Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 192/2022-86

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupeného advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 33 475 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba o zaplacení 33 475 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 298,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 %, z částky 1 538,50 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 038,50 Kč od datum do zaplacení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Zamítá se žaloba o zaplacení 33 475 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 298,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 %, z částky 1 538,50 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 038,50 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se původně domáhala na žalované zaplacení celkem částky 51 975 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu číslo s produktovým názvem P příjmení příjmení v hotovosti týdenní 02/ 2019. Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou také Smluvní podmínky. Žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru žalované její schopnost splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházela z informací ze zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení), insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, evidence exekucí, na základě žalovanou vyplněného dotazníku, který žalovaná doplnila rozhodnutím o přiznání dávky – rodičovského příspěvku, vyhodnotila příjmy a výdaje sdělené žalovanou a tyto informace porovnala se statistickými, demografickými a historickými daty žalované podle ekonomických modelů. Žalovaná uvedla jako svůj pravidelný měsíční příjem rodičovský příspěvek 5 945 Kč. Na základě shora uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovostní zápůjčku ve výši 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 19 975 Kč, který zahrnuje kapitalizovaný úrok (sazba ve výši 29 % p.a.), částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 40 975 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 683 Kč se splatností první splátky týden od data uzavření smlouvy. Poslední týdenní splátka byla ve výši 678 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 2 500 Kč a to v platbách dne datum částku 700 Kč, dne datum částku 700 Kč, dne datum částku 400 Kč, dne datum částku 200 Kč, dne datum částku 100 Kč, dne datum částku 400 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek. V důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek. Ke dni datum žalobkyně kapitalizovala tuto smluvní pokutu a z ní se domáhá částky 10 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 298,66 Kč (od datum), sankčních poplatků ve výši 3 000 Kč. Dne datum právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní. Tato smlouva nabyla účinnosti dne datum. Žalobkyně se tedy vedle kapitalizované smluvní pokuty, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a sankčních poplatků, jak je uvedeno výše, domáhá nezaplacené jistiny ve výši 20 038,50 Kč a poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 18 436,50 Kč. Spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána žalobkyní k okamžitému splacení dluhu nejpozději do datum. Dále se žalobkyně domáhá úroku ve výši 29 % p.a. a zákonného úroku z prodlení z jistiny od datum.

2. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň - sever č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud uložil žalované ve výroku I zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 18 500 Kč od datum do zaplacení (rozsudek pro zmeškání). V této části rozsudek nabyl právní moci dne datum. Uvedeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba ve zbytku a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl rozsudek pro zmeškání ve výroku II a III v zamítavém výroku a o náhradě nákladů řízení zrušen, toto je předmětem rozhodování tímto rozsudkem.

3. Žalobkyně ještě v rámci odvolání upozornila na to, že žalovaná byla při uzavření smlouvy jasně a srozumitelně i v rámci předsmluvní kontraktace seznámena s obsahem smlouvy včetně úroků a poplatků, které byly celkem sjednány ve výši 18 175 Kč Smlouva proto musí být platná. Žalobkyně má za to, že sjednaný úrok ve výši 29 % ročně je přiměřený, když z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nepřípustný je čtyřnásobek obvyklé úrokové míry bank v době sjednání smlouvy. Pokud by soud sjednal úrok v rozporu s dobrými mravy a nepřiměřený, měl by pak aplikovat ustanovení a moderovat výši sjednaného úroku. Přiměřenost sjednaného úroku by neměla být posuzována podle databáze příjmení, neboť tyto nepředstavují obvyklou výši úroků u daného typu smluv, tedy u spotřebitelských neúčelových úvěrů poskytovaných ze strany nebankovních poskytovatelů s nízkou nominální hodnotou do 50 000 Kč. Databáze zahrnuje také údaje o amerických hypotékách, nerozlišuje úvěry dle jejich nominální výše. Soud by měl vycházet z databáze příjmení z úrokových sazeb kreditních karet, neboť tento typ smluv je charakteristický především nízkou nominální hodnotou, způsobem poskytnutí úvěru a krátkou dobou splatnosti. Žalobkyně upřesnila celkový poplatek ve výši 3 000 Kč tak, že se jedná o 10 upomínek po 300 Kč podle článku 6.3. smluvních podmínek.

4. Soud ve věci konal jednání, ke kterému se žalobkyně dostavila, žalovaná se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, předvolání k jednání jí bylo doručeno podle (dále jen „ “) dne datum. Soud proto věc projednal podle v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů.

5. Žalobkyně prokázala aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně její přílohy, ze které vyplývá, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO, postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s  a následujících , (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k doručení dne datum, jak vyplývá z potvrzení o podání. Ze smlouvy o zápůjčce - zelená v hotovosti ze dne datum, číslo (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (společnost právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle o. z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované a v hotovosti při podpisu smlouvy poskytl částku 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu zápůjčky ve výši 21 000 Kč a za poskytnutí zápůjčky poplatek celkem ve výši 18 175 Kč. Poplatek sestává z úroku sjednaného ve výši 29 %, celkem ve výši 3 756 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 228 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 191 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku 40 975 Kč v 60 týdenních splátkách po 683 Kč s poslední splátkou ve výši 678 Kč. Ve smlouvě byla roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce sjednána ve výši 230,82 %. Žalobkyně ve výpočtu smluvní pokuty ke dni datum vyčíslila smluvní pokutu, které se domáhala, ve výši 10 500 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení (článek 6.1. smluvních podmínek). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky dopisem ze dne datum odeslaným, jak vyplývá z podacího archu, dne datum s výzvou k zaplacení do datum. Žalobkyně, jak vyplývá z předžalobní výzvy ze dne datum, vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky.

6. Pro úplnost soud poznamenává, že rozpor ve výši poplatku za poskytnutí zápůjčky (18 175 Kč) a celkové částky, k jejjímuž zaplacení se žalovaná zavázala (40 975 Kč), představuje částka 1 800 Kč, ve smlouvě uvedená jako volitelné doplňkové pojištění. příjmení označující sjednání tohoto pojištění nebylo ve smlouvě z datum zaškrtnuto. Je tam pouze uvedena částka 1 800 Kč, která je specifikována jako celková částka pojistného, bylo-li po podpisu Smlouvy přistoupeno k volitelnému doplňkovému pojištění, za sjednanou dobu pojištění. Dále ve smlouvě z datum je uvedena celková dlužná částka 40 975 Kč, což odpovídá jistině ve výši 21 000 Kč, poplatku za zápůjčku 18 175 Kč a volitelnému pojištění ve výši 1 800 Kč.

7. Soud zamítl výslech svědka jméno jméno, včetně výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, který za právní předchůdkyni žalobkyně uzavíral smlouvu o zápůjčce, neboť soud považoval výslech tohoto svědka za nadbytečný, když žalobkyně navrhla jeho výslech k prokázání toho, že se žalovanou vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval její příjmy na základě předložených dokumentů žalovanou a její měsíční výdaje, když z předložených listin vyplývá dostatečně, že právní předchůdkyně posuzovala osobní a majetkové poměry žalované v souladu s  , o spotřebitelském úvěru. Z předložených listin, a to centrálního výpisu exekucí, smlouvy o nájmu bytu ze dne datum, přehledu vyplacených dávek, zákaznické karty vyplývá, že žalovaná pobírala v roce 2018 rodičovský příspěvek ve výši 5 945 Kč měsíčně, žila ve společné domácnosti s dalšími 4 dospělými osobami včetně dvou nájemců - jméno a jméno příjmení (v bytě na adrese adresa žalované), čistý příjem domácnosti činil 17 945 Kč, výdaje měla žalovaná ve výši 3 000 Kč, neměla záznam v centrálním seznamu exekucí.

8. Ze zprávy Policie ČR soud zjistil, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měla bydliště také žalovaná. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalované v době podání žaloby. Věc se řídí českým právem podle čl. 4 bod 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), neboť na území České republiky vzniklo bezdůvodné obohacení.

9. Podle o. z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

10. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran (věta před středníkem).

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

15. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

16. Z veřejně dostupné databáze obec národní banky (tabulka B1 číslo) vyplývá, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice pro 1-5 let v dubnu 2019 (UK4), kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, činila 8,23 %.

17. Žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB ke zjištění obvyklého úroku pro úvěry pro duben 2019 z důvodu posouzení přiměřenosti sjednaného úroku ve výši 29 %. Soudu je z jeho činnosti známo (sp. zn. ), že v říjnu 2019 ulice spořitelna poskytla úvěr na částku 30 000 Kč se splácením ve 115 splátkách s úrokem ve výši 19,9 %. Žalobkyně souhlasila, že toto lze použít jako srovnávací materiál a není tudíž potřeba činit dotazy na banky.

18. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Mezi žalovanou a původním věřitelem, právnická osoba Financial byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 21 000 Kč. Právní předchůdkyně vyplatila uvedenou částku žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud se nejprve zabýval posouzením platnosti této smlouvy.

19. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. ve spojení s daty z databáze příjmení na webu obec národní banky, podle kterých činila v dubnu 2019 roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na 1-5 let 8,23 %, by bylo možné akceptovat jako úrok až trojnásobek této sazby, tj. 24,69 %, ročně. Z údajů známých soudu z jeho činnosti (úroková sazba obec spořitelny) vyplývá, že možný akceptovatelný úrok by mohl být maximálně 60 % (trojnásobek 19,9 %). Tyto údaje je však nutné posuzovat souhrnně. V daném případě ze smlouvy o zápůjčce vyplývá RPSN ve výši 230,82 % RPSN není totéž co úrok, tato sazba však vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento. Jako cenu za zapůjčení 21 000 Kč tak nelze posuzovat, jak na to poukazuje žalobkyně, pouze úrok ve výši 29% ročně, ale je nutné posoudit celý sjednaný poplatek ve výši 18 175 Kč, neboť celá tato částka je fakticky odměnou za zápůjčku. Samotná výše úroku ve výši 29% ročně je již nad maximální přípustnou výší úroku. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 3 756 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 8 228 Kč a částka zavedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 6 191 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit ve výši 18 175 Kč, představuje 86,5 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zohledněním, že měla být vrácena za 60 týdnů, se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky, přesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. a ze dne datum, sp. zn. , podle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní.

20. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Požadovaný úrok ve smlouvě sjednaný ve výši 29 %, nelze posuzovat samostatně, odděleně. Vedle úroku sjednané poplatky ještě dále a neúměrně navyšují celkovou cenu, kterou je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry jako nebankovní instituce a je zřejmé, že osoby, které o úvěr žádaly, by na bankovní produkty nedosáhly. Poskytovány jsou relativně nízké částky a z obojího je zřejmé, že žadatelé o úvěr jsou zpravidla v poměrně tíživé situaci. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál na trhu poskytování úvěrů, respektive zápůjček, zneužívala absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování úvěrů, a to i spotřebitelských i svého silnějšího postavení. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci uzavíraných smluv sice vyhoví příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, ale v části, která nepodléhá zákonné regulaci, zahrne do smluvních ujednání povinnost dlužníka platit úrok (a soud zde posuzuje jako úrok a tedy cenu za půjčení peněz celou sjednanou částku ve výši 18 175 Kč) zcela nepřiměřeně vysoký. Soud považuje jednání právní předchůdkyně žalobkyně za účelové a zneužívající i s ohledem na to, že řada dlužníků není schopna cokoliv právně relevantně namítat. Takové jednání je nežádoucí. Nelze proto posuzovat ujednání o úrocích odděleně od ostatního obsahu smlouvy.

21. Žalobkyně poukázala na to, že soud při posuzování přiměřenosti výše sjednaného úroku ve výši 29 % by neměl pro srovnání použít databázi časových řad příjmení, a pokud, tak úrokové sazby UK22 - úročený úvěr z kreditních karet, která je pro období duben 2019 ve výši 23,97 %, jak vyplývá z databáze časových řad příjmení. Z informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti , o spotřebitelském úvěru, která vznikla v návaznosti na jednání mezi Českou národní bankou a svazem měst a obcí České republiky ohledně možné působnosti , o spotřebitelském úvěru na úvěry poskytované městy a obcemi spotřebitelům předložené žalobkyní vyplývá, že veřejná databáze příjmení pokrývá úvěry poskytované bankami, přičemž pro obce jsou relevantní kategorie domácnosti a NISD – na spotřebu, domácnosti a NISD – na nákup bytových nemovitostí. V těchto kategoriích jsou i přes jejich název zahrnuty pouze úvěry poskytnuté domácnostem, nikoliv neziskovým institucím sloužícím domácnostem, a nikoliv živnostníkům, proto tyto úrokové sazby odpovídají obvyklým sazbám na trhu spotřebitelských úvěrů. Kategorie domácnosti a NISD - na spotřebu obsahuje i údaje o amerických hypotékách, které jsou úvěrem na bydlení, které však tuto katgorii spíše snižují. Podle bodu 13 této informace v případě úvěrů poskytnutých za úplatu je nutné zápůjční úrokové sazby, které budou porovnávány se zápůjčními úrokovými sazbami obvyklými na trhu, posuzovat nikoliv obecně, ale vždy v závislosti na parametrech konkrétního úvěru, tedy především jeho výši a době trvání, účelu a případném požadovaném zajištění, navíc vždy se musí jednat o úvěry spotřebitelské, tedy úvěry poskytované podnikatelem spotřebiteli, tedy fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu by obce měly vždy postupovat dle výše uvedeného bodu 6 a zároveň vzít v úvahu riziko zmíněné v bodu 8. V bodu 6 je doporučeno obcím používat relevantní statistiku o nových úvěrech v kategoriích databáze příjmení příjmení kategorie 3 - 10. Podle bodu 8 je jedním z rizik údajů v databázi příjmení to, že nerozlišuje mezi úvěry dle jejich výše, když úroková sazba je váženým průměrem všech úvěrů, což může vést k tomu, že v porovnání s obvyklou zápůjční úrokovou sazbou bude zápůjční úroková sazba v databázi příjmení nižší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány nižší finanční částky a vyšší u těch úvěrů, kde jsou spotřebiteli poskytovány vyšší či velmi vysoké finanční částky.

22. Z výše uvedeného vyplývá, že i z materiálu, který předkládá žalobkyně, vyplývá, že vhodné pro posouzení zápůjčních úrokových sazeb je doporučováno použití kategorií 3 – 10 databáze příjmení, byť s poukázaním na určitá rizika, jako je zahrnutí amerických hypoték, které snižují danou úrokovou sazbu, či že není rozlišována výše úvěrů. Soud vychází z kategorie UK4 - na spotřebu – fixace sazby nad 1 rok, do 5 let včetně s ohledem na délku sjednání smlouvy, s ohledem na to, že se jedná o neúčelový úvěr, tedy na spotřebu, nikoliv na nákup bydlení či na bydlení, a dále s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu tuto posuzuje v nejvyšším možném násobku, tedy trojnásobku. Právě navýšení na až trojnásobek v sobě zahrnuje zohlednění případných rizik míry úrokové sazby databáze příjmení. Soud má za to, že naopak není vhodné posuzovat přiměřenost sjednaného celkového poplatku – respektive ceny za půjčení peněz, kategorií UK22 - úročený úvěr z kreditních karet, neboť se jedná o velmi úzkou výseč poskytovaných úvěrů, která je spojena s vydáním karty, vedením účtu, poskytnutím určitého limitu a povinnosti ve stanovené době opakovaně vyčerpaný kreditní rámec splácet sjednanými splátkami. Jedná se tak o úvěr jiného charakteru, podle kterého podle názoru soudu nelze posuzovat přiměřenost sjednané výše ceny za zápůjčku peněz v dané věci.

23. Podle názoru soudu ustanovení § 577 o. z. nelze použít, neboť soud shledal absolutně neplatnou smlouvu pro zřejmý rozpor s dobrými mravy. Ustanovení § 577 se vztahuje pouze na neplatnost pro rozpor se zákonem, proto pro současný případ, kdy neplatnost byla shledána pro rozpor s dobrými mravy, není toto ustanovení použitelné. Zde je třeba přihlédnout ke zvláštnímu ochrannému účelu ustanovení zakládajícímu absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci se jedná o spotřebitelský vztah, kdy žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, je podnikatelem, který vystupoval při své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná je spotřebitel. Žalovaná je tak slabší stranou. Připuštění moderace by odporovalo základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravně toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek. V opačném případě by strana, která při uzavření smlouvy prosadí nepřípustné kvantitativní určení, by nic neriskovala, neboť v případě shledání neplatného ujednání by jí náleželo to, co je ještě v přijatelném rozsahu (zde též viz : velký komentář. Svazek III, - číslo příjmení, jméno příjmení a kolektiv, první vydání, obec: Leges 2014, strana číslo).

24. Soud proto posoudil smlouvu o zápůjčce jako právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení vyplacené částky ponížené o úhradu žalované coby bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl o. z., neboť se jednalo o plnění poskytnuté bez právního důvodu (21 000 Kč – 2 500 Kč = 18 500 Kč). V tomto rozsahu soud již vyhověl žalobě rozsudkem pro zmeškání ze dne datum. Ve zbytku, tj. v rozsahu výroku I tohoto rozsudku však soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Žalovaná měla ve věci větší úspěch. Soud úspěch posuzoval ve vztahu k celému předmětu řízení, kdy zčásti, co do částky 18 500 Kč s příslušenstvím bylo rozhodnuto vyhovujícím výrokem rozsudkem pro zmeškání a zčásti, co do částky 33 475 Kč zamítavým výrokem tímto rozsudkem. Žalované však nevznikly žádné náklady řízení, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň – sever.