Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 185/2023-53

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa

Slovensko

o zaplacení 11 008,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 700 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 470 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 6 308,83 Kč včetně příslušenství zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 700 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 470 Kč, do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 6 308,83 Kč včetně příslušenství zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 008,83 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 18. 11. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč s úrokem ve výši 2 437 Kč, který měl žalovaný splácet ve 26 týdenních splátkách po 641 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 5. 2022. Žalovaný se dále zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 500 Kč za zpracování úvěru a částku 3 713 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení (dále jen poplatek). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem na svůj dluh zaplatil 5 300 Kč a poslední splátku uhradil dne 11. 2. 2022. Ke dni 23. 4. 2022 právní předchůdce žalobkyně úvěr vyčíslil a dlužná jistina činila 7 194,82 Kč, dlužný poplatek 3 814,01 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 16. 12. 2022 postoupena na současnou žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně. Dlužná částka uplatněná touto žalobou tak činí 11 008,83 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 7 194,82 Kč a dlužného poplatku ve výši 3 814,01 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 7 194,82 Kč od 1. 5. 2022 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 535,41 Kč, úrok ve výši 29,49 % ročně z částky 7 194,82 Kč od 20. 5. 2022 do 14. 12. 2022 v kapitalizované výši 1 231,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 194,82 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 29,49 % ročně z částky 7 194,82 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, ten ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle , soud proto jeho souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. V této žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu. Je zaměstnaný u právnická osoba s. r. o., obec a jeho čistý příjem dle předložených výplatních pásek za měsíce září a říjen 2021 činí 16 600 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalovaného jsou ve výši 3 000 Kč, jiný spotřebitelský úvěr nemá.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 2 437 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 713 Kč splácet v pravidelných 26 týdenních splátkách po 641 Kč, respektive 625 Kč v případě poslední splátky, splatných vždy ke konci splátkového období. Týdenním splátkovým obdobím se rozuměla doba 7 dní a první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku 16 650 Kč. Ve smlouvě pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 181,65 %, úroková sazba 88,00 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 12. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky z 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného písemně o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzval ho, aby na svůj dluh ze shora uvedené smlouvy napříště plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 13. 1. 2023.

8. Z tabulky umoření č. smlouvy číslo vyhotovené ke dni 19. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný dne 18. 11. 2021 čerpal od právního předchůdce žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč. V období od 29. 11. 2021 do 11. 2. 2022 na tento svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem 5 300 Kč.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 2. 6. 2023.

10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 18. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v pravidelných 26 týdenních po 641 Kč, respektive po 625 Kč v případě poslední splátky, spolu s úrokem ve výši 2 437 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 713 Kč. Pohledávku z uvedené smlouvy její právní předchůdce postoupil na žalobkyni, o čemž žalovaného písemně informoval. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy předžalobní upomínkou svého právního zástupce.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc tak, že se jedná o spor podle a násl. , (dále jen „o. z.“) ve spojení se o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“).

12. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacený výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3 leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle ust. § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

20. K uvedenému je nutno dále doplnit, že ust. § 86 a 87 z. s. ú. jsou transformací ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru. K jejich výkladu pak Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 uvedl, že články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu za podmínky, že sankce splňuje požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tedy neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v 3 leté promlčecí době.

21. Ust. § 86 z.s.ú. pak ukládá věřiteli povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to ještě před vznikem závazku či jeho změnou. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální. Ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, příp. je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, příp. domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje (závazky).

22. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k následujícím závěrům.

23. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně se omezil pouze na sdělení žalovaného, jaké jsou jeho výdaje, a nechal si předložit pracovní smlouvu žalovaného a dvě výplatní pásky. Žalovaný ve své žádosti uváděl, že bydlí v nájmu a jeho běžné měsíční výdaje činí 3 000 Kč. Nikde však není uvedeno, v jaké výši platí nájemné. Vzhledem k čistému výdělku žalovaného 16 600 Kč měsíčně se dle názoru soudu může jednat o zásadní informaci pro posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně nedoložil výpisy z účtu k prokázání svých výdajů, rovněž z předložených listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně pro ověření platební morálky žalovaného provedl jeho lustraci v dostupných registrech dlužníků. Soud vyzval žalobkyni k předložení listin prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně však soudu žádné takové y nepředložila. Dle názoru soudu právní předchůdce žalobkyně neměl k dispozici dostatek podkladů pro to, aby mohl před uzavřením shora uvedené úvěrové smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, přesto mu úvěr poskytl.

24. Důsledkem shora uvedených skutečností je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy dle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na zákonné úroky z prodlení, tj. na částku 4 700 Kč (10 000 – 5 300). Dle § 87 odst. 1 z.s.ú je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se navzdory řádnému předvolání jednání nezúčastnil a soud tak vyšel pouze z listin prokazujících finanční možnosti žalovaného stran možnosti uhradit soudem stanovenou výši dlužné pohledávky a tyto možnosti promítl do přiměřené délky splácení úvěru. Z tohoto pohledu se soudu jeví jako přiměřená částka 470 Kč měsíčně, která by umožnila žalovanému splatit dlužnou částku žalobkyni za deset měsíců, což je doba, kterou soud považuje rovněž za dostatečnou. Soud nicméně podmínil tuto možnost sankcí ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jen jediné splátky.

25. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části, tj. co do částky 6 308,83 Kč včetně požadovaného příslušenství žalobu výrokem II. zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla úspěšná co do 47 %, žalovaná co do 53 %, nepočítaje v to požadované příslušenství, ohledně něhož žalobkyně nebyla úspěšná. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je tedy prakticky shodný. S ohledem na tuto skutečnost, rozhodl soud v otázce náhrady nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.