Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 170/2023-82
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 63 664,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně proti žalované se zamítá v rozsahu částky 40 164,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 446,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 654,72 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 594,50 Kč od datum do zaplacení, úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 24 594,50 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 223,30 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 270,14 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 645,08 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 645,08 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobkyně proti žalované se zamítá v rozsahu částky 40 164,66 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 446,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 654,72 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 594,50 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 24 594,50 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 223,30 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 270,14 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 645,08 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 645,08 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne datum, včetně jeho doplnění ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky 63 664,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 27 000 Kč. Před uzavřením smlouvy anonymizováno prověřil úvěruschopnost žalované ze zákaznické karty žalované, z předložených výplatních pásek (kdy příjem žalované činil 16 500 Kč) a dále ve veřejně dostupných registrech (insolvenční rejstřík). Žalovaná se zavázala splatit úvěr, včetně smluvního úroku ve výši 25,23 % ročně z jistiny, poplatku za zpracování úvěru ve výši 8 919 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 12 370 Kč, ve 24 měsíčních splátkách po 2 142 Kč, kdy poslední splátka měla být dne datum. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas a do dne postoupení pohledávky vůči žalované uhradila částku 7 815,95 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 24 594,50 Kč, dlužných poplatků ve výši 17 426,55 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 654,72 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 446,13 Kč, úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 954,50 Kč od datum do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 24 954,50 Kč od datum do zaplacení. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené s anonymizováno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.
2. anonymizováno dále na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum poskytl žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku ve výši 11 684,05 Kč. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku, včetně smluvního úroku ve výši 29,00 % ročně z jistiny, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 6 340 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 4 902 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 4 903 Kč ve 100 týdenních splátkách po 352 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 645,08 Kč, dlužných poplatků ve výši 9 998,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 270,14 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 223,30 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 645,08 Kč od datum do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 11 645,08 Kč od datum do zaplacení. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené s anonymizováno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne datum se bez omluvy nedostavila.
4. Soud učinil na základě listinných důkazů následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž se zavázala poskytnout žalované v hotovosti úvěr ve výši 27 000 Kč, a žalovaná se zavázala uhradit úvěr s poplatky a úroky ve 24 splátkách po 2 412 Kč měsíčně splatných vždy ke konci daného měsíce. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek ve výši 21 289 Kč sestávající se z kapitalizovaných úroků ve výši 12 370 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 8 919 Kč a pojištění ve výši 3 096 Kč. Úrokovou sazba byla sjednána ve výši 39,2 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila převzetí částky 27 000 Kč v hotovosti. Z tabulky umoření ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr částku 7 815,95 Kč.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, včetně smluvních podmínek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jíž se zavázala poskytnout žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 16 000 Kč, s tím že žalovaná uhradí zápůjčku s úroky a poplatky ve 100 týdenních splátkách po 352 Kč splatných vždy ke konci daného týdne. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek ve výši 16 145 Kč sestávající se z kapitalizovaných úroků ve výši 4 903 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 6 340 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 4 902 Kč. Úrokovou sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila převzetí částky 16 000 Kč v hotovosti. Z tabulky umoření ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uhradila na zápůjčku částku 11 684,05 Kč.
6. Ze zákaznické karty - žádost o zápůjčku ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v této listin ě deklarovala, že je na rodičovské a její čistý příjem činí 12 418 Kč + 3 000 Kč s tím, že uvedené bylo ověřeno potvrzením o příjmu. Zdroj příjmu ve výši 3 000 Kč nebylo nijak konkretizován. Žalovaná dále uvedla, že měsíčně splácí 4 000 Kč a její další blíže nespecifikované výdaje činí 7 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou uvedeny potvrzení o příjmu za měsíce květen a červen 2019, aniž by byly k zákaznické kartě přiloženy.
7. Ze zákaznické karty - žádost o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v této listin ě deklarovala, že je na mateřské a její čistý příjem činí 12 418 Kč + 4 500 Kč s tím, že uvedené bylo ověřeno výplatními páskami. Zdroj příjmu ve výši 4 500 Kč nebylo nijak konkretizován. Žalovaná dále uvedla, že měsíčně splácí 1 500 Kč a její další blíže nespecifikované výdaje činí 13 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou uvedeny výplatní pásky za měsíce září a říjen 2019, aniž by byly k zákaznické kartě přiloženy.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně její přílohy číslo soud zjistil, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, což má soud za prokázané oznámím o postoupení a poštovním podacím archem ze dne datum.
9. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne datum, což má soud za prokázané výzvou žalobkyně ze dne datum a podacím archem k doporučené zásilce z téhož dne.
10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci pro jejich irelevantnost.
Právní posouzení:
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. K tomu přistupuje, že podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je informace poskytnuté spotřebitelem za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté spotřebitelem. Lze též využít databází, jejich prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele (§ 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Z citovaného ustanovení vyplývá, že se v tomto případě zákon cíleně odchyluje od obecné právní úpravy vydání bezdůvodného obohacení v případě plnění z neplatné smlouvy a spotřebitel se může ocitnout v prodlení teprve po uplynutí určené přiměřené lhůty k vrácení jistiny poskytnutého úvěru (shodně viz též důvodovou zprávu k tomuto zákonnému ustanovení).
17. V souladu s ustálenou judikaturou je k neplatnosti podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru třeba přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele, byť v době uzavření smlouvy ještě nebyla účinná novela provedená zákonem č. 96/2022 Sb. , která princip zkoumání z úřední povinnosti kodifikuje. Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 , Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (čl. 1 odst. 1 , odst. 2 Ústav y a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listin y), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ) V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud nezpochybnil, že odvolací soud přihlédl k neplatnosti smlouvy i bez návrhu, podle § 588 o. z.
18. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že anonymizováno poskytl žalované spotřebitelský úvěr, aniž by posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak mu ukládá zákon. Soud má za to, že anonymizováno nedisponoval dostatečnými podklady, na jejichž základě by mohl oprávněně usoudit, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované předmětné úvěry splácet. Proto podle shora citovaného ustanovení neměl žalované spotřebitelské úvěry vůbec poskytnout. anonymizováno v podstatě vycházel pouze z velmi kusých informací sdělených žalovanou, aniž by se blíže zabýval dalšími okolnostmi, které mají či mohou mít vliv na její schopnost úvěr splácet. Z provedených důkazů nelze jakkoliv dovodit, že žalovaná příjmení věrohodným způsobem doložila příjmy v jí uváděné výši, přičemž v případě části tvrzených příjmů (tzv.„ další příjmy“ ve výši 3 000 Kč a 4 500 Kč), není zřejmý ani jejich zdroj. Pokud jde o výši výdajů, z žádosti se podává, že anonymizováno se spokojil pouze s tvrzením žalované, aniž by se jakkoliv zabýval, co je do nich zahrnuto, a zda je jejich výše jakkoliv doložena. Z žádosti není zřejmé ani to, zda má žalovaná vlastní bydlení nebo kolik platí měsíční na náklady spojené s bydlením, které obvykle představují největší položku rodinného rozpočtu. Za této situace měl anonymizováno podniknout další šetření v tomto směru, nebo přinejmenším ohledně těchto zjištění konfrontovat žalovanou a požadovat od ní objasnění. anonymizováno ale nic takového neučinil a oba úvěry bez dalšího poskytl jen na základě uvedení měsíčních příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně totiž neprokázala ani to, že by anonymizováno byly předloženy doklady prokazující výši mateřské či rodičovského příspěvku, neboť anonymizováno se měl dle jejího tvrzení spokojil pouze s nahlédnutím do nich. Soud se nemůže ztotožnil s argumentací žalobkyně, že postačuje mít k dispozici podklady pro doložení úvěruschopnosti ke dni uzavření předmětné smlouvy, neboť poskytovatel úvěru musí být schopen i následně prokázat objektivními podklady, že své povinnosti provést posouzení úvěruschopnosti spotřebitele řádně dostál.
19. Protože poskytovatel úvěru nesplnil svoji povinnost vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelského úvěru, považuje soud úvěrovou smlouvu v souladu s ustálenou judikaturou za absolutně neplatnou, což se týká i veškerých vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhá smluvených poplatků či a úroků. Na poskytnutá plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení.
20. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Žalované bylo vyplaceno na úvěru 27 000 Kč, na který žalovaná uhradila celkem 7 815,95 Kč, tedy rozdíl činí 19 184,05 Kč, a na zápůjčku bylo žalované vyplaceno 16 000 Kč, na které žalovaná uhradila částku 11 684,05 Kč, tedy rozdíl činí 4 315,95 Kč. Celkový rozdíl ve výši 23 500 Kč tak představuje částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor anonymizováno a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, když žalobkyně prokázala, že pohledávka za žalovanou ji byla platně postoupena smlouvou ze dne datum (§ 1879 o.z.).
22. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaná povinna platit žádné poplatky, smluvní pokuty ani smluvní úroky sjednané touto smlouvou. Žalovaná se rovněž neocitla v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem. Soud proto žalobu zamítl v rozsahu všech těchto nároků převyšujících samotnou nevrácenou jistinu poskytnuté částky.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalované, která měla ve věci výrazně větší úspěch, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.