Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 310/2023-62

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12.834,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 3.960,38 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 10.960,38 Kč ve výši 15 % ročně od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 770,23 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 9.697,85 Kč, částce 217 Kč a smluvní pokutě ve výši 1.874,22 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v částce 3.960,38 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 10.960,38 Kč ve výši 15 % ročně od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 770,23 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 9.697,85 Kč, částce 217 Kč a smluvní pokutě ve výši 1.874,22 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 12. 6. 2023 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení 10.960,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.960,38 Kč ve výši 15 % ročně od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 770,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.697,85 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.874,22 Kč, vše ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12.888 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1.992 Kč, poslední splátka připadala na 28. 7. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, ale sjednané splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalobce nabyl pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou datum mezi společností právnická osoba, a žalobcem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Úvěr byl poskytnut žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem. Žalovaná dle žaloby uhradila na pohledávku částku v celkové výši 8.000 Kč. Žalovaná nad výše uvedené nezaplatila ničeho a nereagovala na předžalobní výzvu.

2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz byl podle ustanovení , (dále jen „ “) za použití ustanovení zrušen.

3. Žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřila, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhla k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla jí stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.

4. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, a žalobcem dne datum, byla prokázána aktivní legitimace žalobce.

6. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalované byl dne datum poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, která žalovaná čerpala v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli poplatek za zápůjčku ve výši 12.888 Kč, tj. celkem (vč. jistiny úvěru) částku 27.888 Kč, ve 14měsíčních splátkách po 1.992 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru nebylo prokázáno, že by věřitel zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobcem nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokázaly dostatečné zkoumání uvěruschopnosti žalované, před poskytnutím finanční částky 15.000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti.

8. Podle (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Dle o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Podle článku 8 této směrnice„ členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice„ členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

12. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl„ že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

13. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 15.000 Kč a uhradila částku 8.000 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou ( ) a aktuální judikaturou Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18). Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované). Smlouvu o zápůjčce proto soud shledal neplatnou a rozhodl o povinnosti žalované vrátit žalobci pouze bezdůvodné obohacení ve výši 7.000 Kč, neboť žalovaná od právního předchůdce žalobce převzala 15.000 Kč, jako plnění bez právního důvodu a vrátila částku 8.000 K. Z důvodu neplatné smlouvy o úvěru žalobci nárok na částku 3.960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.960,38 Kč ve výši 15 % ročně od 4. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 770,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.697,85 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a se smluvní pokutu ve výši 1.874,22 Kč nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl rozdíl v úspěchu obou účastníků nepatrný, proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na jejich náhradu právo.

19. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.