Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 32/2022-45

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Mgr. Tomáše Zbořila a Michaela Šafaříka ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem ulice a číslo, PSČ obec

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, [[]]

sídlem adresa

o určení neplatnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce

takto:

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce ze dne 9. 12. 2021, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 14.852 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhá určení neplatnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce ze dne 9. 12. 2021, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 14.852 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 9. 2. 2022 se žalobce domáhal určení neplatnosti zrušení dohody o provedení práce formou SMS zprávy ze dne 9. 12. 2021. Žalobce uzavřel dne 30. 12. 2019 s žalovanou dohodu o provedení práce, která byla uzavřena do konce roku 2020. Žalovaná v průběhu roku 2021 opakovaně vykonávala činnost lékaře na základě této dohody a za to jí byla na bankovní účet hrazena odměna. Žalovaná dne 9. 12. 2021 textovou zprávou zrušila spolupráci mezi účastníky, a to okamžitě a přenechala klíče na vrátnici. Ke zrušení dohody o provedení práce nedošlo, neboť nebyla dodržena forma, kterou vyžaduje zákon.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 30. 12. 2019 uzavřena dohoda o provedení práce na dobu určitou, a to do konce roku 2020. Žalovaná i po skončení této dohody opakovaně vykonávala činnost lékaře a odpovědného zástupce a za toto jí byla hrazena žalobcem odměna. Pracovní činnost žalovaná od roku 2021 nevykonávala již v pracovněprávním vztahu, nýbrž se jednalo o faktický výkon práce, který není třeba rozvazovat, protože právně neexistuje. Jelikož žalovaná vykonávala v roce 2021 pro žalobce práci bez uzavření dohody o provedení práce, mohlo dojít ke vzniku vztahu obdobnému faktickému pracovnímu poměru a požadavek na písemnou formu ukončení pracovního poměru ze strany žalobce není opodstatněný. Pokud jde o faktický pracovní poměr, je možné domáhat se určení, že takové rozvázání pracovního poměru je neplatné dle , avšak za předpokladu, že je na určení naléhavý právní zájem. Podání žaloby na neplatnost dle není důvodné a pokud se žalobce cítí ohrožen na svých právech, měl zvolit žalobu určovací.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění, že mezi účastníky byla dne 30. 12. 2019 uzavřena dohoda o provedení práce na dobu určitou, a to do konce roku 2020. Žalovaná i po skončení účinnosti dohody o provedení práce vykonávala pro žalobce pracovní činnost, bez uzavření jakékoliv dohody o pracovní činnosti či provedení práce či pracovní smlouvy. Žalovaná svoji pracovní činnost u žalobce skončila textovou SMS zprávou ze dne 9. 12. 2021, kterou sdělila žalobci, že s ním skončila pracovní činnost.

4. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za osvědčený tento skutkový stav:

Žalovaná uzavřela dne 30. 12. 2019 s žalobcem dohodu o provedení práce a od 1. 1. 2021 žalobkyně konala práci pro žalobce bez uzavřené pracovní smlouvy či dohody o provedení práce, tedy konala pro žalobce pracovní činnost v tzv. faktickém výkonu práce.

5. Soudní praxe dovodila, že o tzv. faktický pracovní poměr se nejedná tehdy, jestliže se účastníci "na základních podmínkách pracovní smlouvy" dohodli "faktickou cestou". Tzv. faktickým pracovním poměrem se rozumí v judikatuře soudů právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele (s jeho vědomím a podle jeho pokynů) práci (závislou práci ve smyslu ustanovení § 2 odst.4 a 5 zák. práce), ačkoliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva, popřípadě platná dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr. Právní vztah při tzv. faktickém pracovním poměru je vztahem pracovněprávním. Protože nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob apod. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. nebo ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. ).

6. V řízení zahájeném žalobou o neplatnost rozvázání pracovního poměru podle ustanovení jsou věcně legitimováni zaměstnavatel a zaměstnanec; taková žaloba může být úspěšná (mimo jiné) jen tehdy, existuje-li mezi účastníky řízení pracovní poměr, který byl (má být) napadeným právním jednáním rozvázán. Nevznikl-li vůbec pracovní poměr a fyzická osoba konala práce pro jiného například v tzv. faktickém pracovním poměru, má to za následek nejen neplatnost právního jednání, který by byl učiněn za účelem rozvázání právně neexistujícího vztahu, ale také to, že žalobci nemůže být poskytnuta právní ochrana podle ustanovení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. ).

7. Skutečnost, že proti právnímu jednání směřujícímu k rozvázání právně neexistujícího pracovního poměru nepřísluší právní ochrana podle ustanovení (srov. , , platného do 31. 12. 2006), ovšem neznamená, že by adresát takového právního jednání neměl (nemohl mít) právo na jinou ochranu u soudu v občanském soudním řízení. Tato ochrana spočívá v tzv. určovací žalobě dle .

8. Podle ust. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (určovací právo) spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. nebo ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. ). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, který se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován.

10. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního poměru nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní poměr anebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění.

11. Základní podmínkou pro úspěšnost určovací žaloby je tedy prokázání naléhavého právního zájmu. V dané věci se žalobce domáhá určení neplatnosti zrušení dohody o provedení práce ze dne 9. 12. 2021. Naléhavý právní zájem žalobce by v projednávané věci byl dán, pokud by po požadovaném určení přestalo být jeho postavení nejisté.

12. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nezbytnými podmínkami pro úspěšnost žaloby na určení je účast aktivně i pasivně legitimovaného účastníka, tedy účastenství těch osob, které jsou účastníky dotčeného smluvního vztahu a naléhavý právní zájem na tomto určení. Právě druhou podmínku v dané věci soud neshledal. Žalobce tvrdí neplatnost zrušení dohody o provedení práce ze dne 9. 12. 2021. Ke splnění povinnosti tvrzení a důkazní nebyl žalobce soudem na jednání vyzván podle ust. , 3 , neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení , 3 , jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle , nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , které je veřejně dostupné na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud proto v souladu s ustanovením vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení ( věta první ). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v  věta třetí ). Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle a proto bylo namístě postupovat pouze podle

13. Žalobce tedy nedoplnil naléhavý právní zájem. Soud proto s ohledem na nedostatek právního zájmu podle žalobu v celém rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. tak, že úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náklady řízení žalované sestávají z odměny právního zástupce žalované dle ust. bodu 5, a , 2 (advokátní tarif), v platném znění, a to za čtyři úkony právní služby po 2.500 Kč, dále za čtyři náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle ust. , 4 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu dne 28. 11. 2023 a účast u soudního jednání dne 30. 11. 2023. Ke všem těmto nákladům je třeba připočíst 21% DPH ve výši 2.352 Kč. Žalobkyni dále náleží náhrada ušlého výdělku za dobu účasti na jednání soudu dne 30. 11. 2023 po dobu dvou hodin po 650 Kč.

Žalobce je tedy povinen nahradit žalované náklady řízení v celkové výši 14.852 Kč v souladu s ust. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust.

15. Soud nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení za nahlížení do spisu dne 7. 9. 2023, když dle názoru soudu je odpovídající přiznání jedné náhrady nahlížení do spisu před jednáním soudu, když jednání dne 12. 9. 2023 bylo odročeno. Žalované tak nevznikla odůvodněná potřeba k opakovanému nahlédnutí do spisu (tato potřeba byla oprávněná k jednání soudu dne 30. 11. 2023). Obdobně soud jako důvodně vynaložené náklady řízení přiznal žalobkyni náhradu ušlého výdělku pouze za dobu účasti na soudním jednání, a to v období od 10:00 hodin do 12:00 hodin.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.