Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 117/2023-46

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 86.459,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21.546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.546 Kč od 31.1.2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 64.913,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 6.082,91 Kč, úrok ve výši 4.547,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 45.373,71 Kč od 15.12.2022 do 30.1.2023 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 23.827,71 Kč od 31.1.2023 do zaplacení a úrok 23,43 % ročně z částky 45.373,71 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 21.546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21.546 Kč od 31.1.2023 do zaplacení. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 64.913,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 6.082,91 Kč, úrok ve výši 4.547,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 45.373,71 Kč od 15.12.2022 do 30.1.2023 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 23.827,71 Kč od 31.1.2023 do zaplacení a úrok 23,43 % ročně z částky 45.373,71 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku s odkazem na smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou dne 13.7.2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba (dále jen„ věřitel“) - a žalovaným. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému v hotovosti vyplatila 35.046 Kč a částku 13.954 Kč v souladu se smlouvou úvěru použila k refinancování dluhu žalovaného ze zápůjčky poskytnuté věřitelem smlouvou číslo. K úvěruschopnosti u smlouvy číslo žalobkyně tvrdí, že se žalovaného věřitel dotazoval na jeho poměry, což ověřoval nahlédnutím do listin zaznamenaných v kartě zákazníka. Úroků z prodlení se žalobkyně domáhá od 9.5.2021.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 13.7.2020 uzavřel věřitel s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo částky 49.000 Kč, přičemž částka ve výši 35.046 Kč byla žalovanému vyplacena při podpisu smlouvy a u částky ve výši 13.654 Kč je uvedeno, že úvěr v této výši bude použit na zaplacení stávajícího spotřebitelského úvěru/zápůjčky u věřitele ze smlouvy číslo. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem ve výši 69 % ročně a poplatky za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.138 Kč vrátit v 24 měsíčních splátkách po 4.321 Kč.

4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že dne 13.7.2020 žalovaný podepsal žádost o úvěr, ve které uvedl, že úvěr potřebuje na refinancování. Je zaměstnán od 1.2.2020 na dobu neurčitou s čistým příjmem ve výši 15.989 Kč, má výdaje ve výši 3.400 Kč měsíčně a výdaje na splátky věřiteli ve výši 2.144 Kč. Nemá zápůjčku a nehradí splátky jiné společnosti nežli věřiteli. Uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost. Adresu výběru hotovosti uvedl v obec, adresu zaměstnavatele ve obec, adresu trvalého bydliště ve obec. Uvedl, že proti němu nejsou vedeny exekuce ani insolvenční řízení, úvěr je schopen splácet. Další položky karty, např. jiné příjmy, příjmy osob v domácnosti nejsou vyplněny. Je zatrženo předložení výplatních pásek a pracovní smlouvy.

5. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný na úvěru číslo zaplatil 3x4. 500 Kč, přičemž poslední platbu učinil 16.10.2020.

6. Žalobkyně byla dle (č.l. 35) vyzvána k dokladům o poskytnutí žalovaného úvěru na úhradu úvěru číslo předložení smlouvy číslo včetně dokladů a tvrzení o zjišťování úvěruschopnosti a k platbám žalovaného u této smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že nedisponuje listinami vztahujícími se ke smlouvě číslo ani listinami prokazujícími (vyjma karty zákazníka) prověřování úvěruschopnosti u smlouvy číslo. Žalobkyně svá tvrzení ve smyslu poučení soudu nedoplnila, doplnění dokazování nenavrhla.

7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou ze dne 14. 12. 2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno zásilkou podanou u pošty dne 13. 1. 2023. Zároveň byl vyzván k platbě žalovaných částek do 10 dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, z oznámení a podacího lístku)

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

14. Podle a 2 věta prvá , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinnému do 28.5.2022 (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 78 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při plnění povinností podle odstavce 1 (pořizování listin nezbytných pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností stanovených tímto zákonem) uchovává zejména b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzovaní úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

17. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

18. Ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice 2008/48/ES Česká republika se zavázala implementovat směrnici do národního práva a soudy či jiné instituce jsou povinny aplikovat transponované normy evropského práva eurokonformně, tedy v souladu se zněním a účelem směrnice, přičemž jsou také vázány judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Závaznost judikatury Soudního dvora byla vyjádřena v rozsudcích ve věci C -453/00 Kűhne Heitz a ve věci 283/81 CILFIT. Zásada nepřímého účinku evropského práva byla vyjádřena např. v rozhodnutí Soudního dvora ve věci 14/83 Von Colson. Pravidlo výkladu norem českého práva v souladu s ustanovením a cíli směrnice EU a s přihlédnutím k judikatuře Soudního dvora je vyjádřeno mj. v rozsudku Nejvyššího správnídu soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39.

19. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena, zajišťují i jeho ochranu po uzavření smlouvy. Z jednotlivých ustanovení je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice). Stejnému cíli odpovídá i ustanovení ZosÚ.

20. Ustanovení § 86 ZosÚ ani čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet či nikoli.

21. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti spotřebitele se vyjadřoval Soudní dvůr v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, ve kterém dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů.„ … poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Zadruhé – aniž je dotčena druhá věta čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytovatel úvěru vyhledal údaje v databázi – směrnice 2008/48 neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“

22. Věřitel povinnost uloženou § 86 ZosÚ ani u jedné ze smluv nesplnil. U smlouvy číslo neuvedl žádná tvrzení a nedoložil žádný doklad o ověřování úvěruschopnosti, přitom takovou povinnost mu ukládá § 78 ZosÚ. U smlouvy číslo uzavřené dne 13.7.2020 věřitel z údajů žalovaného věděl, že žalovaný potřebuje poskytnutí úvěru na refinancování svého stávajícího úvěru, věděl tak, že není schopen hradit svůj závazek, věděl, že jeho příjem ze zaměstnání je velmi nízký v porovnání s dohodnutou splátkou. Přestože žalovaný tvrdil, že žije u rodičů, neznamená uvedené, že nemá žádné výdaje, přesto se věřitel spokojil s tvrzením žalovaného, že jeho měsíční výdaje (bez splátky věřiteli) činí 3.400 Kč. Věřitel přitom věděl, že zaměstnání žalovaného se nenachází v místě bydliště žalovaného, měl by tedy mít výdaje nejen na bydlení, ale i na dojíždění do zaměstnání. Věřitel se nepozastavil nad tvrzeními žalovaného, že žije s rodiči, ale přesto není vyplněn příjem osob v domácnosti, což při nízkém příjmu žalovaného a údajně minimálních osobních výdajů by bylo nutné pro řádné zjišťování úvěruschopnosti.

23. Pokud by věřitel přistupoval k uzavření smlouvy tak, jak mu ukládá § 86 ZosÚ, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněn úvěr poskytnout.

24. Věřitel porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušil jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ zároveň porušil veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností.

25. Přesto věřitel smlouvy o úvěru uzavřel s vědomím sjednání vysokého úroku a poplatků, jejichž výše u žalované smlouvy natolik nemravná, že i z tohoto důvodu je smlouva neplatná. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, které odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesly na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti věřitele byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřená v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. absolutně neplatná.

26. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému věřitel poskytl úvěr ve výši 49.000 Kč. Žalobkyně prokázala poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 35.046 Kč. Ve zbylém rozsahu nebylo poskytnutí úvěru přes výzvu a poučení soudu prokázáno. Ve smyslu § 87 ZosÚ má žalobkyně nárok na rozdíl mezi prokazatelně vyplaceným úvěrem a splátkami žalovaným zaplacenými, tj. na částku 21.546 Kč. I pokud by žalobkyně prokázala použití části úvěru v tvrzeném rozsahu na refinancování předchozího úvěru, pak pro neprokázání úvěruschopnosti (viz výše) by měla i u dřívější smlouvy dle § 87 ZosÚ nárok na vrácení pouze jistiny, a její výši žádným způsobem neprokázala. V souladu s § 6 o.z. nebyl věřitel oprávněn těžit ze svého nepoctivého chování (nikoli řádného prověření úvěruschopnosti) a ponechat si část úvěru na úhradu dřívějšího úvěru poskytnutého v rozporu s pravidly na ochranu spotřebitele. Jiný závěr by znamenal absurdní stav, kdy by věřitel prostým refinancováním dluhu (s pravděpodobností zatíženého obdobnými nemravnými poplatky a úroky) docílil plné úhrady refinancovaného úvěru a zároveň by se vyhnul možnému soudnímu přezkumu řádného zjišťování úvěruschopnosti dlužníka, případně mravnosti sjednaného příslušenství, ke kterému by nebýt refinancování došlo, pokud by se musel věřitel/žalobkyně domáhat zaplacení předchozího úvěru u soudu.

27. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

30. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s  ZosÚ ve výši dle Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem doručeným dne 18.1.2023 (§ a 607 o.z.), do 10 dnů byl dluh splatný (viz obsah výzvy) a od následujícího dne poté je žalovaný v prodlení s jeho úhradou. Žalovaný si musel být vědom povinnosti vrátit jistinu nejpozději k datu splatnosti poslední dohodnuté splátky (srpen 2022). Doba následujícího více než jednoho roku pro platbu je tak zcela přiměřenou ve smyslu ZosÚ. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě.

31. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s 

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Úspěšnější ve věci je žalovaný, kterému náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.