Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 251/2023-29

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 35 445 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 27 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, 15% úrok z prodlení p.a. z částky 2 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, 28,17% úrok ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, částku 2 046 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 602 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 659,42 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč s 15% úrokem z prodlení p.a. z částky 27 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, 15% úrok z prodlení p.a. z částky 2 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, 28,17% úrok ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, částku 2 046 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 602 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 659,42 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2023 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 35 445 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 17. 5. 2023 smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovaným a to dne 22. 5. 2023, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodla, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako CELKOVÁ CENA ÚVĚRU v částce ve výši 40 000 Kč uhradí žalovaný žalobkyni v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta na den 20. 6. 2023. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, proto byl úvěr dopisem ze dne 24. 8. 2023 zesplatněn. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 32 046 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 798 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27 248 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 24. 8.2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 27 248 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 4 798 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 046 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2 752 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27 248 Kč + 2 752 Kč, což v součtu činí na jistině 30 000 Kč a na úrocích 2 046 Kč. Kdy výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ Bonita smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu číslo označené žalovaným jako„ Smlouva číslo“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke Dni zesplatnění úvěru umořena částka 30 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to úvěrové smlouvy, úvěrových podmínek, potvrzení banky o provedení úhrad, verifikační platby, upomínky, zesplatnění včetně podacího lístku, potvrzení ČP, čestného prohlášení, bonity, tabulky umoření, předžalobní výzvy včetně podacího archu, listin na čl. 20-23.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky dne 17. 5. 2023, když žalovaný jako akceptaci smlouvy uhradil 1 Kč. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 30 000 Kč s tím, že částka ve výši 2 500 Kč bude žalobkyní převedena v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi, a zbytek na účet č. bankovní účet uvedený žalovaným. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu 30 000 kč a úroky, celkem částku 40 000 Kč, v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 6. 2023. Strany si v čl. IV. smlouvy sjednaly, že úvěr se stane splatným (dále i jen„ Neuhrazený zůstatek úvěru“) v důsledku porušení povinnosti Zákazníka dle Smlouvy o úvěru tím, že Zákazník je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy Poskytovatel odeslal Zákazníkovi Oznámení o zesplatnění úvěru. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet žalovaného č. bankovní účet byla dne 22. 5. 2023 žalobkyní zaslána pod variabilní symbol částka 27 500 Kč. Z prohlášení matky žalovaného ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný bydlí u ní v družstevním bytě a přispívá na bydlení částkou 7 000 Kč. Z evidenčního listu bytu na jméno jméno příjmení soud zjistil, že žalovaný je přihlášen v bytě své matky jako další ze 4 spolubydlících. Celková měsíční platba za byt činí 5 449 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2023 soud zjistil, že příjem žalovaného od zaměstnavatele právnická osoba činil za tento měsíc 36 653 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za duben 2023 soud zjistil, že příjem žalovaného od zaměstnavatele právnická osoba činil za tento měsíc 38 160 Kč. Žalovaný nemá záznam ani v rejstříku REPI, ani v insolvenčním rejstříku. Žalovaný v Posouzení úvěryschopnosti zákazníka uvedl, že má další splátky na úvěry ve výši 5 000 Kč a že nemá žádné vyživovací povinnosti. Z dopisu ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobkyně úvěr k tomuto dni zesplatnila. Z podacího lístku soud zjistil, že tento dopis byl téhož dne odeslán na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na jeho účet částku 27 500 Kč, nikoliv celou částku 30 000 Kč, která byla sjednána ve smlouvě jako jistina úvěru. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Zbylá částka 2 500 Kč byla zaslána jako odměna osobě odlišné od žalovaného. Soud má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně si k posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného vyžádala výplatní pásky za měsíce březen a duben 2023 a čestné prohlášení jeho matky a bydlení žalovaného a výdajích na ně. Žalobkyně však blížeji nezkoumala příjmovou stránku žalovaného, tedy zejm. zda tento má u zaměstnavatele pracovní poměr na dobu neurčitou či určitou, což vzhledem k předpokládané délce smluvního vztahu na dobu přesahující 2 roky mělo nepochybně na řádné posouzení úvěryschopnosti žalovaného značný vliv. Žalobkyně rovněž dostatečně podrobně nezkoumala výdajovou stránku žalovaného. Žalobkyně sice předložila čestné prohlášení matky žalovaného, že bydlí u ní a přispívá na bydlení částkou 7 000 Kč, ale již se podrobněji nezabývala dalšími výdaji žalovaného, když podrobněji nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek, když se spokojila pouze s jeho prohlášením v zákaznické kartě, že činí 5 000 Kč. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci ZoSÚ ve spojení s  o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s  přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu ( ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.

7. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 27 500 Kč (rozdíl mezi jistinou 27 500 Kč prokazatelně vyplacenou žalovanému na jeho účet a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 0 Kč). Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení z jistiny 27 500 Kč ode dne 25. 8. 2023 do zaplacení, když zesplatňující dopis z 24. 8. 2023 současně hodnotí i jako výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbytku, tedy aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč, 15% úrok z prodlení p.a. z částky 2 500 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, 28,17% úrok ročně z částky 30 000 Kč od 25. 8. 2023 do zaplacení, částku 2 046 Kč, částku 300 Kč, částku 1 497 Kč a částku 1 602 Kč, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků zamítnul.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalovaného k povinnosti plnit v I. výroku rozsudku, za jeho neúspěch zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu včetně přiznaného příslušenství činí 79 % původně žalované částky, její neúspěch 21 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem 42 %. Soud proto přiznal žalobkyni 42 % uplatňovaných nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 3 951 Kč zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 773 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle (za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby) a 3 režijní paušály po 100 Kč dle téže vyhlášky. 42 % z částky 3 951 Kč činí 1 659,42 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).