavádějí a nepřesné. Smlouvy byly uzavřeny rovněž na shodnou dobu, jako je trvání základního úvěru, žalovaný navíc k pravidelným splátkám úvěru ve výši částka má platit dalších částka, měsíčně, tudíž se tímto navyšují platby úvěru celkem až na částku částka měsíčně, a to za„ služby“, které jednak banky poskytují bezplatně, například při zřízení inkasní služby či za minimální poplatek a i ostatní doplňkové služby jsou postaveny především ku prospěchu žalobkyně, která jednak tyto služby nezahrnuje do RPSN, což zkresluje pohled na celkové náklady úvěru a jednak se i v tomto případě jedná o placenou službu za to, že žalovaný může požádat v případě nenadálé životní situace, o možnost přerušení splácení či odklad splátek, vždy za vymezených podmínek. V této souvislosti je vhodné uvést, že tato vstřícnost by u spotřebitelských smluv měla být samozřejmostí, aniž by podléhala dalšímu zpoplatnění. Smlouva se jeví jako celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele, plná nepřehledných a zavádějících podmínek. Takovéto ujednání ve spotřebitelských smlouvách je zakázané (§ 1813 o. z.).

9. Z důvodů uvedených shora soud považuje toto právní jednání, tedy smlouvu o spotřebitelském úvěru a na ní navazující obě smlouvy o doplňkových službách za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Ve výsledku to znamená, že žalovaný zaplatí násobně vyšší částku věřiteli, než která mu byla půjčena. Za poskytnutých částka by žalovaný měl zaplatit částka včetně poplatků za další doplňkové„ služby“. Výši tohoto úroku (odměny) za poskytnutí spotřebitelského úvěru vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Tato„ úroková míra“, která je dotvořena dalšími poplatky, zcela jasně překračuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček a přesahuje tak i tolerovaný trojnásobek jejich výše u nebankovních subjektů s přihlédnutím k jejich vyššímu ekonomickému riziku při poskytování úvěrů. Jednání žalobkyně nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomie vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný úrok, čili odměna za poskytnutí finančních prostředků spolu s dalšími smluvními pokutami (sankcemi) nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva je dle názoru soudu pro spotřebitele nevýhodná a plná zneužívajících ustanovení a vytváří tak nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran v neprospěch spotřebitele, požadavek přiměřenosti zde dle názoru soudu nebyl splněn. Smlouva o úvěru je tedy s poukazem na shora uvedené neplatným právním jednáním jako celek.

10. S ohledem na shora uvedený závěr soud vztah účastníků posoudil dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. o bezdůvodném obohacení. Pokud žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, což bylo prokázáno, a žalovaný žalobkyni uhradil částka, na čemž se účastníci shodli, žalovaný ničeho žalobkyni nedluží. Žalovaný se na úkor žalobkyně o nic neobohatil. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, který by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

12. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu elektronický platební rozkaz nevydal, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, to je do částky částka. Doplatek na soudním poplatku tak činí částka. Soud uložil žalobkyni tento zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku za užití kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).