Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 319/2023-84
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 091,58 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se co do částky 18,06 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 073,52 Kč s úroky z prodlení v sazbách:
8,5 % ročně z částky 74,52 Kč od datum do zaplacení,
8,5 % ročně z částky 149 Kč od datum do zaplacení,
11,75 % ročně z částky 12 850 Kč od datum do zaplacení,
a to vše ve splátkách po nejméně 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení 5 628 Kč, a to ve splátkách po nejméně 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 18,06 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 073,52 Kč s úroky z prodlení v sazbách: 8,5 % ročně z částky 74,52 Kč od [datum] do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 149 Kč od [datum] do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 12 850 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na plné náhradě nákladů řízení 5 628 Kč, a to ve splátkách po nejméně 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění jak ve výrocích I. a II. shora z titulu smluv ze dne datum číslo dle kterých si žalovaný objednal pronájem zařízení anonymizována tři slova a dva set-top-boxy anonymizována dvě slova a po předčasném ukončení smluvního vztahu výpovědí žalobkyní pro nehrazení vyúčtování tato zařízení nevrátil a má tak zaplatit smluvní pokutu 4 850 Kč a 2x 4 000 Kč, dále nájemné dle faktur číslo (149 Kč) a číslo (92,58 Kč), přičemž v rozsahu 18,06 Kč vzala žalobu doplňujícím podáním ze dne datum zpět. Soud vyzval žalobkyni k prokázání skutečné ceny poskytnutých zařízení, což neučinila.
2. Podle § 96 odst. 1 , 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
3. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Výslovné absence vážného důvodu nesouhlasu žalovaného s tímto postupem nebylo třeba, neboť se (včas) nedostavil k prvnímu jednání, kde takové právo mohl uplatnit.
4. K projednání věci proto soud musel nařídit jednání, neboť žalobě nemohl bez dalšího vyhovět a s jiným postupem žalobkyně již v návrhu nesouhlasila. Taková situace je pro žalovaného a jeho logický zájem na nenavyšování nákladů řízení zjevně nepříznivá. Žalovaný však v tomto řízení (navzdory očekávání soudu, který se nejméně v 9 z 10 případů setkává se zcela pasivními účastníky, i když jsou dohledávání a prokazatelně seznámeni s písemnostmi od soudu) projevoval aktivitou. K jednání se žalovaný poprvé nedostavil, omluvil se s odkazem na nemoc a soud proto jednání odročil. K druhému jednání se žalovaný dostavil, začátek jednání však promeškal, neboť čekal před jinou jednací síní. Dostavil se po závěrečném návrhu žalobkyně, uvedl však, že proti žalobě nemá žádné námitky (i když mu soud zaslal výzvu, kterou vyzýval žalobkyni k doplnění žalobního návrhu), potvrdil, že tři zařízení doma má a žádal pouze o splátkový kalendář.
5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 20 ze dne datum bylo prokázáno poskytnutí dvou zařízení pro příjem služby T-Mobile TV S bez závazku v kategorii anonymizováno se sjednáním smluvní pokuty 4 000 Kč při nevrácení zařízení do 30 dnů od skončení smluvního vztahu. Smlouvou č. l. 64 ze dne datum s protokolem č. l. 22 bylo prokázáno poskytnutí zařízení pro příjem služby„ pevný internet L bez závazku“ v kategorii anonymizováno s garancí připojení se sjednáním smluvní pokuty 4 850 Kč při nevrácení zařízení do 30 dnů od skončení smluvního vztahu. Byla doložena kopie občanského průkazu žalovaného číslo. Všeobecné podmínky č. l. 24, ceníky č. l. 54 a 73 a obchodní podmínky č. l. 53, 65 a 68 pro věc již další význam neměly, ceníky neobsahují nabídky prodeje předmětných zařízení, ale pouze jejich pronájem a instalaci. Z vyúčtování č. l. 27 až 33 vyplynulo vyúčtování nájemného 74,52 Kč a 170 Kč. Z dopisu č. l. 36 vyplynulo odstoupení od smluv na poskytování služeb internetu a TV ze dne datum. Z vyúčtování č. l. 35 vyplynulo vyúčtování tří smluvních pokut (2x 4 000 Kč a 4 850 Kč) se splatností datum. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 37) vypracování i zaslání (č. l. 38) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.
6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo něco uhrazeno) v řízení tížilo žalovaného, ten však pouze projevil vůli závazek hradit. V řízení nebyl uplatněn takový nárok, který by podléhal pravomoci Českého telekomunikačního úřadu. Nájemné bylo uplatněno v rámci platně sjednaného spotřebitelského závazku nájmu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku , smluvní pokuta byla platně sjednána dle § 2048 a násl. tamtéž. Žalovaný ve vztahu ke smluvní pokutě ničeho nenavrhl, soud neshledal ani důvody pro postup z úřední povinnosti, neboť cena poskytnutých zařízení nebyla sdělena a není vyloučeno, že se v řádech tisíců Kč skutečně pohybuje, i když lze nepochybně zakoupit set-top-box či router i v hodnotě od cca 1 tisíce Kč. Soud tak neměl důvod žalobě v plném rozsahu nevyhovět. Žalovaný je v prodlení s úhradou, proto soud mohl vyhovět i v rozsahu úroku z prodlení, a to s odkazem na § 1970 tamtéž, splatnost dle vyúčtování a sazbu, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Zastavená část řízení je nepatrná a celkový poměr úspěchu a neúspěchu neovlivnila (§ 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Vyúčtování č. l. 80 je zmatečné, požaduje odměnu za 5 úkonů právní služby a vyjmenovává pouze 4. Výše těchto nákladů v prvé řadě sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Na tom nic nemění skutečnost, že se vzor zjevně sestává z modulových částí, použitých pro případy konkrétních nároků. Přitom se však pravidelně jedná o údaje nepřesné a neúplné, žalobkyni je třeba vyzývat k doplnění tvrzení, k předložení všech důkazů a podobně a je zcela očividné, že tyto návrhy nesepisuje advokát, ale dokonce ani konkrétní osoba, která by obsah a soulad s předkládanými dokumenty kontrolovala. V tomto případě tak soud musel odstraňovat nesoulad mezi požadovaným a účtovaným plněním, nesoulad mezi tvrzenými a předloženými smlouvami (nakonec byla předložena smlouva z jiného data, než uvádí návrh) a chybějící druhou smlouvu.
8. Za následné úkony po podání žalobního návrhu již náleží plná, mimosmluvní odměna. Ta sestává z mimosmluvní odměny dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, 1 660 Kč a paušální částky náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s účastí při jednání dne datum, které nepřesáhlo dvě hodiny trvání. Za účast na jednání dne datum, které se nekonalo, ale právní zástupkyně se k němu dostavila, neboť soud omluvu neobdržel dříve, než se spisem těsně před tímto jednáním, náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 tamtéž, tedy 830 Kč. Za doplňující podání č. l. 50 ze dne datum náhrada nepřísluší, neboť nejde o účelně vynaložený úkon. Jednak byla potřeba tohoto podání vynucena chybami, obsaženými ve formulářovém návrhu, jednak absencí klíčového důkazu, který byl doslán a jednak v něm chybí to, co soud požadoval objasnit – skutečnou cenu poskytnutých zařízení, které zpravidla nejsou volně prodejné na trhu, než na bazarech jako použité, či nevyužité.
9. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.
10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný již od žalobkyně již dvěma exekucím čelí (pro jistiny pouhých 1 061,42 Kč a 2 290,93 Kč na základě dvou různých rozhodnutí ČTÚ) je a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přibližně půlroční ohledně nákladového výroku, aby měl reálnou příležitost případně obě pohledávky uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný ostatně takovou celkovou splátku žádal (byť u nákladů řízení bude splátkový kalendář po šesti splátkách vyčerpán). Žalovaný může hradit i více, než minimální stanovenou výši splátky, měl by nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené minimální splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.