Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 202/2023-22
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 14 068,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 008 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 060,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 852,68 Kč, s úrokem ve výši 10 755,31 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 993,37 Kč od 4. 2. 2023 do 2. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 985,37 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 008 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 008 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 060,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 852,68 Kč, s úrokem ve výši 10 755,31 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 993,37 Kč od 4. 2. 2023 do 2. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 985,37 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 068,22 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 26. 5. 2021 smlouvu o úvěru číslo na částku 15 000 Kč, přičemž celá částka úvěru byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou ve výši 12 888 Kč, která představuje úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalovaná se zavázal uhradit 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze částečně, když uhradila částku 5 992 Kč. Celý závazek byl splatný do 26. 7. 2022. V důsledku prodlení žalované právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 2 074,85 Kč za období od 27. 7. 2022 do 15. 1. 2023 Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne 4. 4. 2022 pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.
4. Z listin y označené jako„ smlouva o úvěru číslo“ soud zjistil, že byla dne 26. 5. 2021 podepsána zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč; celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že celý úvěr jí byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek.
5. Dle žádosti o úvěr ze dne 26. 5. 2021 byla žalovaná od 10. 2. 2021 zaměstnána v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou do 10. 2. 2024. Její mzda činila 14 500 Kč a dle zatržené možnosti byla doložena výplatní páskou a pracovní smlouvou. Žalovaná současně uvedla, že má měsíční výdaje na bydlení a energie ve výši 1 500 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 500 Kč a na splátky stávajících půjček 1 992 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je vdaná a nemá žádné vyživované dítě do 26 let.
6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne 4. 4. 2022 ve znění dodatku ze dne 1. 2. 2023, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 2. 2023, který byl podán k poštovní přepravě dne 10. 2. 2023.
7. Předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023 odeslanou poštovního podacího archu dne 29. 5. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023.
8. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě písemně uzavřené smlouvy v hotovosti 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaná uhradila 5 992 Kč. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. Další částky žalovaná neuhradila, proto byla následně vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023.
9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná při uzavírání smlouvy nevystupovala jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mělo být prokázáno, že její právní předchůdkyně aktivně ověřovala příjmy a výdaje žalované. Realizace ověření nevyplývá ani z prostého zaškrtnutí kolonek v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy schopností žalované splácet poskytnutý úvěr zcela zjevně nezabývala dostatečně důkladně, neboť výše výdajů (a konečně ani příjmů) nebyla nijak blíže ověřena. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích majetkových poměrů.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně tedy prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč a že jí následně její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou. Z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku 5 992 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že žalovaná je povinna žalobkyni vrátit zbývající část poskytnuté jistiny. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 9 008 Kč představující rozdíl mezi vyplacenou jistinou a uhrazenou částkou. Podle předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do 2. 6. 2023. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 15 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části jistiny za dobu od 3. 6. 2023, kdy již žalovaná prokazatelně byla v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) částky 25 795,53 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 9 008 Kč, tj. z 34,9 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 16 787,53 Kč, tj. z 65,1 %. V řízení tak byla úspěšnější žalovaná (míra úspěchu dosáhla 30,2 %), které však žádné náklady nevznikly, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.