Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 41/2023-34

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Kučerovou, Ph.D. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno, ulice a číslo, PSČ obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

O zaplacení 56 310 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 29 750 Kč s úrokem z prodlení od 22. 6. 2006 do 13. 12. 2023 ve výši 44 685,42 Kč a od 14. 12. 2023 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 26 560 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 29 750 Kč s úrokem z prodlení od 22. 6. 2006 do 13. 12. 2023 ve výši 44 685,42 Kč a od 14. 12. 2023 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 26 560 Kč s příslušenstvím, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 56 310 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, podle které mu poskytl půjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a poplatek ve výši 26 560 Kč. Žalovaný měl vše vrátit v 52 týdenních splátkách po 1 280 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 14.2.2006. Žalovaný podmínky smlouvy neplnil a splátky řádně nehradil, proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení celé částky najednou, a to ke dni 13.8.2005 Celkem žalovaný uhradil 10 250 Kč. Právo na úrok z prodlení z jistiny měl věřitel od marného uplynutí týdenní lhůty do zaplacení. Věřitel pak postoupil pohledávku na žalobce, žalovaného o tom uvědomil. Žalobce se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 33 840,14 Kč, dlužného poplatku ve výši 22 469,86 Kč kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 68 465,61 Kč a dále požaduje úroky z prodlení do budoucna.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, žalobce svou nepřítomnost omluvil, o odročení nepožádal, žalovaný se na fikcí doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. odst3 ).

4. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce tak, jak je v žalobě tvrzeno. Smlouvou o půjčce ze dne 8.2.2005 evidovanou pod číslo bylo žalovanému půjčeno 40 000 Kč. K předání půjčky došlo v den podpisu smlouvy. Tuto skutečnost stvrdil žalovaný svým podpisem připojeným na smlouvě. Z označené smlouvy bylo dále zjištěno, že celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal podpisem smlouvy splatit, byla představována částkou 66 560 Kč, tj. 40 000 Kč jako půjčka a 26 560 Kč jako tzv. poplatek. Uvedenou sumu se zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po 1 280 Kč. Z předložené smlouvy soud dále zjistil, že se jedná o formulářovou smlouvu, kde jsou údaje o žalovaném a výši půjčených peněž i dohodnutých splátek vypsány rukou. Smlouva v záhlavní odkazuje na Smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí s uvedením, že se jedná o smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Smluvní podmínky jsou připojeny k uvedené smlouvě. Nejsou však opatřeny podpisem žalovaného ani právního předchůdce žalobce. Jedná se o samostatnou u, která mimo jiné v článku 1 obsahuje údaj o výši roční procentní sazby nákladů („ RPSN“), a to ve třech variantách podle dohodnutého počtu splátek. Smluvní podmínky dále obsahují v článku 8 právo věřitele požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené dlužné částky v případě nedodržení splátek. V dalších článcích jsou obsaženy údaje zejména vysvětlujícího charakteru. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 16 000 Kč, výdaje 8 500 Kč. Pohledávku postoupil věřitel na žalobce, žalovanému to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení, podacího lístku). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího lístku).

5. S ohledem na shora uvedené vzal soud za zjištěné, že žalovaný převzal od právního předchůdce žalobce půjčku ve výši 40 000 Kč. Dle tvrzení žalobce obsaženého v žalobě zaplatil žalovaný ve prospěch této půjčky částku 10 250 Kč.

6. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít , , ve znění platném do 31. 12. 2013, a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o půjčce (viz přechodné ustanovení , ).

7. Podle , , přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit mu po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé dodavatel.

9. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce druhého ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

10. Podle spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. V této souvislosti je nutné poukázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , podle kterého v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na něž spotřebitel připojuje svůj podpis). V pozitivním právu se ochrana spotřebitele promítá například do podoby vyšší informační povinnosti dodavatele, do práva spotřebitele odstoupit od smlouvy, do podoby zákazu u některých ujednání o spotřebitelských smlouvách či do podoby příkazu, v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv, vykládat pro spotřebitele co nejpříznivěji ( a následujících obč. , ve znění platném do 31. 12. 2013). Princip autonomie a vůle a princip rovnosti je doplňován a korigován principem ekvity či spravedlnosti. Zcela jasně je to patrné na ustanovení obč. zák., kde je uvedeno, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele.

12. Podle ust. musí smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr.

13. Podle ust. nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v  , pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.

14. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o půjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovením ve znění platném do 31. 12. 2013.

15. S ohledem na ustanovení písmeno g) se soud zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy, když nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, a podle ustanovení jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle neplatná.

16. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o půjčce byla žalovaným řádně podepsána. Žalovaným tedy v době podpisu věděl, že celková dlužná částka bude činit 66 560 Kč. Ve smlouvy samotné však není uvedena roční procentní sazba nákladů, ta je v samostatné ě bez podpisu smluvních stran. Tato smlouva tedy v rozporu s ustanovením neobsahuje povinné informace. Tuto skutečnost nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze opakovaně připomenout nález Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

17. S ohledem na učiněný závěr a s přihlédnutím k ustanovení , s přihlédnutím k závěrům vyslovených v nálezu Ústavního soudu citovanému shora soud uzavřel, že smlouva o půjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná a to podle ve spojení s  obč. zák. a žalobci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla. Jediným plněním, kterého by se mohlo žalobci jako věřiteli dostat, je plnění splátky jistiny s úrokem ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Požadavek na zaplacení takového úroku však žalobce neuplatnil.

18. V souzené věci nelze přehlédnout, že na smlouvu o půjčce žalovaný zaplatil 10 250 Kč. Pokud si žalovaný půjčil 40 000 Kč, zbývá mu doplatit na jistinu 29 750 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, a to včetně požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, když je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Soud přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 22.6.2006 do zaplacení (do rozhodnutí soudu byl úrok z prodlení kapitalizovánú, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným až do zaplacení ( ). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

19. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu ze smlouvy o půjčce s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši (výrok I. rozsudku), a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle

20. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch účastníků byl téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.