Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 347/2023-51
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 31 865,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 041,30 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 1 865,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 865,14 Kč od datum do zaplacení, a dále kapitalizovaného úroku 5 199,76 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7 047,08 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 041,30 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 1 865,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 865,14 Kč od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaného úroku 5 199,76 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 7 047,08 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 31 865,14 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingovém úvěru číslo na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splatit s úrokem a s případnými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3,31 % z úvěrového rámce. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 30 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovanou částku 31 865,14 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 30 000 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 600 Kč, pojistné ve výši 265,14 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč (2 × 500 Kč), příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 199,76 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 041,30 Kč, vše kapitalizováno ke dni datum, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.
2. Žalovaná se nevyjádřila.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalované, neboť se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 27,90 % ročně a s případnými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3,31 % z úvěrového rámce, tj. 993 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet„ Balíček pojištění MAX+“, přičemž měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s každou splátkou. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 100 Kč za vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, e-mailů a zaslání obyčejného psaní, a ve výši 130 Kč v případě psaní doporučeného, od datum byla výše sjednocena na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalobkyně ověřila totožnost žalované na základě předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10-11 p. v. spisu, kopie OP na č. l. 33-34 Žalovaná úvěr čerpala ve výši 30 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 15, oznámení o zesplatnění na č. l. 16, úvěrová zpráva na č. l. 45-46, opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 47 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 17 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen„ příjmení“), a to jednak pro žalovanou, tak i pro domácnost žalované (ačkoliv pouze žalovaná je účastníkem úvěrové smlouvy), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech příjmení a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech příjmení a ISIR). Žalobkyně žalovanou uvedené měsíční příjmy ve výši 8 700 Kč čistého (rodičovský příspěvek na mateřské dovolené) a vedlejší příjem ve výši 4 200 Kč ověřila výpisem z účtu, poštovní poukázkou a potvrzením o přijetí platby, a však nikterak neověřila další tvrzené příjmy ostatních (blíže nespecifikovaných) členů domácnosti ve výši 40 000 Kč a především žádným způsobem neověřovala výdaje, když vycházela toliko z výdajů domácnosti uvedených žalovanou ve výši měsíčně 15 000 Kč a dále z výše ostatních splátek žalované úvěrovým společnostem (mimo žalobkyni) v celkové výši 3 922 Kč měsíčně, přičemž uvedla jako normativní náklady bydlení částku ve výši 13 561 Kč. Žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 4 250 Kč a na 1 vyživované dítě ve výši 1 450 Kč. příjmení příjmení klienta tak činilo částku ve výši 2 285 Kč a zbývající příjmení domácnosti 23 434 Kč. Ačkoliv žalobkyně uvádí, že uvedený systém, vycházející z obvyklých statistických dat, se žalobkyni osvědčil pro nižší % řádně nesplácených úvěrů (dle žalobkyně se do procesu soudního vymáhání dostane pouze 1,5 % všech schválených a uzavřených úvěrových smluv), nemá žalobkyní vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. V daném konkrétním případě žalobkyně vycházela z dat uvedených ze strany žalované, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalované (případně i její domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází). Dále žalobkyně pro výpočet příjmení žalované jako jedné osoby nikterak nezapočítává výdaje na domácnost, a (veškeré) výdaje na živobytí přebírá z životního minima žalované. Soud dále poukazuje na konečné zůstatky žalované dle výpisu z účtu v období září až listopad 2022, které byly dle výpočtu soudu, toliko vždy ve velmi nízké až záporné výši (- 1 101 Kč, - 46,59 Kč a 21,34 Kč), a dále na skutečnost, že žalovaná v uvedeném období čerpala taktéž i další úvěry (dne datum ve výši 20 000 Kč, dne datum ve výši 8 000 Kč) /viz potvrzení o ověření bonity klienta na č. l. 12-12 p. v., posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 13-14 p. v., dohledání informací o činnosti klienta na č. l. 35, poštovní poukázku na č. l. 36, příchozí platbu na č. l. 37, přehled pohybů na účtu na č. l. 38-44 Soudu tak s ohledem na nízkou výši příjmů žalované a absolutní absenci zkoumání skutečných výdajů žalované nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.
7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání -a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvní pokuty, náhrady nákladů spojených s uplatněným pohledávky a smluvních úroků zamítl.
17. Žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 30 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto přiznal žalobkyni částku 30 000 Kč odpovídající nesplacené poskytnuté jistině včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.
18. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.
19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 047,08 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 865,14 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 380 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 290,31 Kč představující jednu čtvrtinu z náhrady za 100 ujetých km v částce 761,24 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 770,31 Kč ve výši 1 001,77 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.