Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 385/2023-17

Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Palkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o 25 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 800 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč, částku 1 200 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 16 200 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 800 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč, částku 1 200 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 16 200 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovanému zaplacení částky 25 000 Kč z titulu neuhrazené jistiny půjčky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s původním věřitelem (společnost právnická osoba, IČO), Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit s navýšením o 17 400 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však původnímu věřiteli uhradil pouze částku 16 200 Kč.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , (dále jen „“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel (společnost právnická osoba) postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli (právnická osoba S.á.r.l., reg. č. B číslo, se sídlem adresa) s účinností od datum, a to v souladu s ustanovením a násl. , (dále jen „“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum. Následně přechodný věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum.

4. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, soud zjistil, že původní věřitel (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení a násl. , (dále jen „obč. zák.“), smlouvu o půjčce, na základě které se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením v celkové výši 17 400 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 800 Kč. Žalovaný řádně a včas neplnil své závazky plynoucí ze smlouvy, podle žalobních tvrzení uhradil celkem pouze částku 16 200 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od datum až do zaplacení a dále částku 1 200 Kč odpovídající neuhrazenému souhrnnému poplatku.

5. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. , vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

6. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zda je smlouva o půjčce platným právním titulem či nikoliv, když je zjevné, že smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti , (dále jen„ obč. zák.“), a je ji nutno posuzovat podle této úpravy. Předmětná smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a žalovaná tak vystupuje podle předmětného zákona jako spotřebitel a původní věřitel v pozici podnikatele. Podle tamtéž spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoliv.

7. Uzavřenou smlouvu o půjčce soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. v srpnu 2007 dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěrů poskytovaných peněžnímiy pro potřeby domácnosti 13,25 %, bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 39,75 %. Na první pohled je tak zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro dané období, když souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč činí téměř 70 % poskytnuté jistiny. Původní věřitel ve smlouvě sice navýšení nazývá poplatkem, avšak poplatek zde plní zcela stejnou funkci jako úrok. Soud musí vždy hodnotit smlouvu jako celek a zkoumat veškeré její náležitosti. Soud tedy uzavřenou smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ve smyslu obč. zák., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání v smlouvě o půjčce o nároku na souhrnný poplatek jako ujednání, které je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným.

8. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy, která jsou absolutně neplatným právním úkonem, by bylo možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle

§ 451 odst. 1 a 2 a § 457 obč. zák. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zaplatila celkem částku 16 200 Kč a poskytnutá jistina byla 25 000 Kč, zbývá doplatit 8 800 Kč, o kterou se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žaloba proto musela být nad rámec částky 8 800 Kč jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i další smluvní ujednání. Zákonný úrok z prodlení byl přiznán z částky 8 800 Kč podle s ohledem na počátek prodlení, které nastalo datum, kdy uběhla lhůta 10 dnů stanovená v oznámení o postoupení pohledávky z datum, které bylo dáno k odeslání dne datum, pročež se do dispoziční sféry žalovaného mohlo dostat dle třetí pracovní den od odeslání, tj. dne datum.

9. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu podle výsledku řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, a žalovaný byl v řízení nečinný, pročež mu žádné náklady vzniknout nemohly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.