Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 298/2023-90

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Elou Klikovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 16 717,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení

částky 10 862 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 620 Kč od 20. 6. 2023 do 28. 6. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 741 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 862 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení;

částku 1 113,80 Kč;

úrok ve výši:

20 % ročně z částky 12 981,79 Kč od 20. 6. 2023 do 28. 6. 2023;

20 % ročně z částky 12 741,79 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023;

20 % ročně z částky 11 862,79 Kč od 20. 7. 2023 do 10. 9. 2023;

15 % ročně z částky 11 862,79 Kč od 11. 9. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 6. 2023 dosáhne částky 50 630 Kč,

se zamítá.

II. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném

4 613 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 613 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení;

129 Kč;

úroku 44,26 % ročně z částky 12 981,79 Kč od 20. 6. 2023 do 10. 9. 2023;

úroku 64,26 % ročně z částky 240 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023;

úroku 64,26 % ročně z částky 1 119 Kč od 20. 7. 2023 do 10. 9. 2023;

úroku 15 % ročně z částky 1 119 Kč od 11. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení</b> <b>částky 10 862 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 620 Kč od 20. 6. 2023 do 28. 6. 2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 741 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 862 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení;</b> <b>částku 1 113,80 Kč;</b> <b>úrok ve výši:</b> <b>20 % ročně z částky 12 981,79 Kč od 20. 6. 2023 do 28. 6. 2023;</b> <b>20 % ročně z částky 12 741,79 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023;</b> <b>20 % ročně z částky 11 862,79 Kč od 20. 7. 2023 do 10. 9. 2023;</b> <b>15 % ročně z částky 11 862,79 Kč od 11. 9. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 6. 2023 dosáhne částky 50 630 Kč,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném</b> <b>4 613 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 613 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení;</b> <b>129 Kč;</b> <b>úroku 44,26 % ročně z částky 12 981,79 Kč od 20. 6. 2023 do 10. 9. 2023;</b> <b>úroku 64,26 % ročně z částky 240 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023;</b> <b>úroku 64,26 % ročně z částky 1 119 Kč od 20. 7. 2023 do 10. 9. 2023;</b> <b>úroku 15 % ročně z částky 1 119 Kč od 11. 9. 2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 9. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 16 717,80 Kč s příslušenstvím a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 13. 4. 2021. Na základě smlouvy byl žalovanému dne 15. 4. 2021 poskytnut na jeho účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a v souladu se smlouvou žalobce úvěr zesplatnil k 18. 6. 2023. Žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalobci částku ve výši 17 581 Kč. Žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut a na náhradu nákladů spojených se zesplatněním úvěru. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu doporučenou zásilkou.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že se žalobcem sjednal smlouvu prostřednictvím elektronické komunikace na dálku a za sporné považuje, zda smlouva byla vůbec uzavřena. Žalobce nezkoumal s odbornou péčí jeho úvěruschopnost. Žalobce posuzoval úvěruschopnost pouze na základě nepodložených prohlášení věřitele, což je v rozporu s požadavkem odborné péče při zjištění úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaný byl požádán pouze o doložení přijetí posledních tří mezd na účet a dvou dokladů totožnosti. Žalobce se rovněž nezabýval výdajovou stránkou žalovaného – reálné výdaje na bydlení, dopravu, stravu, ošacení a osobní vyžití. Žalobce určil výši životních nákladů odkazem na životní minimum. Částku na bydlení však podle normativních nákladů na bydlení nestanovuje. Postupuje tak nekonzistentně a účelově. Žalovaný používá internet. Výdaje na něj však nebyly započteny do životních nákladů. Totožné částky na bydlení a živobytí se vyskytují ve sporech žalobce opakovaně. V důsledku toho je smlouva absolutně neplatná. Dále byla sjednána RPSN ve výši 87,71% ročně, což je v rozporu s dobrými mravy a to je další důvod absolutní neplatnosti smlouvy.

3. Žalobce podáním z 29. 11. 2023 vzal žalobu částečně zpět, a to v bodě I/1 žalobního návrhu co do částky 3 613 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 6. 2023 do zaplacení, v bodě I/2) žalobního návrhu co do částky 129 Kč a v bodě I/3) žalobního návrhu co do úroku 44,26 % ročně z částky 12 981,79 Kč od 20. 6. 2023 do 10. 9. 2023, úroku 64,26 % ročně z částky 240 Kč od 29. 6. 2023 do 19. 7. 2023, úroku 64,26 % ročně z částky 1 119 Kč od 20. 7. 2023 o 10. 9. 2023 a úroku 15 % ročně z částky 1 119 Kč od 11. 9. 2023 do zaplacení.

4. K úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 14 859 Kč. Výdaje žalovaného činí paušální částku 3 860 Kč (životní minimum) a 3 384 Kč na bydlení u rodičů. K výdajům žalobce přičetl rezervu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný tak měl volné zdroje ve výši 6 615 Kč.

5. Žalobce při jednání soudu dne 25. 1. 2024 vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky 1 000 Kč, neboť žalovaný po podání žaloby uhradil na pohledávku 1 000 Kč.

6. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 16. 4. 2021 a návrhu smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 16. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 879 Kč, a to včetně úroků ve výši 27 192 Kč. Úroková sazba činila 64,65 % ročně. Celkem měl žalovaný zaplatit 42 192 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce zaslal peněžní prostředky žalovanému na účet 15. 4. 2021.

8. Z evidenční karty klienta ze dne 18. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný ve splátkách uhradil žalobci celkem 17 581 Kč.

9. Z karty hodnocení klienta ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný je svobodný, má maturitu, bydlí u rodičů a je od 1. 5. 2020 zaměstnán na dobu neurčitou u zaměstnavatele právnická osoba Má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 14 859 Kč. Žádné další příjmy nemá. Výdaje na bydlení činí 3 384 Kč. Dále je ve výdajích uvedeno životní minium ve výši 3 860 Kč. Další výdaje (například na spoření, splátky, dopravu či záliby) vyplněny nebyly. Měsíční výdaje tak byly vyčísleny na částku 7 224 Kč a volné prostředky na 6 615 Kč.

10. Z potvrzení o provedených platbách ze dne 13. 4. 2021 soud zjistil, že na účet žalovaného byla připsána dne 8. 1. 2021 částka 12 524 Kč, dne 10. 12. 2020 částka 8 816 Kč a 6 403 Kč a dne 10. 3. 2021 částka 18 455 Kč.

11. Zy CBS skóre soud dále zjistil, že žalovanému bylo přiděleno skóre 294. Dle vysvětlivky obsažené vě to znamená, že představuje vyšší riziko z hlediska pravděpodobnosti splácení úvěru.

12. Předžalobní upomínku odeslal žalobce dne 11. 9. 2023, jak vyplývá z podacího archu.

13. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobce uzavřel dne 16. 4. 2021 s žalovaným jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalobce v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyplnil kartu hodnocení klienta. Žalovaný doložil výplatní pásky. Z provedeného dokazování však nelze nijak dovodit, že se žalobce zabýval jakkoliv podrobněji otázkou výdajů žalovaného. Žalovaný uhradil žalobci na pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru dosud částku ve výši 18 581 Kč.

14. Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru. Dále byla věc posouzena podle , .

15. Bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle 395 , a to za použití zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Soud má s ohledem na zjištěný skutkový stav věci za to, že žalobce nesplnil svou povinnost řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem toho je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo ze dne 16. 4. 2021 podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

20. Ústavní soud již v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník, který je spotřebitelem, nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dospěl k závěru, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě či narušení rodinných a sociálních vztahů. Nejvyšší soud uvedl, že dostatečnými nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.

22. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru (§ 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.

23. V nyní projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce před poskytnutím peněžitých prostředků neposuzoval podle § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného, který je spotřebitelem, splácet poskytnuté peněžní prostředky.

24. Schopnost žalovaného splácet úvěr posoudil žalobce podle potvrzení o provedených platbách na účet žalovaného a na základě vyplněné karty hodnocení klienta, ve které žalovaný uvedl měsíční příjem 14 859 Kč a výdaje pouze týkající se bydlení, a to ve výši 3 384 Kč. Dále byla připočtena částka životního minima ve výši 3 860 Kč. Žalobce ověřil příjem žalovaného doložením posledních tří mezd na bankovní účet. Žalobce řádně nezjistil a nezohlednil skutečné výdaje žalovaného. Přestože výdaj na bydlení ve výši 3 384 Kč může být nízký kvůli tomu, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru dle svého tvrzení bydlel u rodičů, žalobce si nijak neověřil, zda jde o skutečný výdaj či nikoliv např. doložením plateb SIPO, nájemní smlouvou apod. Žalobce zároveň nezkoumal ani další osobní výdaje žalovaného na léky, telefon, splátky, potraviny. Pokud žalobce vycházel z částky životního minima bez zkoumání a zohlednění dalších výdajů konkrétního úvěrujícího spotřebitele nelze to považovat za provedení hodnocení výdajů s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formálním zjištění příjmů a výdajů dlužníka bez jejich ověření, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.

25. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně. Žalobce neověřil skutečné výdaje žalovaného, neboť spoléhal na jeho tvrzení bez ověření příslušnými doklady - nájemní smlouvy, výpisů z účtů s posouzením pravidelného měsíčního zůstatku apod. Takové posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy zcela nedostačující. Žalobce tak poskytl spotřebitelský úvěr žalovanému, ač nemohl být prost důvodných pochybností o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobce tak poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou spotřebitelského zákona Smlouva o úvěru tak je absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s  .

26. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru se žalovaný přijetím částky 15 000 Kč od žalobce bezdůvodně obohatil. V řízení bylo zároveň zjištěno, že žalovaný již uhradil žalobci částku 18 581 Kč a ke dni rozhodování soudu svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení splnil. Soud proto žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

27. Soud výrokem II. tohoto rozsudku řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobcem podle § 96 odst. 2 o. s. ř (body 2. a 5. výše).

28. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle a podle V části, v níž byla žaloba zamítnuta, měl žalovaný v řízení úspěch. Náklady řízení mu však žádné nevznikly ( ). V části v níž bylo řízení zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ( ). Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci králové prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na soudní exekuci.