Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 145/2023-37

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa žalobkyně,

právně zastoupena anonymizováno jméno příjmení, advokátem,

se sídlem adresa

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení částky 12 195,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení 5 195,5 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 500,73 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 411,69 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 10 977,05 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 315 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení 5 195,5 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 500,73 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 411,69 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 10 977,05 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 315 Kč do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 195,50 Kč představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba se žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy uvedená společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, když poslední splátka byla splatná dne datum. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne datum na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby. Kromě zůstatku úvěru, poplatků, úroků a úroků z prodlení žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny úvěru vyčíslené na částku 1 218,45 Kč od datum do datum. Žalovaný na dluh uhradil 7 999,99 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že vycházela z informací o jeho měsíčních příjmech a výdajích, které jí žalovaný sdělil, a příjmy ověřila z výplatní pásky a pracovní smlouvy.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti ( ), a rovněž v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. Vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.

4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že společnost právnická osoba vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jednak z údajů, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělila, tedy z toho, že je zaměstnán, jeho měsíční příjem činí 29 373 Kč, z toho na bydlení hradí částku 1 000 Kč, na jídlo částku 9 520 Kč a jeho měsíční splátky na stávající půjčky činí 8 000 Kč. Z pracovní smlouvy a dohody o její změně pak ověřila, že žalovaný je zaměstnán jako montážní dělník u spol. příjmení anonymizována dvě slova, a to na dobu neurčitou. Z výplatnic za měsíce duben 2021, květen 2021 a červen 2021 ověřila, že jeho měsíční čistý příjem se pohyboval mezi částkou 24 644 a částkou 34 086 Kč (včetně bonusových příplatků).

5. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které mu byl v hotovosti téhož dne poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do datum.

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a jmenného seznamu k ní a dokladu o provedené transakci bylo zjištěno, že ke dni datum, kdy byla zaplacena dohodnutá cena, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným datum.

8. Z výzvy ze datum a podacího lístku dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby.

9. Po provedeném dokazování tedy dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

10. Společnost. právnická osoba a žalovaný spolu dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 1 444 Kč, dále s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po částce 1 992 Kč nejpozději do datum. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný, příjmy žalovaného a jeho pracovní poměr ověřila. Žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnán, jeho příjem se pohyboval okolo částky 29 000 Kč. Jeho pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem neověřila; vycházela z výše výdajů, které v žádosti uváděl žalovaný, který své náklady na bydlení určil pouze 1 000 Kč měsíčně, aniž by jejich nízkou výši jakýmkoliv způsobem zdůvodnil. Nelze navíc přehlédnout, že žalovaný měl již jiné úvěry, které splácí, a výše měsíčních splátek již stávajících úvěrů dle jeho tvrzení byla 8 000 Kč. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla smlouvou ze dne datum postoupena s účinností ke dni datum na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby.

11. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. V dané věci se soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice ověřila příjmovou stránku žalovaného, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalovaného takový postup nestačí, zvláště za situace, kdy nedosahuje výše takového příjmu, aby i v případě, že má žalovaný již jiné úvěry, na které splácí nemalou částku – 8 000 Kč – nebylo pochybností o tom, že bude schopen ze zbylé části svých příjmů hradit své životní náklady, jejichž výši v žádosti – snad aby mu bylo vyhověno – uváděl v nápadně nízké částce. Pokud tedy za této situace žádným způsobem neověřila a neprověřila rovněž výdaje žalovaného a vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sdělil, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaná bude schopna úvěr skutečně uhradit. Nijak se tato společnost nesnažila ani získat bližší informace ohledně bydlení žalovaného a bližších údajů o jeho rodinné situaci. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných y (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože právní předchůdkyně žalobkyně v dané věci výdajovou stránku žalovaného nijak skutečně neprověřila, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z..

18. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který obdržel dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 15 000 Kč, uhradil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku 7 999,99 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

19. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář,, C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil delší splatnost k zaplacení jistiny úvěru – lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, jež se mu jevila jako lhůta přiměřená k tomu, aby si finanční prostředky v této výši opatřil a vrátil.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když úspěch žalobkyně byl pouze částečný a náleží jí proto náhrada nákladů, které v řízení účelně vynaložila, pouze v rozsahu 14%, o kolik byla úspěšnější než žalovaný. Náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a sestávají z vyměřeného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle , advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jejich náhrada, která byla uložena žalovanému, tedy činí 315 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.