Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

116 C 50/2023-44

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 12 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 317 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 843,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 800,06 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 9 800,06 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 317 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 843,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 800,06 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 9 800,06 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou původně doručenou Okresnímu soudu v Břeclavi dne 22. 7. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 12 600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 29. 6. 2020.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Dle , (dále jen „ “) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce (právnická osoba, IČO) uzavřel s žalovaným dne 29. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr výši 10 000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 60 týdenních splátek ve výši 300 Kč celkovou částku ve výši 18 000 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 10 000 Kč a poplatkem ve výši 8 000 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 2 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni 23. 8. 2021. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 5 400 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 199,94 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 2 000 Kč na úhradu úroku, v částce 2 000 Kč na úhradu administrativního poplatku a ve zbývající částce 1 200,06 Kč na úhradu inkasního poplatku. Poslední splátka byla ze strany žalovaného učiněna dne 6. 11. 2020. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy svobodný, žil v nájmu a neměl žádnou vyživovací povinnost. Pracoval jako zprostředkovatel obchodu a služeb s čistým měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výpisem ze živnostenského rejstříku, daňovým přiznáním a pracovní smlouvou. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 12 000 Kč, kdy částka ve výši 3 000 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 4 000 Kč osobní výdaje žalovaného a částka 5 000 Kč představovala další výdaje žalovaného (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědností plnění, nedoplatky na daních apod.). Výdaje žalovaného byly dle zatrhnutých políček ověřeny bankovními výpisy a nájemní smlouvou. Použitelný příjem dosahoval částky ve výši 5 000 Kč. Z předložené smlouvy o podnájmu bytu ze dne 27. 7. 2018 soud zjistil, že podnájem bytu byl sjednán na dobu určitou od 27. 7. 2018 do 31. 1. 2019 s měsíčním nájemným včetně záloh na služby v částce 21 800 Kč. Společně s žalovaným byt užívaly další dvě osoby. Z předložených faktur soud zjistil, že žalovaný právnická osoba anonymizováno fakturami ze dne 5. 3. 2020, 5. 4. 2020 a 5. 5. 2020 vyfakturoval marketingové služby na částku 42 500 Kč. Z výpisu z bankovního účtu vedeného u právnická osoba na jméno žalovaného soud zjistil, že v měsíci březnu 2020 žalovaný na tento účet dne 11. 3. 2020 obdržel platbu od právnická osoba s.r.o., přičemž téhož dne byla tato platba odeslána na jiný účet. Žádná jiná příchozí nebo odchozí platba na tomto bankovním účtu nebyla učiněna a konečný zůstatek tak činil částku 0,00 Kč. Z částečného bankovního výpisu za měsíc duben 2020 z dříve uvedeného účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný opět od výše uvedené právnická osoba s.r.o. obdržel dne 28. 4. 2020 platbu ve výši 42 500 Kč, která však byla téhož dne odeslána na jiný bankovní účet. Konečný zůstatek v měsíci dubnu 2020 činil 248,36 Kč. Z částečného bankovního výpisu za měsíc květen 2020 je opět patrná příchozí i odchozí platba ve výši 42 500 Kč a další výdajové nikoliv však příjmové položky. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností k témuž dni postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne 4. 2. 2022. Žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 14. 4. 2022, která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne 19. 4. 2022. Žalobce tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 800,06 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 799,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 317 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 843,61 Kč, úroku z prodlení od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 9 800,06 Kč a úroku z úvěru ve výši 22,62 % od 8. 1. 2022 do zaplacení z částky 9 800,06 Kč.

5. Dle , (dále jen „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Dle o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Dle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle , kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Dle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá , o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

17. Ze žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Dle žalobcem předložené zákaznické karty se právní předchůdce žalobce zabýval příjmy i výdaji žalovaného, které měly být dle zatrhnutých políček v zákaznické kartě ověřeny předloženými dokumenty. Soud má však za to, že z těchto dokumentů právním předchůdce žalobce nemohl dospět ke zjištění, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr řádně a včas po celou dobu trvání smlouvy splácet. Předložená nájemní smlouva, kterou snad měly být prokázány náklady žalovaného na bydlení, byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2019, tedy do doby rok a půl předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce tak z této smlouvy při zjišťování výdajů žalovaného nemohl vycházet. Stejně tak předložené bankovní výpisy s konečným zůstatek ve výši 0,00 Kč, resp. 248,36 Kč neodpovídají v kartě zákazníka zjištěnému použitelnému příjmu ve výši 5 000 Kč a už vůbec nedosahují výše splátky úvěru. Úvěruschopnost žalovaného také nelze jednoznačně dovozovat z předložených faktur znějících na částku 42 500 Kč, když tyto žalovaný téhož dne, kdy tyto peněžní prostředky obdržel na účet, odeslal jinam. Není tak zřejmé, že žalovaný s touto částkou může skutečně disponovat. S ohledem na uvedené, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného, když se spokojil pouze s předložením listin, které blíže nezkoumal. Z tohoto důvodu je smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru a na ve spojení s  pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, přičemž soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C -679/18, ÚS ČR sp. zn. )

18. V případě plnění v rámci absolutně neplatné smlouvy se obecně postupuje dle příslušných ustanovení týkající se bezdůvodného obohacení. V daném případě se však postupuje dle zákona o spotřebitelském úvěru, který je ve vztahu k  speciální úpravou a má aplikační přednost. Dle a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle , ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. ).

19. Jelikož v mezidobí došlo dle a násl. k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 5 400 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou poskytnutou a částkou již uhrazenou. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4 600 Kč. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. soud žalobu zamítl.

20. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, nereagoval na výzvy soudu a soudu se nepodařilo zjistit, jaké jsou majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu a 2 ZSÚ. Z tohoto důvodu soud postupoval dle a stanovil žalovanému lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části (zohledňován předmět řízení včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku v souladu s rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ), nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.