Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 426/2023-31
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 20 002,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 600 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 361,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 912,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 329,37 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 691,15 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 691,15 Kč od 20. 5. 2022 do 28. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 361,15 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 6 311,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 311,62 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení a částky 48 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 600 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 361,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 912,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 329,37 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 691,15 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 691,15 Kč od 20. 5. 2022 do 28. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 361,15 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, částky ve výši 6 311,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 311,62 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení a částky 48 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 002,77 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 15 000 Kč, když žalovanému finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 13 832 Kč splatit v 65 týdenních splátkách. Tato částka je tvořena součtem dílčích položek tak, jak jsou uvedeny ve smlouvě. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena z dokumentů předložených žalovaným a z veřejně dostupných rejstříků. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když zaplatil pouze částku 2 400 Kč. Pohledávka byla postoupena dne datum na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Dlužná pohledávka sestává z nesplacené jistiny ve výši 13 69115 Kč, poplatku ve výši 10 812,61 Kč, poplatků za upomínání ve výši 3 100 Kč, dále ze smluvní pokuty za období od datum do datum ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 13 691,15 Kč, celkem ve výši 6 311,62 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 48 Kč za odchozí dopis, kapitalizovaných úroku ve výši 69 % ročně z dlužné jistiy za období od datum do datum a od datum ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení a dále ze zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 7 458 Kč (s tím, že úroková sazba činila 69 %), částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 924 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 28 832 Kč v 65týdenních splátkách s tím, že prvních 64 splátek bylo po 444 Kč a poslední 65. splátka činila 416 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Shodné informace jsou uvedeny i v dokumentu standardní informace o spotřebitelském úvěru.
4. V zákaznické kartě ze dne datum je k osobě žalovaného vyplněno, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájmu. V příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 17 610 Kč a další příjmy domácnosti 18 200 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 2 000 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko výplatní pásky a pracovní smlouva.
5. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum a potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky, odeslání tohoto dopisu však nebylo v řízení prokázáno. Dopisem ze dne datum včetně podacího archu pošty ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 28. 2. 2023.
6. Dopisem ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 65týdenními splátkami ve výši 444 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 2 400 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, dopisem ze dne datum, odeslaným dne datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet dostatečně. Ze zákaznické karty vyplývá, že měl mít žalovaný příjem ve výši 17 610 Kč a že další čistý příjem domácnosti činil 18 200 Kč, a že tento údaj měl být ověřen z výplatní pásky a pracovní smlouvy. Žalobkyně však žádný důkaz, jímž by prokázala ověření tohoto údaje nepředložila, samotné zaškrtnutí políčka ve formuláři žádosti neprokazuje ověření těchto údajů, zejména když není ani zřejmé, že by byly ověřovány oba příjmy domácnosti, nadto není zřejmé, komu další příjem náleží. Jako zcela nereálné považuje soud odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 2 000 Kč, a to i za situace, že byl svobodný, žil dle údaje v zákaznické kartě v nájmu a přitom měl ještě 1 vyživovací povinnost. Takto nízké výdaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně důsledněji prověřeny, resp. žalobkyně nepředložila žádný důkaz, z nějž by vyplynulo, že se její právní předchůdkyně výdajovou stránkou žalovaného zabývala více, než pouhým zapsáním odhadnuté částky do karty zákazníka. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaným nerozporovaným, žalovaný uhradil částku 2 400 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 12 600 Kč (15 000 Kč – 2 400 Kč). Podle výzvy ze dne 15. 2. 2023 měl žalovaný plnit do 28. 2. 2023. U předchozího dopisu obsahujícího výzvu a oznámení o postoupení pohledávky nebylo prokázáno odeslání, soud proto vycházel právě až z dopisu ze dne 15. 2. 2023, u nějž bylo jako u prvního odeslání na adresu žalovaného prokázáno. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 1. 3. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Stejně tak byla žaloba zamítnuta ohledně částky 48 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, konkrétně za odeslání dopisu s upomínkou, neboť mezi stranami takováto náhrada výdajů nebyla žádným způsobem sjednána a nevyplývá ani z žádných jiných ustanovení zákona.
15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v převážné většině neúspěšná, žalovanému by tak náležela poměrná náhrada nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.