Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
6 C 281/2017-361
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro doručování: adresa svědka, svědkyně, svědka, svědka, žalovaného a svědka, PSČ obec
zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení
bytem adresa
o vyklizení pozemků
takto:
I. Žaloba žalobce příjmení země, anonymizováno, aby žalovaný celé jméno žalovaného byl povinen vyklidit a odevzdat žalobci vyklizenou parcelu číslo o výměře výměra anonymizována tři slova, zapsanou v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec, okres okres, od odpadu, gumových pneumatik, stavebního pojiva, zbytků dopravní techniky, kontejneru, zavezeného plastu a předat žalobci, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobce [příjmení] [země], [anonymizováno], aby žalovaný [celé jméno žalovaného] byl povinen vyklidit a odevzdat žalobci vyklizenou parcelu [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována tři slova], zapsanou v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], okres [okres], od odpadu, gumových pneumatik, stavebního pojiva, zbytků dopravní techniky, kontejneru, zavezeného plastu a předat žalobci, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1) Žalobce podal dne datum u soudu žalobu, kterou se domáhal vyklizení a předání pozemků v k.ú. obec, která v žalobě specifikoval. V průběhu řízení zůstal soudu k řešení pouze jediný pozemek parcela číslo o výměře výměra anonymizována tři slova zapsaný na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec. Mezi účastníky nebyl rozpor v tom, že k předmětnému pozemku má právo hospodaření žalobce. Po upřesnění petitu ve znění tak, jak je uveden ve výroku rozsudku, je zřejmé, že podle žaloby se na tomto předmětném pozemku nachází skládka, kterou žalobce dále specifikuje jako odpad, gumových pneumatik, stavební pojivo, zbytky dopravní techniky, kontejnerů, zavezeného plastu (dále jen soud bude používat pojmu skládka).
2) Protože je žalován žalovaný, musel se soud zabývat jeho pasivní legitimací, tedy tím, zda žalovaný je tou osobou, která by měla požadavek v souladu se žalobou vůči žalobci splnit, tedy odstranit skládku, která se dle stanoviska žalobce pod povrchem pozemku nachází. V průběhu řízení vzhledem k činnosti žalovaného na tomto pozemku se však domáhá žalobce nejen odstranění skládky, ale především odstranění horních vrstev, které se nad skládkou nachází. Je nepochybné a mezi účastníky nebyl rozpor v tom, že je to jednak hlína, dále že je to rozemletá stavební křidlice, která v době, kdy soud prováděl ohledání předmětného pozemku, byla na jeho povrchu a způsobovala zabarvení pozemku do červena. Konečně jako o horní vrstvu v současné době se jedná o hlínu, kterou zde žalovaný navezl, a mezi účastníky opětovně nebyl rozpor, že se jedná o 10 – 15 cm vrstvu hlíny, na které v současné době vyrůstá tráva, tedy pozemek je zatravněn.
3) S ohledem na petit, je nutno vyjít z toho, že sám žalobce považoval skládku umístěnou pod povrchem pod tímto pozemkem, i když dále uváděl, že má za to, že se skládka nachází pouze pod budovami ranče mimo předmětný pozemek, o který se jedná. Pozemek parc. číslo v k.ú. obec se nachází, v podstatě byla vymezena svědky, které soud slyšel, jako plocha mezi bývalým mlýnským náhonem, který dnes již neexistuje a je zrušen, a járkem, který se nachází ve spodní části této plochy tohoto pozemku, přičemž tento v současné době existuje, a jak vypověděli svědci, takto vymezená plocha byla vlastně strží, která od mlýnského náhonu klesala až k uvedenému járku.
4) Soud tedy musel nejdříve objasnit, zda je to žalovaný, který skládku, jejíž odstranění se žalobce domáhá, způsobil a realizoval. Sám žalovaný popírá, že by jakýmkoliv způsobem něco na skládku navezl.
5) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná, tedy že žalovaný není osobou, která skládku vytvořila.
6) Soud vyslechl svědky žaloby celé jméno svědka, výrobního náměstka žalobce, který potvrdil, že na pozemku v roce 2007 byla provedena těžba. Dále soud vyslechl celé jméno svědka, který potvrdil, že v roce 2007 byly na pozemku, o který se jedná, vytěženy náletové dřeviny, celé jméno svědka, vedoucího obec obec, který u anonymizováno pracoval 30 let, a který potvrdil, že na předmětném pozemku v roce 2006 v jeho části byl porost, kdy po vykácení zde zůstaly pařezy, přičemž tento svědek dále uvedl, že na takovém pozemku by nyní nový les nevyrostl. Soud dále vyslechl celé jméno svědka, rovněž dlouhodobého pracovníka žalobce, který uvedl, že předmětný pozemek mají lesy ve svém hospodaření od roku 2002 a něco z pozemků bylo vykáceno. Podle tohoto svědka to byly suché stromy a keře. Pokud jde o stromy, jednalo se o topoly, jasany, vrby. O takových druzích stromů ostatně vypovídají v podstatě všichni svědci obou stran sporu. Rovněž tento svědek uvedl, že stav suti neumožňuje opětovné zalesnění.
7) Následně soud vyslechl svědky žalovaného. Podle svědka celé jméno svědka celý pozemek byla skládka. Z dědiny se tam navážela suť, dřevo, trámy. Skládka je možná až k járku po celém pozemku. Svědek nikdy neviděl žalovaného, že by něco navážel. Svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že pozemek byl velké smetiště, které mohlo zasahovat až k járku. Jednalo se o navážku celé dědiny. Navezené haldy se rozhrnovaly, to měl žalovaný zkulturnit. Další svědek celé jméno svědka uvedl, že v místě bylo jezírko, to se postupně lidmi z dědiny zaváželo. Pozemek měl podle svědka zplanýrovat pan příjmení, který zde následně i něco sadil. Žalovaný podle svědka srovnal pouze nerovnosti skládky. Svědek celé jméno svědka uvedl, že vedle járku bylo jezírko, dřeviny na pozemku byly jen náletové, pichláčí a šůní s tím, že podle svědka to žalovaný na pozemku vyrovnával, plocha se dle svědka zavážela během
30 – 35 let, přičemž svědek žalovaného něco navážet neviděl. Samotná skládka se navážela od 70. let, a to i přes náletové dřeviny. Svědek celé jméno svědka uvedl, že na pozemku byla strž a občané ji postupně zaváželi, byla tam černá skládka, odpad sutě staveb. Žalovaný to celé v 90. letech srovnal, navezl tam zeminu. Svědek však nikdy neviděl, že tam žalovaný navážel nějaký odpad. Skládka tam existovala i před 90. rokem. Skládka byla na celé ploše pozemku, v 90. letech tam souvislý les nebyl, jen nějaké stromy. Kdo skládku vyrovnal i haldy, to nemůže svědek potvrdit. Svědek celé jméno svědka uvedl, že od mlýnského náhonu se strž směrem k járku zavážela, skládku dělali nějací občané z obec, kteří tam vozili suť. Kdo ji srovnal, však neví. Na járku podle něj porost nebyl. Svědek celé jméno svědka, že na pozemku byla strž. Kdo skládku srovnával, svědek neví, na skládku se navezla hlínu, kdo tak učinil, rovněž svědek neví. Na pozemku byly keře, vrby, ve strži topoly. Svědek žalovaného něco navážet na skládku neviděl. Svědek celé jméno svědka uvedl, že směrem od járku byly na pozemku topoly, vrby, osiky, všechno dle svědka shnilé. Skládku dle svědka vyrovnal žalovaný, a pak tam někdo navezl hlínu. Možná silničáři. Svědek uvedl, že je dobře, že se to vyrovnalo. Samotného žalovaného svědek navážet neviděl.
8) Pokud se shrnou výpovědi svědků strany žalované, je zřejmé, že u všech je shoda tvrzení, že tam vlastně nikdo neviděl, že by žalovaný cokoliv na předmětný pozemek, tedy skládku, která se tam nacházela, navážel. V podstatě svědci nejsou jednotní v tom, že to žalovaný vyrovnával, tedy srovnával haldy splátky. Shodli se na tom, že tam byly nějaké náletové stromy tak, jak jsou výše vyjmenovány, a nějaké dřeviny nebo keře, přičemž jejich kvalita dle některých svědků nebyla dobrá, byly suché. Všichni potvrdili, že skládku naváželi občané z obec, že se tak dělo dlouhodobě, od 70. let a dokonce, jak vyplývá od některých svědků, kteří potvrdili, že je to dobře, že to, pokud tito uváděli, žalovaný vyrovnával, že tak učinil. Porovnáme-li tyto výpovědi, pokud jde o výpovědi strany žalující, tedy jejich zaměstnanců, případně bývalých zaměstnanců, rovněž ani jeden z nich nepotvrdil, že by žalovaný navážel nějaké věci na skládku, a pokud jde o těžbu v roce 2007, ani toto neodporuje tomu, že svědci strany žalované uvádí, že tam nějaké stromy, náletové dřeviny, případně keře, že se na předmětném pozemku nacházeli, a že tedy mohly být a byly vytěženy.
9) I když žalobce upřesnil, pokud jde o předmětný pozemek, požadavek na vyklizení pozemku v souladu s předloženým geometrickým plánem, z toho důvodu, že na části pozemku je les a jeho vyklizení není nutné, zabýval se soud nadále předmětnou parcelou, žalovaným pozemkem jako celkem.
10) Soud považuje za nutné ve vztahu k žalovanému zdůraznit, že všichni svědci nejen slyšení občané z obec potvrdili, že žalovaný nic, pokud jde o to, co tvoří podloží pozemku, tedy skládka, že tuto skládku nenavezl, že ji nevytvořil sám žalovaný. Dokonce svědek celé jméno svědka uvádí, že žalobce na vytvořenou skládku nenavezl hlínu, že toto možná učinili silničáři, ale ani zbývající svědci nepotvrdili, že tuto hlínu tam navezl žalovaný. Naopak svědek celé jméno svědka hovořil o tom, že hlínu na povrch skládky navezl„ pan příjmení“, bagrista VHS, a pěstoval tam ještě před sametovou revolucí zeleninu. Svědek celé jméno svědka hovoří o hlíně, která tam byla navezena z dálnice. Bývalý starosta územní celek, který byl rovněž slyšen jako svědek, uvedl, že skládku vyrovnával pan celé jméno žalovaného, aby tam bylo něco rozumnějšího. O vyrovnání skládky se svědkem příjmení hovoří i svědek celé jméno svědka, celé jméno svědka (hovoří, že vedle občanů z obec navezli se na skládku i věci z anonymizováno), a taky celé jméno svědka. Nutno tedy rozlišit vznik skládky od 70. let občany obec, navezení hlíny na skládku, kterou vyrovnal žalovaný a tím, že navezením hlíny na vyrovnané haldy skládky byl vyrovnán povrch pozemku.
11) Jak vyplývá ze současného stavu předmětného pozemku, vespod se nachází skládka, tato byla následně vyrovnána, na ní byla navezena vrstva hlíny, jak o tom vypovídají svědci výše. Určité úpravy nepopírá sám žalovaný, který na povrch pozemku navezl, resp. nechal navést rozdrcenou drobnou cihlovou suť, která dále pozemek srovnávala, a v nedávné době opětovně uvádí sám žalovaný, že tam navezl 10 – 15 cm hlíny, která se v současné době zatravňuje. Tyto skutečnosti jsou žalobci známé a tento je rozporuje.
12) Je nepochybné, že i dnes po úpravách předmětného pozemku, které provedl žalovaný, a které jsou výše popsány, vyrovnání, částečný odvoz nákladními auty ještě z původních hald skládky, vrstva rozemleté křidlicové suti a konečně vrstva hlíny, zůstala na pozemku silná původní vrstva skládky, kterou, jak vyplývá z výpovědi výše jmenovaných svědků, tam nenavezl žalovaný, ale v podstatě celá obec (občané z obec). Sami pracovníci žalobce, též navržení svědci žalobcem, potvrdili, že na takovém podloží nemůže žádný les vyrůst, což potvrdil svědek celé jméno svědka, že na stávajícím pozemku by nový les nevyrostl, i svědek celé jméno svědka. Sám žalobce ve svém vyjádření ze dne 11. 2. 2022 uvádí v bodě 1), že odpad se bude nacházet po celé ploše předmětného pozemku a jeho stav neumožňuje jeho opětovné zalesnění. Odpad dle žalobce musel být navezen až po vytěžení lesa v roce 2007.
13) Pokud jde o průběh vlastnictví s jednotlivými pozemky, jak už je výše uvedeno, anonymizováno jej mají od roku 2002, původní dobu před rokem 1989 pozemek zpravovalo zemědělské družstvo, dále po roce 1989 se dostal do soukromých rukou, když vlastníci následně převedli pozemek do rukou anonymizováno jméno příjmení a teprve od této osoby převzal pozemek stávající žalobce. Bude-li soud tedy vycházet z původního petitu žalobce, který hovoří o skládce, kterou dále specifikuje různým materiálem, je možno dojít k následujícím závěrům:
-) sám žalovaný na tuto skládku nenavezl nic, přestože je žalován jako osoba povinná, aby tuto skládku odstranil.
-) sám žalovaný nepopírá, že skládku rozhrnul, vyrovnal, ovšem navezení hlíny na skládku se žalovanému nepodařilo jednoznačně prokázat.
-) soud si je vědom toho, že nutno brát pozemek jako celek nejen jako skládku toho, co je úplně pod povrchem v hloubce, ale i malá vrstva rozemleté křidlice, kterou na plochu nechal navézt žalovaný a rozhrnul a dále v poslední době navezená hlína v rozsahu 10 – 15 cm výšky, kde dochází nyní k zatravnění. Je nepochybné, že tyto poslední dvě vrstvy, tedy rozemletá křidlice a poslední vrstva hlíny jsou dílem a činností žalovaného, ovšem pokud by soud v tomto smyslu vyhověl žalobě a nechal tyto dvě vrstvy odstranit, zůstane tam další vrstva hlíny a pod ní celá původní skládka, na níž by, jak jsou výše citováni svědci, přes vrchní vrstvu hlíny nic nerostlo.
-) soud nepovažuje jaksi za účelné, aby bylo uloženo žalovanému vyklidit pozemek tak, že by se musela vybagrovat celá skládka, přičemž však s touto žalovaný nemá nic společného, ani ji nezpůsobil, nýbrž se jedná o záležitost desítky let a jiných subjektů.
-) soud znovu zdůrazňuje, že vychází z původního petitu, který se vztahuje k celému navezenému pozemku (skládce) a nikoliv k posledním dvěma malým vrstvám.
-) závěrem lze konstatovat, že předmětný pozemek je přístupný a nic nebrání žalobci, aby s nim disponoval, ovšem je otázkou, zda vzhledem ke struktuře tohoto pozemku, jak je popsán výše, je vůbec reálné jeho využití v rámci lesní činnosti.
14) Soud proto žalobu ve vztahu k žalovanému zamítl, neboť tento skládku nezpůsobil. Pokud jde o dvě horní malé vrstvy, soud nepovažuje za vhodné, aby se snižovala jejich výše, a tím by se výše pozemku blížila k původní skládce. To by vedlo pouze k možnému odkrytí až původní skládky a bylo by vlastně plně bezúčelné, kdy by se vlastně obnovovala strže, tedy proláklina, která na pozemku směrem k járku od původního mlýnského náhonu původně existovala.
15) Úpravy provedené žalovaným byly v podstatě marginální a vůči samotnému původnímu pozemku se skládkou spíše prospěšné, což ocenili i někteří slyšení svědci, např. exstarosta celé jméno svědka. Pokud má být smyslem žaloby vyklizení pozemku vůči žalovanému a toho, co tam žalovaný navezl, byl by pozemek v horším stavu odstranění dvou vrchních vrstev, než je dnes, a účelu vybudování lesa bude zřejmě tak těžko dosaženo.
16) Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu má úspěšný účastník právo na náhradu vzniklých nákladů řízení. V daném případě byl úspěšný žalovaný, který však náklady řízení nepožadoval, a soud proto rozhodl tak, že žádnému účastníku právo náhrady nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně cestou zdejšího soudu.