Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 233/2022-166
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 161,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 161,75 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 640,90 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 161,75 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 161,75 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 161,75 Kč spolu s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 640,90 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 161,75 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 13 161,75 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se obrátila k soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 161,75 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a současně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit k běžnému účtu, kterým mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, produktové podmínky kontokorentního úvěru, produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem úrokového lístku a sazebníku poplatků. Neboť žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu, právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne datum nepovolené přečerpání účtu ve výši 13 161,75 Kč na nově zřízený účet č. bankovní účet, a to za účelem jeho uhrazení v pravidelných měsíčních splátkách, což písemně oznámila žalovanému. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, čímž se celý úvěr stal ke dni datum splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatil. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu. Příslušenství tvoří úrok v běžící výši 21,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení v části v běžící a v části v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách. Dne datum žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách. Na základě smlouvy a dispozice se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný účet č. bankovní účet a umožnit mu vkládání a výběr hotovosti nebo převody bankovních prostředků z/na běžný účet s tím, že banka současně poskytla žalovanému spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit, na základě něhož mohl žalovaný přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku na běžném účtu (povolený nezajištění debet) až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal sjednaný debet splatit spolu se smluvními úroky a s případnými poplatky dle sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž pro nepovolený debet byla sjednána úroková sazba ve výši 29 % ročně. Podle sazebníku poplatků pro kontokorentní úvěry byla právní předchůdkyně žalobkyně, v případě nedodržení smluvních podmínek, oprávněna po žalovaném požadovat 600 Kč za zaslání každé upomínky, sankční poplatek za překročení nepovoleného limitu ve výši 300 Kč měsíčně a sankční poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku z běžného účtu na úvěrový účet ve výši 10% z povoleného limitu, minimálně 500 Kč /viz smlouva o bankovních produktech na č. l. 156 spisu, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách na č. l. 157 spisu, sazebník na č. l. 136 spisu, všeobecné produktové podmínky na č. l. 35-38 spisu, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru na č. l. 148-151 spisu/. Žalovaný debet čerpal, ale došlo k překročení povoleného debetu, který žalovaný řádně a včas neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla nepovolený debet na úvěrový účet č. bankovní účet. Ke dni datum právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyzvala dopisem z téhož dne žalovaného k jeho úhradě /viz výpisy z úvěrového účtu na č. l. 132-135, 159 spisu, oznámení o zesplatnění na č. l. 160 spisu, podací arch na č. l. 131 spisu/. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě na č. l. 137-147 spisu, oznámení o postoupení na č l. 161 spisu, podací arch na č. l. 162 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní upomínka na č. l. 163 spisu, podací arch na č. l. 164 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).
12. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
13. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejíž součástí bylo také ujednání o povoleném debetu, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč ve formě povoleného debetu na běžném účtu s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky a poplatky vrátit dle podmínek stanovených ve zvláštních ujednáních ke kontokorentnímu úvěru a obchodních podmínkách. Neboť žalovaný přečerpal povolený limit, převedla právní předchůdkyně žalobkyně tento nepovolený limit na úvěrový účet a následně pro nesplácení úvěru stran žalovaného celý dluh okamžitě zesplatnila a vyúčtovala sankční poplatky za nedodržení smluvních podmínek. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok ve výši 13 161,75 Kč včetně smluvního úroku po právu (výrok I. tohoto rozsudku).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části v rámci příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 161,75 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS.
16. Lhůty k plnění byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.