Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 432/2023-26

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Matoušem Hrabalem

sídlem Vodičkova 791/41, 110 00 Praha

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 19 320 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 320 Kč od 28. 2. 2023 do 15. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 320 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 882,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Matouše Hrabala, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 320 Kč od 28. 2. 2023 do 15. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 320 Kč od 16. 6. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 882,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Matouše Hrabala, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka částky 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku a zaplatit poplatek za její poskytnutí ve výši 5 320 Kč, to vše do 27. 2. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Přes výzvu žalobkyně žalovaný dluh ani zčásti neuhradil.

2. Žalovaný při jednání uvedl, že zápůjčku si bral v době, kdy bral drogy. Nyní podstoupil léčení a dává si život dohromady. Pokud by žalobě bylo zcela či zčásti vyhověno, požádal o možnost hrazení formou splátek. Vzhledem k exekučním srážkám ze mzdy by byl schopen splácet maximálně 1 000 Kč měsíčně.

3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „ “), bez přítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila a souhlasila, aby se jednání konalo v její nepřítomnosti.

4. Soud provedl důkazy, které účastníci označili k prokázání svých tvrzení (ustanovení ), a po postupu dle byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za jejich poskytnutí ve výši 5 320 Kč, to vše do 27. 2. 2023. Peněžní prostředky byly převedeny na bankovní účet žalovaného dne 28. 1. 2023 Smlouva obsahuje ustanovení, podle kterého žalovaný prohlašuje a potvrzuje, že důkladně posoudil svoji majetkovou situaci, a že je tudíž schopen splácet zápůjčku a současně, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv závazku vůči jakékoliv třetí osobě (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo včetně standardní informace o zápůjčce, potvrzením o provedené platbě). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn a žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, a to do tří dnů (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2023, realizační smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023, oznámením o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou ze dne 9. 6. 2023 včetně podacího lístku).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

13. Za shora zjištěného skutkového stavu soud nemá prokázáno, že původní věřitel skutečně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, a to co se týče příjmů žalovaného, tak ani jeho výdajů a případných dluhů. Žalobkyně neoznačila a soudu nepředložila žádné důkazy svědčící o tom, že původní věřitel zjišťoval od žalovaného výše uvedené informace a tyto následně ověřoval na základě např. pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy, výpisů z účtu žalovaného, lustrací žalovaného ve veřejných databázích, apod. Nutno připomenout, že ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je pak i zákonnou povinností poskytovatele úvěru dokumenty a záznamy týkající se posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr uchovávat, a to nejméně po dobu pěti let.

14. Výše uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele řádně posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr, nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny a k takovému podání připojeny. Soud nepostupoval dle a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu , 3 poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, že původní věřitel skutečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. ). Je-li jednáno v souladu s ustanovením v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. ). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti.

15. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřená smlouva o úvěru je neplatná. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o.z.).

16. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr, smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně je neplatná, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky a má toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny, kterou soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z. považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele (na základě postoupené pohledávky dle o.z.) poskytnuté peněžní prostředky (14 000 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu o.z. v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí lhůty k zaplacení dluhu určeného výzvou v rámci oznámení o postoupení pohledávky včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaný byl k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzván až právě v oznámení o postoupení pohledávky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta za středníkem tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku a příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, neboť z vyjádření žalovaného je evidentní, že mu jeho osobní a majetkové poměry (nedávno ukončil adiktologickou léčbu) neumožňují zaplatit plnění najednou nebo ve vyšších splátkách. Soudem stanovená výše a na to vážící se doba splácení pak nebudou ani k újmě žalobkyně. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn dle míry úspěchu ve věci. Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z„ jistiny“, tedy žalované pohledávky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. ). Soud tak při posouzení míry neúspěchu ve věci k tíži žalobkyně zohlednil i kapitalizovaný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok v celé jejich výši, běžící úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku a dále též běžící zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 14 000 Kč s běžícím příslušenstvím, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku 1 254,24 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ohledně celkové částky 15 254,24 Kč. Neúspěch měla naopak ohledně částky 5 320 Kč s běžícím příslušenstvím zkapitalizovaným ke dni vyhlášení rozhodnutí v částce 1 334,10 Kč. Žalobkyně měla tedy neúspěch ohledně celkové částky 6 654,10 Kč. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku 21 908,34 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 39,2 % (69,6 % úspěch - 30,4 % neúspěch). Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:

-) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),

o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění ( ; vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu).

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč ( vyhl. č. , adv. tarifu).

-) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ).

Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 39,2 % z částky 2 252 Kč, tj. 882,80 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě k plnění v délce jednoho měsíce s počátkem běhu od právní moci rozsudku, a to s ohledem na majetkové poměry žalovaného uvedené shora ( , věta za středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.