Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 233/2023-23
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 14 000,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 800,45 Kč s vyčísleným úrokem ve výši 1 280,04 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 900,45 Kč od datum do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 463,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800,45 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 200 Kč, vyčísleného úroku ve výši 271,49 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 800,45 Kč s vyčísleným úrokem ve výši 1 280,04 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 900,45 Kč od [datum] do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 463,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800,45 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 200 Kč, vyčísleného úroku ve výši 271,49 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 000,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, ve kterých byly zahrnuty i úroky a poplatky. Žalovaný načerpal částku ve výši 23 099 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila ke dni datum. Ve smlouvě bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, přičemž od datum byly náklady navýšeny na částku 300 Kč za měsíc vymáhání. Dále byla žalobkyně v případě prodlení s úhradou splátky oprávněna naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dlužná částka 14 000,45 Kč se skládá z neuhrazené jistiny 11 900,45 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok vyčíslený ke dni sepsání žaloby ve výši 1 551,53 Kč (skládající se z nezaplacených úroků v jednotlivých splátkách a úroku ve výši 26,28 % ročně z částky 11 900,45 Kč od datum do datum) a dále úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 900,45 Kč od datum do zaplacení (k tomu žalobkyně uvedla, že v případě, že dluh je po splatnosti více než 90 dnů, je sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Konečně žalobkyně požadovala úrok z prodlení vyčíslený od datum do datum na částku 463,79 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000,45 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 24 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že první čerpání proběhne v rámci splátkového programu nákup na splátky, kdy peněžní prostředky budou převedeny přímo ve prospěch osoby prodávající zboží. Mělo se jednat o nákup nábytku„ zn. nábytku“, prodejní cena činila 23 099 Kč, první čerpání bylo ve výši 23 099 Kč. Toto čerpání mělo být spláceno za zvláštních podmínek, kdy úroková sazba činila 23,25 % ročně a mělo být zaplaceno ve 24 měsíčních splátkách po 1 211 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná datum. Bylo dohodnuto, že v případě opoždění se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, přičemž ke dni uzavření je výše nákladů vypočtena na 100 Kč za měsíc vymáhání a tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů. Dále byla žalobkyně v případě prodlení se zaplacením splátky oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně s kódem kód Smlouvu za žalobkyni uzavíral prodejce/zprostředkovatel právnická osoba, IČO.
6. Z úvěrových podmínek žalobkyně kód platných od datum (součást dokumentů k úvěru) bylo zjištěno, že v nich bylo uvedeno, že v rámci splátkových programů může žalovaný čerpat úvěr za zvýhodněných podmínek, jako jsou nižší úroková sazba nebo odlišný způsob splácení, mj. byl uveden splátkový program nákup na splátky (část 6. podmínek). Také bylo dohodnuto, že žalobkyně může úvěr zesplatnit mj. tehdy, pokud žalovaný dluží 2 a více splátek, přičemž v takovém případě trvá povinnost platit úroky až do splacení úvěru (část 7.1. podmínek).
7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, z jakých údajů žalobkyně vycházela před uzavřením smlouvy a že kontrolovala, zda žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, zda není v exekuci a v dalších evidencích.
8. Z listiny„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ bylo zjištěno, že tato pouze obecně uvádí metodiku žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti, nebylo z ní zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí v této věci.
9. Z opisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum zaplatila částku 23 099 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.
10. Z internetových stránek právnická osoba s.r.o. webová adresa) bylo zjištěno, že číslo účtu společnosti je bankovní účet.
11. Z výzvy ke splacení ze dne datum bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy číslo. Tato výzva byla odůvodněna prodlením s úhradou závazků vyplývajících z úvěru. Dle předloženého poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne datum a poštovné činilo 52,70 Kč.
12. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne datum.
13. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování spotřebitelského úvěru.
14. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, jak žalovaný úvěr splácel a jak mu byly účtovány náklady na vymáhání a smluvní pokuty. Z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkami číslo (splatná dne datum), 10 (splatná dne datum), 11 (splatná dne datum), 14 (splatná dne datum), 15 (splatná dne datum), 16 (splatná dne datum), 17 (splatná dne datum). Od datum již žalovaný na úvěr nic nehradil. Žalovanému byly naúčtovány náklady na vymáhání po 300 Kč dne datum, datum a datum, na tyto bylo uhrazeno 300 Kč. Dále byly žalovanému naúčtovány smluvní pokuty za prodlení se splátkami ve výši celkem 2 000 Kč, na tyto bylo uhrazeno 500 Kč. K datu zesplatnění, tj. datum, činila dlužná jistina celkem 11 900,45 Kč, obchodní úrok 810,54 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 1 500 Kč.
15. O pravosti a správnosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat, z výše uvedených zjištění tak soud vychází.
16. Na základě provedených důkazů soud vzal za prokázané, že dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru (předmětná smlouva). Dle smlouvy mělo první čerpání úvěru ve výši 23 099 Kč proběhnout ve prospěch prodejce za účelem nákupu nábytku. Ze smlouvy vyplývá, že tímto prodejcem byla právnická osoba právnická osoba, která byla zároveň zprostředkovatelem (zástupcem žalobkyně). Z opisu proplacení vyplývá, že žalobkyně dne datum zaplatila částku 23 099 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo, přičemž účet patří právnická osoba právnická osoba (dle internetových stránek společnosti), variabilní symbol odpovídá smlouvě, jednalo se tedy o plnění dle smlouvy. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně tuto částku zaplatila prodejci v souladu se smlouvou. Vyplacení úvěru prokazuje i skutečnost, že žalovaný úvěr splácel (dle výpisu čerpání, splátek a úhrad). Z výpisu úhrad vyplývá, že se žalovaný opakovaně dostával do prodlení se splátkami, od datum nic nehradil. Dne datum žalobkyně z důvodu prodlení úvěr zesplatnila (výzva ke splacení ze dne datum).
17. Nebylo prokázáno, zda a jaké vznikly žalobkyni náklady spojené s vymáháním. Z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyni fakticky vznikly jakékoliv takové náklady, resp. byly prokázány pouze náklady na odeslání výzvy ke splacení ze dne datum, a to poštovné 52,70 Kč dle podacího archu. Nebyly předloženy žádné výzvy k zaplacení ani nic dalšího, z čeho by vyplývalo, že žalobkyni vznikly nějaké další náklady spojené s prodlením žalovaného. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání vzniklých nákladů a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu . Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z tohoto ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži; není to důvodem pro odročení jednání.
18. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku . Na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr a byl povinen úvěr splatit a zaplatit úroky. Z výše uvedeného vyplývá, že předmětem žaloby je nárok vyplývající z prvního čerpání úvěru v rámci splátkového programu, které mělo sjednáno specifické podmínky splácení, tj. že úroková sazba činila 23,25 % ročně a úvěr měl být splacen ve 24 měsíčních splátkách po 1 211 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná datum. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když sjednanou částku 23 099 Kč proplatila přímo na účet prodejce, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Žalovaný tedy byl povinen poskytnutý úvěr splácet spolu s úroky tak, jak bylo sjednáno.
19. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný se dostával do prodlení se splácením, od datum (splatnost 14. splátky) již nic nehradil. Žalobkyně proto výzvou z datum úvěr zesplatnila. K tomu byla oprávněna dle úvěrových podmínek, kde bylo uvedeno, že žalobkyně může úvěr zesplatnit, pokud žalovaný dluží 2 a více splátek, což bylo v tomto případě splněno (žalovaný byl k uvedenému datu v prodlení se 4 splátkami). K datum tak nastala splatnost celého úvěru. Zesplatnění nemělo vliv na povinnost žalovaného hradit smluvní úroky, ta trvá až do úplného zaplacení, což ostatně bylo výslovně uvedeno v úvěrových podmínkách.
20. Jak vyplynulo z výpisu čerpání, splátek a úhrad, k datu zesplatnění, tj. datum, činila dlužná jistina 11 900,45 Kč a dlužný smluvní úrok 810,54 Kč.
21. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
22. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že u spotřebitelského úvěru (což byl nepochybně i tento případ) má věřitel v případě prodlení dlužníka delšího než 90 dnů právo na úrok nanejvýš v zákonem uvedené výši. Dle zákona je rozhodující prodlení s plněním dluhu, proto je rozhodující celková délka prodlení, nikoliv to, jaká je délka prodlení od konečné splatnosti úvěru. Jinými slovy rozhodující je trvající prodlení i s úhradou jednotlivých splátek, i když k zesplatnění dojde až později (příp. vůbec ne). V tomto případě byl žalovaný v prodlení s plněním od datum (den po splatnosti 14. splátky), když od tohoto data nic neplatil. K datu zesplatnění tak byl v prodlení již 93 dnů. Z toho vyplývá, že od data zesplatnění měla žalobkyně nárok na úrok nikoliv ve sjednané sazbě 23,25 % ročně, ale již jen v uvedené zákonné výši, která činila 15 % ročně. Žalobkyně požadovala dále smluvní úrok z částky 11 900,45 Kč (dlužné jistiny) od datum do datum, při sazbě 15 % ročně činí smluvní úrok za toto období 469,50 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 900,45 Kč od datum do zaplacení, jak požadovala.
23. Žalobkyně dále požadovala zaplatit smluvní pokuty ve výši celkem 1 500 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta dle § 2048 občanského zákoníku , když bylo dohodnuto, že v případě prodlení se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Jak bylo uvedeno, žalovaný se před zesplatněním úvěru dostal do prodlení s celkem 7 splátkami, žalobkyně tak měla nárok na zaplacení smluvní pokuty až 3 500 Kč. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo na smluvní pokutu zaplaceno celkem 500 Kč, zbývající nárok žalobkyně by tak činil 3 000 Kč. Pokud tedy žalobkyně požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši jen 1 500 Kč, je to méně, než na co by měla dle smlouvy nárok, proto je v této části žaloba důvodná. Pro úplnost soud uvádí, že jak jednotlivé smluvní pokuty, tak celková uplatněná výše, nepřesahují limity smluvní pokuty dle § 122 odst. 2 , 3 zákona o spotřebitelském úvěru (smluvní pokuta uplatněná ve vztahu k prodlení s jednotlivou splátkou činí nejvýše 500 Kč, souhrn těchto smluvních pokut nedosahuje částky 3 000 Kč a nepřesahuje 0,5 celkové výše spotřebitelského úvěru).
24. Dále žalobkyně požadovala náklady vynaložené z důvodu prodlení žalovaného ve výši 600 Kč, kdy se má jednat o náklady v částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě opoždění se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání. Nebylo tvrzeno a z provedeného dokazování nevyplývá, že by se účastníci následně dohodli na navýšení této částky. Smlouva připouštěla, že částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů, žalobkyně tedy mohla požadovat i vyšší částku, pokud fakticky vznikly vyšší náklady. Žalobkyně však neprokázala, že by jí v souvislosti s vymáháním nějaké náklady vznikly, jak bylo uvedeno výše (resp. až na poštovné ve výši 52,70 Kč). Proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně v této věci může požadovat jen náklady ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením každé splátky, jak bylo sjednáno ve smlouvě, když vyšší náklady žalobkyně neprokázala.
25. Dále dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel může se spotřebitelem sjednat právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, avšak pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Z toho tedy vyplývá, že věřitel má zásadně právo jen na náhradu skutečně vzniklých nákladů, které mu v souvislosti s prodlením spotřebitele vznikly – a proto je také povinen tuto skutečnou výši prokázat. Pokud však věřiteli nevznikly náklady ve sjednané výši (příp. to nebylo prokázáno), neznamená to, že bez dalšího právo na jejich náhradu nemá – pouze se považují za smluvní pokutu a je nutno je započítat do limitů smluvní pokuty dle zákona o spotřebitelském úvěru. V této věci žalobkyně prokázala vznik nákladů jen ve výši 52,70 Kč, neprokázala, že jí fakticky v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly další náklady. Za této situace je třeba i sjednanou částku 100 Kč považovat za smluvní pokutu.
26. Jak již bylo uvedeno, žalovaný se dostal do prodlení se 7 splátkami, žalobkyně tak dle smlouvy mohla požadovat účelně vynaložené náklady ve výši 7x 100 Kč, tj. celkem 700 Kč. Z toho 52,70 Kč tvoří prokázané náklady, ve zbytku je třeba nárok považovat za smluvní pokutu. Jelikož žalobkyně kromě tohoto naúčtovala smluvní pokutu v celkové výši jen 2 000 Kč, má nárok i na zaplacení těchto nákladů ve výši 700 Kč, když v součtu nedochází k překročení limitů smluvní pokuty dle zákona o spotřebitelském úvěru, jak byly uvedeny výše. Žalobkyně tedy měla nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 700 Kč. Jelikož dle výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo na tyto náklady zaplaceno 300 Kč, zbývá k zaplacení 400 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení těchto nákladů ve výši 400 Kč.
27. Konečně jelikož žalovaný k datu zesplatnění datum úvěr neuhradil, je od následujícího dne v prodlení s placením celého úvěru, a proto je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení vyčíslený od datum do datum na částku 463,79 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000,45 Kč od datum do zaplacení. Z výše uvedeného vyplývá, že k datu zesplatnění činila celková dlužná částka bez příslušenství 13 800,45 Kč (jistina 11 900,45 Kč, smluvní pokuta 1 500 Kč, účelně vynaložené náklady 400 Kč). Dle výpočtu soudu činí vyčíslený zákonný úrok z prodlení z této částky za období od datum do datum celkem 465,06 Kč, tj. více, než požaduje žalobkyně. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení ve výši 463,79 Kč je tak důvodný. Dále má žalobkyně právo na hrazení úroku z prodlení z dlužné částky 13 800,45 Kč od datum do zaplacení.
28. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou co do částky celkem 13 800,45 Kč (jistina 11 900,45 Kč, smluvní pokuta 1 500 Kč, účelně vynaložené náklady 400 Kč), vyčísleného smluvního úroku ve výši celkem 1 280,04 Kč (úrok k datu zesplatnění 810,54 Kč, úrok za období od datum do datum ve výši 469,50 Kč), smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 900,45 Kč od datum do zaplacení, vyčísleného úroku z prodlení ve výši 463,79 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 800,45 Kč od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu , podle kterého soud může účastníkovi přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, její neúspěch ohledně částky 200 Kč s úrokem z prodlení a vyčísleného úroku ve výši 271,49 Kč lze považovat vůči celkové žalované částce za nepatrný, když se nejedná ani o 5 % z žalované částky. Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč.
30. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.