Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 213/2023-48
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 112 225,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 524,11 Kč za dobu od
datum do datum, úroku ve výši 8,19 % ročně z částky 47 016,29 Kč od
datum do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku ve výši 667,27 Kč za dobu od
datum do datum a úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 6 587,29 Kč za dobu od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 016,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a dále částku ve výši 6 587,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení.
III. Žaloba se v rozsahu částky 51 553,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 715,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 990,66 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 47 016,29 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši
8,25 % ročně z částky 47 016,29 Kč od datum do datum a dále v rozsahu částky 7 068,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 807,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 874,05 Kč, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 6 587,29 Kč od
datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 587,29 Kč od datum do datum zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 524,11 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku ve výši 8,19 % ročně z částky 47 016,29 Kč od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaného úroku ve výši 667,27 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 12,32 % ročně z částky 6 587,29 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 47 016,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částku ve výši 6 587,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. III. Žaloba se v rozsahu částky 51 553,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 715,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 990,66 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 47 016,29 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 016,29 Kč od [datum] do [datum] a dále v rozsahu částky 7 068,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 807,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 874,05 Kč, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 6 587,29 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 587,29 Kč od [datum] do [datum] zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 112 225,54 Kč, když svůj návrh odůvodnila následovně:
2. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru pod číslo jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 48 000 Kč, kdy poskytnutou částku úvěru se žalovaný zavázal splácet společně s částkou ve výši 60 480 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků a poplatek za zpracování úvěru, a to v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 5 166 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný uhradil poslední splátku dne datum, dále ničeho nehradil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu ze smlouvy. Ke dni datum dlužná částka činila na jistině 47 016,29 Kč a na poplatku 51 553,05 Kč a dále příslušenství.
3. Nadto právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly také smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uvedené smlouvy pak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč, kdy poskytnutou částku úvěru se žalovaný zavázal splácet společně s částkou ve výši 12 652 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků a poplatek za zpracování úvěru, a to v pravidelných 78týdenních splátkách ve výši 304 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný uhradil poslední splátku dne datum, dále ničeho nehradil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu ze smlouvy. Ke dni datum dlužná částka činila na jistině
6 587,29 Kč a na poplatku 7 068,91 Kč a dále příslušenství.
4. Aktivní věcnou legitimaci doložila žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
datum uzavřenou mezí ní a společností právnická osoba, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.
5. Podáním ze dne datum učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žalobního návrhu v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.“) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
7. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1,2 o.s.ř. tak, že řízení částečně zastavil, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože byl právní úkon zpětvzetí návrhu učiněn před zahájením jednání, nebylo s přihlédnutím k ustanovení § 96 odst. 4 o.s.ř. zjišťováno procesní stanovisko žalovaného, neboť jeho případný nesouhlas by byl právně neúčinným (výrok I.)
8. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:
-) ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný si dne
datum u právní předchůdkyně žalobkyně požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnán jako dělník u právnická osoba, IČO s měsíčním čistým příjmem 17 188 Kč. Jako běžné měsíční výdaje uvedl interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 562 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 4 200 Kč,
-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, kdy žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 11 000 Kč, který se zavázal splatit společně s poplatkem ve výši 12 652 Kč (úrok 8 631 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatky za doplňkové služby 5 042 Kč), a to v pravidelných 78týdenních splátkách ve výši 304 Kč, resp. 244 Kč poslední splátka. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru,
-) ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný si dne
datum u právní předchůdkyně žalobkyně požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč. V žádosti uvedl, že je zaměstnán jako dělník u právnická osoba, IČO s měsíčním čistým příjmem 21 704 Kč, kdy další příjem domácnosti je 15 000 Kč čistého. Jako běžné měsíční výdaje uvedl interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 864 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč,
-) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, kdy žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč, který se zavázal splatit společně s poplatkem ve výši 57 771 Kč (úrok 46 277 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, poplatky za doplňkové služby 19 988 Kč), a to v pravidelných 21měsíčních splátkách ve výši 5 166 Kč, resp. 5 160 Kč poslední splátka. Část daného úvěru použita na refinancování spotřebitelského úvěru číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru,
-) ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako anonymizováno a společností právnická osoba jako postupníkem. Nedílnou součástí byl seznam postoupených pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (anonymizováno),
-) z výzvy k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 132 642,90 Kč, a to do datum, kdy tato částka byla složena ze dvou nároků, a to pohledávek z úvěrové smlouvy číslo číslo. Zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhaní (anonymizováno),
-) z tabulek umoření byly zjištěny detailní informace ohledně splácení spotřebitelských úvěrů žalovaným, kdy na úvěr číslo byla uhrazena celkem částka ve výši 9 534 Kč, přičemž poslední platba proběhla dne datum; na úvěr číslo byla uhrazena celkem částka 5 166 Kč, přičemž poslední platba proběhla dne datum.
9. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval a dospěl k tomuto skutkovému závěru:
10. Žalovaný se s bankou dne datum dohodl na poskytnutí hotovostních peněžních prostředků v částce 11 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem a poplatky ve výši
12 652 Kč formou 78týdenních splátek. Poslední splátku však zaplatil dne datum, a ke dni
datum dlužil na jistině 6 587,29 Kč. Dále se žalovaný s bankou dohodl dne datum, že mu poskytne částku ve výši 48 000 Kč, kterou se zavázal uhradit společně s úrokem a poplatky ve výši 57 771 Kč formou 21měsíčních splátek. Žalovaný však ani tomuto závazku nedostál řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne datum a k datu datum dluží na jistině 47 016,29 Kč.
11. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.
12. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud
z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně.
18. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k okolnostem a podmínkám zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobní návrh, když zejména uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, když stačilo, aby tyto doklady měl žadatel o spotřebitelský úvěr v daný okamžik žádosti u sebe.
19. V dané věci žalobkyně nedoložila žádné podklady, na základě kterých, úvěruschopnost žalovaného zkoumala, pouze tyto skutečnosti tvrdila, kdy uváděla, že zkoumání úvěruschopnosti bylo dle jejího názoru dostatečné a neměla důvod nevěřit tvrzením žalovaného, které při žádosti o spotřebitelský úvěr uváděl. Příjmy a výdaje ze strany žalovaného tak nebyly doloženy. Soud má tedy za to, že nebyly blíže zkoumány výdaje žalovaného, což dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR vede k jednoznačně negativnímu závěru ve vztahu k otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Proto soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, pročež soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu v každém jednotlivém případě jako neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně. V kontextu s takto učiněnými závěry soudu pak je také fakt, že v pořadí druhý z tvrzených závazkových vztah byl uzavřen přesto, že ani nepoměrně nižší závazek (zejména z pohledu výše jistiny a splátek), nebyl žalovaným hrazen řádně a včas, přesto byl právní předchůdkyní žalobkyně takový subjekt hodnocen jako„ úvěruschopný“.
20. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti.
21. V návaznosti na obsah shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyly platně sjednány spotřebitelské úvěrová smlouvy, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, resp. 48 000 Kč, které zcela nesplatil. Jelikož právní předchůdkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnutých částek nebyla uhrazena, tedy ve výši 47 016,29 Kč, resp. 6 587,29 Kč. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek pro s úhradou daných částek soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum, a to dnem datum, když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do datum (výrok II.)
22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány podmínky pro její prodloužení.
23. Co se týče zbylé části nároků představující poplatky s úrokem z prodlení a sjednaný smluvní úrok, v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť dané plnění je požadováno na základě úvěrových smluv, které byly posouzeny jako neplatné. Proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, zamítnut.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná ze 40,19 % a neúspěšná z 59,81 %, z čehož vyplývá, že nárok na náhradu nákladů řízení vznikl žalovanému, který byl měl nárok na náhradu 19,62 % nákladů. Jelikož z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalovanému žádné náklady nevznikly, když byl po celou dobu řízení procesně pasivním, pak nebyla náhrada nákladů řízení přiznána žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.