Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 353/2023-26
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 101 132,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalovaná domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 100 849,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 11 912,66 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 600,74 Kč, úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení a částky ve výši 982,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 982,50 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalovaná domáhá na žalovaném zaplacení částky ve výši 100 849,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 11 912,66 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 600,74 Kč, úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 100 150,39 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 100 150,39 Kč od [datum] do zaplacení a částky ve výši 982,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 982,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem ve znění jeho doplnění doručeným ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba Paribas Personal Finance) žalovanému. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla účet žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně distančním způsobem v internetovém bankovnictví nebo na základě fyzického podpisu. Právní předchůdce žalobkyně o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce žalovaného dodatečně vyrozuměla písemným přípisem, v němž byly shrnuty základní parametry úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému platební kartu s maximálním úvěrovým rámcem do výše 150 000 Kč. V rámci uzavřené smlouvy si mohl žalovaný sjednat i pojištění schopnosti splácet úvěr, platba pojistného byla v takovém případě hrazena spolu s pravidelnou měsíční splátkou úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr, včetně sjednaného pojištění bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek s uvedením variabilní symbol, se splatností 1. splátky ke dni datum. Doporučená měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 6 000 Kč. Minimální měsíční splátka měla představovat 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně částku ve výši 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ověřením informací poskytnutých žalovaným, zejména lustrací žalovaného v interních i externích databázích třetích subjektů, dále pak v registru příjmení. Žalovaný úvěr čerpal do maximálního rámce. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 222 421 Kč. Žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas hradit měsíční splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a úvěr prohlásila za splatný ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Po postoupení pohledávky se žalobkyně snažila celou záležitost vyřešit mimosoudně. Žalovaný nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu upomínkou před podáním žaloby dne datum. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 100 150,39 Kč jako neuhrazené jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, smluvní pokuty ve výši 982,50 Kč úrokem z prodlení z této částky, dále kapitalizovaného úroku ve výši 11 912,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 600,74 Kč, úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav, ze kterého učinil závěr o skutkovém stavu:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba Paribas Personal Finance, bd příjmení 1, číslo Paříž, Francie, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, se sídlem adresa číslo ze dne datum zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý revolvingový úvěr a zaplatit náklady na revolvingový úvěr, a to sjednanými měsíčními splátkami, vždy ke dni jejich splatnosti podle Přehledu podmínek revolvingového úvěru. Bližší úprava práv a povinností účastníků byla uvedena v části„ VI Prohlášení klienta/ Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru“, kde byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení do zaplacení (žádost o spotřebitelský úvěr, akceptace návrhu, standardní informace o spotřebitelském úvěru).
6. Pojistné za pojištění pro případ neschopnosti splácet úvěr činí částku ve výši 7,99 % ze splátky úvěru (žádost o spotřebitelský úvěr, akceptace návrhu).
7. Žalovaný úvěrový rámce čerpal do maximální výše, celkem na svůj dluh zaplatil částku 222 421Kč (přehled platební historie).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a celý úvěr zesplatnila ke dni datum, kdy vyčíslila dlužnou částku ve výši 113 045,55 Kč za žalovaným. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (odstoupení od smlouvy ze dne datum).
9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, která nabyla účinnosti téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dvěma dopisy ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum, včetně podacího archu, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávek).
10. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení svého dluhu (předžalobní upomínka včetně podacího archu ze dne datum).
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
12. Dle ust. § číslo Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
21. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
23. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum
ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.
24. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
25. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
26. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
27. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
28. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že vycházela z tvrzení žalovaného a provedla lustraci žalovaného v databázi příjmení, v interních i externích databázích třetích osob. Tvrzené příjmy a výdaje žalovaného nikterak neověřila, nezkoumala výši příjmů žalovaného a výši jeho skutečných výdajů (ověřením dle výpisu z účtu, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy aj.) nikterak neověřila, ani jinak nezkoumala majetkovou stránku žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované a tedy i co do platného sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na této skutečnosti nic nemění ani skutečnost, že žalovaný úvěr zprvu splácel.
29. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného by soud vyčíslil částkou 150 000 Kč, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, nicméně žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil celkem částku ve výši 222 421 Kč, není již tedy žalobkyni dále ničeho dlužen. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.
30. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a smluvní pokuty, soudu nezbylo než žalobu co do částky 100 849,39 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 11 912,66 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 600,74 Kč, úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 100 150,39 Kč od datum do zaplacení a částky ve výši 982,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 982,50 Kč od datum do zaplacení zamítnout, jelikož částka odpovídající bezdůvodnému obohacení již byla uhrazena.
31. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého by náhrada nákladů řízení náležela úspěšnějšímu žalovanému, nicméně tomu v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.