Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 18/2023-78
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 67 741,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 65 641,08 Kč, poplatky 570 Kč, kapitalizovaný úrok 1 575,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 504,25 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 65 641,08 Kč od 2.5.2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 641,08 Kč od 2.5.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za vyřízení úvěru ve výši 1 530 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 665,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 65 641,08 Kč, poplatky 570 Kč, kapitalizovaný úrok 1 575,70 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 504,25 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 65 641,08 Kč od 2.5.2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 641,08 Kč od 2.5.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za vyřízení úvěru ve výši 1 530 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 665,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 67 741,08 Kč s příslušenstvím tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že spolu právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (dále předchůdce) a žalovaný uzavřeli dne 12.6.2017 smlouvu o úvěru, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP). Na jejím základě předchůdce žalovanému poskytl 153 061 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal tuto částku předchůdci vrátit formou pravidelných měsíčních splátek spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně. Před uzavřením dané smlouvy přitom předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, když prověřil bankovní i nebankovní registr informací, insolvenční rejstřík a databázi MVČR a životní náklady žalovaného. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, předchůdce proto úvěr ke dni 4.3.2023 zesplatnil a následně tuto svou pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.5.2023 na žalobkyni, která se tak po žalovaném domáhá zaplacení jistiny 65 641,08Kč, poplatků 2 100 Kč, běžného úroku a úroku z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.
3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. , neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ).
4. Z předložených listin soud zjistil následující:
5. Dle žádosti o poskytnutí úvěru, záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací a čestného prohlášení požádal dne 12.6.2017 žalovaný předchůdce o poskytnutí úvěru ve výši 150 000 Kč. V žádosti je přitom uvedeno, že je žalovaný svobodný, má maturitu, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnán s příjmem cca 17 771 Kč měsíčně a měsíčně splácí nebankovní produkty po 1 000 Kč, kdy vlastní kreditní kartu u právnická osoba
6. Podle výpisu z bankovního účtu byla žalovanému v době od června r. 2016 do června r. 2017 připisována mzda v průměrné výši cca 17 700 Kč.
7. Ze smlouvy o úvěru, VOP a Ceníku má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi předchůdcem v pozici úvěrujícího a žalovaným v pozici úvěrovaného dne 12.6.2017. Předchůdce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému 153 061 Kč jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr na konsolidaci úvěru u předchůdce co do částky 123 061 Kč a žalovaný se mu jí zavázal tuto částku vrátit formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 781 Kč spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně při RPSN 15,56%, který přirůstal k jistině, a poplatky za vyřízení úvěru 1 530 Kč tato částka přitom měla být uhrazena bez ohledu na čerpání úvěru/, za vedení účtu/úhrada nákladů spojených s mimořádnou splátkou apod., jejichž výše byla stanovena v ceníku/ a za příp. další doplňkové služby do 20.6.2025 pro případ prodlení žalovaného se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek si přitom strany ujednaly možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Za nedílnou součást smlouvy přitom byly označeny VOP a Ceník.
8. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v červnu r. 2017 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 5 let 9,5% ročně.
9. Z výpisu z příslušného úvěrového účtu a z podkladů pro soudní řízení plyne, že byla sjednaná částka žalovanému předchůdcem poskytnuta 12.6.2017, přičemž žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, ke dni zesplatnění přitom dosahovala neuhrazená jistina 65 641,08 Kč, poplatky 2 100 Kč a úrok 1 575,70 Kč.
10. Podle poslední výzvy ze dne 31.7.2019 předchůdce daného dne na jméno žalovaného vystavil výzvu k úhradě dlužné částky plynoucí ze shora specifikované smlouvy.
11. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 31.1.2023 a příslušného poštovného podacího archu zaslal předchůdce žalovanému výzvu k úhradě dluhu na shora specifikované smlouvě ve výši 10 443 Kč do 4.3.2023 s tím, že jinak dojde k zesplatnění dané pohledávky.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy číslo této smlouvy, potvrzení o úhradě oznámení o postoupení a příslušného podacího archu soud zjistil, že předchůdce postoupil ke dni 1.5.2023 svou pohledávku za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni, která tuto skutečnost žalovanému následně písemně oznámila.
13. Z oznámení o zesplatnění a příslušného poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně dne 8.3.2023 zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění jejích pohledávek z poskytnutého úvěru ke dni 4.3.2023 a žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 67 742 Kč.
14. Podle Výzvy k úhradě dluhu a příslušného poštovního podacího archu zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku.
15. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
16. Žalovaný dne 12.6.2017 žalobkyni požádal o poskytnutí úvěru ve výši 153 061 Kč, přičemž v rámci žádosti uvedl, že je svobodný, má maturitu, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnán, jeho průměrný čistý měsíční příjem je 17 771 Kč, přičemž na úhradu nebankovních produktů hradí 1 000 Kč měsíčně. Předchůdce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházel ze shora specifikovaných údajů a z bankovního výpisu žalovaného, kdy dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný a téhož dne s žalovaným uzavřel smlouvu, jíž se zavázal poskytnout žalovanému danou částku a žalovaný se jí zavázal, že předchůdci tuto částku vrátí formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 781 Kč spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně při RPSN 15,56%, který přirůstal k jistině, a poplatky za vyřízení úvěru 1 530 Kč tato částka přitom měla být uhrazena bez ohledu na čerpání úvěru/, za vedení účtu/úhrada nákladů spojených s mimořádnou splátkou apod., jejichž výše byla stanovena v ceníku/ a za příp. další doplňkové služby do 20.6.2025. Strany se přitom pro případ prodlení žalovaného se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek na možnosti okamžitého zesplatnění úvěru. V dané době přitom dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby nad 5 let 9,5% ročně.
17. Předchůdce poskytl žalovanému danou částku téhož dne, následně však své pohledávky za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy ke dni 4.3.2023 zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě daného dluhu, jelikož žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas a dlužné splátky neuhradil ani přes zaslanou výzvu. Následně postoupil tuto sovu pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, která žalovanému zaslala oznámení o tomto postoupení a předžalobní upomínku.
18. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).
19. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).
21. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
22. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
23. Dle § 84 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
24. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
26. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).
27. Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba v převážné míře důvodná. Předchůdce a žalovaný spolu platně a účinně uzavřely smlouvu, na jejímž základě se předchůdce zavázal žalovanému poskytnout 153 061 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit formou 96 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 781 Kč spolu s úrokem ve výši 14,9% ročně při RPSN 15,56%, který přirůstal k jistině, a poplatky za vyřízení úvěru 1 530 Kč tato částka přitom měla být uhrazena bez ohledu na čerpání úvěru/, za vedení účtu/úhrada nákladů spojených s mimořádnou splátkou apod., jejichž výše byla stanovena v ceníku/ a za příp. další doplňkové služby do 20.6.2025, když má soud za to, že ze strany předchůdce byla před uzavřením této smlouvy řádně posouzena i úvěruschopnost žalovaného. Předchůdce svou smluvně stanovenou povinnost splnil, když žalovanému danou částku poskytla téhož dne, žalovaný však svou smluvně stanovenou povinnost nesplnil, když řádně a včas nehradil dohodnuté splátky. Žalobkyně proto využila své právo dané jí smlouvou a úvěr ke dni 4.3.2023 platně zesplatnila a žalovaného řádně vyzvala k úhradě daného dluhu. Žalovaný však žalobkyni, která je v této věci aktivně legitimována, jelikož na ní byla ze strany předchůdce ta to pohledávka za žalovaným platně a účinně postoupena, daný dluh ani přes zaslání výzvy předžalobní ničeho neuhradil, žalobkyně má tak právo na jeho úhradu, kdy má soud za to, že je sjednaný úrok přiměřený a souladný se zákonem, když odpovídá i § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Zároveň má žalobkyně právo i na úhradu sjednaných poplatků za správu účtu, vyjma poplatku za poskytnutí úvěru (/viz dále) v tomto případě tedy částky 570 Kč. Vzhledem k tomu, že pak žalovaný neuhradil daný dluh řádně a včas, má žalobkyně rovněž právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním tohoto dluhu do prodlení, přičemž žalobkyně úrok i úrok z prodlení částečně kapitalizovala za dobu do 1.5.2023. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I).
29. Žalobkyně se dále po žalovaném domáhala úhrady poplatku za vyřízení/poskytnutí úvěru ve výši 1 530 Kč. Ujednání o právu předchůdce na zaplacení tohoto poplatku však soud považuje za nepřiměřené, resp. zneužívající ujednání. Mezi stranami byl totiž sjednán úrok ve výši 14,9% ročně z poskytnuté částky a vedle něho právě i tento poplatek za poskytnutí úvěru, obecně je přitom cenou za poskytnutí úvěru právě sjednaný úrok, byla-li tak v tomto případě sjednána vedle tohoto úroku i další platba označená jako poplatek za vyřízení/poskytnutí úvěru, jde fakticky o duplicitní platbu za poskytnutí úvěru. Tato úhrada je tak v podstatě skrytým navýšením úroku, který byl formálně dohodnut na 14,9% ročně (srovnej rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15.12.2020, č.j. 47 Co 182/2020 -106). Soud proto k tomuto ujednání nepřihlížel a žalobu v odpovídajícím rozsahu zamítl (výrok II).
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. , kdy žalobkyni přiznal právo plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 2 710 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem, když měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady na zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalobkyně tedy byla stanovena ve výši 3 820 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 11 460 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle §6 , §7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 900 Kč za 3 úkony ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. , při sazbě 21% tedy o 2 595,60 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 17 665,60 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně zastoupena ve věci advokátem, je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
31. Lhůta k zaplacení soudem přiznaných částek byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo návrh na zahájení exekuce.