Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 211/2023-36
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Šimanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení 4 600 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 4 600 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 525 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení 4 600 Kč spolu s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 4 600 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 525 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 600 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2022 mezi ní a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), přičemž právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 19. 8. 2022 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 18. 9. 2022, nicméně žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté prostředky nevrátil. Původní věřitel upomenul žalovaného upomínkou odeslanou dne 24. 10. 2022. Žalobkyně se domáhala úhrady v celkové výši 24 600 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 4 600 Kč a zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, přičemž žalobkyně, která se z jednání omluvila, souhlasila, aby soud jednal a rozhodl bez její přítomnosti.
3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.
4. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel dne 19. 8. 2022 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému částku 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, a žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně veškeré úroky přirostlé k úvěru a veškeré další platby, které dle této smlouvy souvisí s úvěrem, a to vše ke dni splatnosti, tj. ke dni 18. 9. 2022, na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění žalované, je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč (smlouva o úvěru číslo na částku 8 000 Kč). Dne 28. 12. 2020 žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně z bankovního účtu anonymizováno číslo částku 0,11 Kč (výpis z účtu ulice spořitelna). Dne 19. 8. 2022 právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytla převodem na účet žalovaného částku 8 000 Kč (výpis z běžného účtu anonymizováno). Dne 19. 8. 2022 právní předchůdce žalobkyně se žalovaným změnili stávající smlouvu o úvěru, a to tak, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku v celkové výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku úvěru společně s úrokem v celkové výši 24 600 Kč uhradit ke dni 18. 9. 2022 (smlouva o úvěru číslo na částku 20 000 Kč). Dne 22. 3. 2022 tak právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl převodem na účet žalované částku 12 000 Kč (výpis z běžného účtu anonymizováno).
5. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého závazku vůči právnímu předchůdci žalobkyně, když do 18. 9. 2022 dlužnou částku neuhradil. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 24 790 Kč sestávající se z jistoty ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 4 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 140 Kč, poplatku za upomínku ve výši 50 Kč (upomínka ze dne 26 9. 2022). Dne 24. 10. 2022 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní výzva k okamžité úhradě, podací arch).
6. Dne 8. 12. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). O tomto postoupení pohledávky byl žalovaný informován přípisem ze dne 17. 3. 2023, přičemž téhož dne byl žalovaný také vyzván k úhradě celkové dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do tří dnů, bude proti žalovanému zahájeno soudní řízení (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 3. 2023, výzva k úhradě ze dne 17. 3. 2023 a podací lístek ze dne 17. 3. 2023).
7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru částku v celkové výši 20 000 Kč, kterou měl dle smlouvy žalovaný vrátit s výše uvedenými poplatky. Úvěruschopnost žalovaného nebyla posuzována.
8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.
9. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
17. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
18. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
19. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
20. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, neboť žalobkyně zejména neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalovaného, ověřoval příjmy a výdaje žalovaného tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
21. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.
22. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 2991 o. z. o částku 20 000 Kč, neboť žalovaný na tuto poskytnutou částku neuhradil ničeho.
23. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopna splnit svůj závazek vůči žalobkyni.
24. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Částku 20 000 Kč soud uložil žalovanému zaplatit se splatností ke dni 23. 10. 2022, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni.
25. Co do částky 4 600 Kč a 15 % zákonných úroků z prodlení ročně z částky 4 600 Kč od 23. 10. 2022 do zaplacení pak soud žalobu výrokem II. zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle poměrného procesního úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná v části, kde bylo žalobě vyhověno (částka 20 000 Kč odpovídající 81,3 %), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 525 Kč, přičemž tato částka představuje 62,6% (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,3% a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,7%) z jejich celkové výše 2 436 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.