Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 484/2023-11
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 13 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím s tím, že pohledávku za žalovanou nabyla od původního věřitele – právnická osoba, IČO, sídlem adresa, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Původní věřitel s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl dne datum žalované bezúročnou zápůjčku ve výši 10 000 Kč, která měla být jednorázově splacena do datum společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak poskytnuté peněžní prostředky k datu splatnosti nevrátila. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené jistinyy ve výši 10 000 Kč a poplatku za zpracování žádosti ve výši 3 800 Kč, oba nároky byly splatné dne datum.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a realizační smlouvy o postoupení pohledávek číslo z datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum, zaslaným dle podacího archu téhož dne.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum ve spojení s potvrzením o provedené platbě ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které věřitel poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit částku s poplatkem za zpracování žádosti ve výši 3 800 Kč do datum, RPSN činila 4 933,41 %. Z předžalobní výzvy ze dne datum ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 17 550 Kč do tří dnů s upozorněním, že v opačném případě bude žalobkyně svou pohledávku vymáhat soudně.
5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
7. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněnému žalobou z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum lze v plném rozsahu vyhovět, když bylo zjištěno, že i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí úvěru sjednán za relativně krátké časové období (30 dní) a vyčíslen ve smlouvě pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak, jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. ulice doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že úvěrovaná částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částku 10 000 Kč, přičemž se zavázala uhradit jednorázovou výši splátky 13 800 Kč k datu splatnosti datum. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně neuhradila na dlužnou částku ničeho (žalovaná v řízení byla zcela nečinná, nárok žalobkyně nikterak nezpochybnila), ocitla se tedy dnem následujícím po datu splatnosti v prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal částku 13 800 Kč sestávající z neuhrazené poskytnuté jistiny úvěru 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 3 800 Kč. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800 Kč od datum do zaplacení vznikl žalobkyni podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízeni vlády č. 351/2013 Sb.
8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH ze součtu odměny a hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
9. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka I. ÚS 3923/11. Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. V projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se tykají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
10. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované žalovanou částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jiný postup neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.