Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 177/2023-76
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 51.836 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 25.534 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v částce 12.899 Kč, částce 13.503 Kč a úroku ve výši 86,11 % ročně z částky 29.833,83 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 128.620 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 25.534 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v částce 12.899 Kč, částce 13.503 Kč a úroku ve výši 86,11 % ročně z částky 29.833,83 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 128.620 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 15.6.2023 se žalobce domáhal zaplacení 38.333 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 23. 10. 2018 do zaplacení, ze smlouvy o úvěru číslo kterou účastníci uzavřeli datum a jejímž předmětem byl úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalobce požadoval uhrazení nové jistiny ve výši 36.236,13 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, sjednaný úrok ve výši 86,11 % ročně z jistiny 29.833,83 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení, nejvýše však do částky 128.620 Kč a smluvní pokutu ve výši 13.503 Kč. Poskytnutá částka měla být zaplacena ve 48. měsíčních splátkách po 2.233 Kč k 16. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena prostředky e-mailové komunikace, poté co žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného v databázích SOLUS a NRKI a úvěr schválil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky trvající déle než 65 dnů již u třetí splátky dne 16. 8. 2018. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru k 21. 10. 2018, neboť žalovaný zaplatil 25. 6. 2018 částku 2.233 Kč, 15. 8. 2018 částku 1.000 Kč a 29. 8. 2018 částku 1.233 Kč a celkem uhradil 4.466 Kč. Žalobci proto vznikl nárok na zaplacení nové jistiny 38.333 Kč, jejíž součástí je smluvní pokuta za každou neuhrazenou splátku ve výši 499 Kč, k zesplatnění celkem 1.497 Kč za tři řádně nezaplacené splátky, právo na náhradu nákladů vzniklých na uplatnění práva v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč a právo na smluvní pokutu ve výši 13.503 Kč. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení, leč žalovaný nezaplatil.
2. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému řádně předvolal oba účastníky. Žalovaný se přes řádné předvolání a poučení soudu o důsledcích jeho nečinnosti, k jednání nedostavil.
3. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.
4. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
5. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází při tom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitek. (§ 101 o.s.ř. )
7. Soud projednal věc bez přítomnosti žalovaného ve smyslu ust. § 101 o.s.ř. a z žalobcem předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.
8. Z předsmluvního formuláře právnická osoba z datum„ Návrhu smlouvy číslo“ z„ Informací pro klienta poskytnutých zprostředkovatelem úvěru“ a z„ Prohlášení klienta,“ který byl identifikován prostřednictvím číslo obč. průkazu bylo zjištěno, že žalovaný žádal po žalobci spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalobcem byl seznámen s obchodními podmínkami a celkovou částkou kterou je třeba zaplatit ve výši 107.184 Kč, v 48 měsíčních splátkách po 2.233 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, se sjednaným úrokem 129,7 % ročně, při předpokládané výši roční procentní sazby nákladů ve výši 129,7 %, s možností uplatnit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé jednotlivé prodlení s měsíční splátkou trvající déle než 30 dnů, smluvní pokutou ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné nové jistiny pro případném zesplatnění, když souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5% a celkovou výši spotřebitelského úvěru navýšenou o 200.000 Kč.
9. Z prohlášení klienta a hodnocení klienta právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako pravidelný měsíční příjem invalidní důchod III. stupně, dle ověřeného údaje ČSSZ ve výši 8.589 Kč dávky ve výši 3.800 Kč, resp. 3.742 Kč, s žalovaným tvrzenými příjmy celkem ve výši 12.379 Kč, zjištěném životním minimu 3.410 Kč, nákladech bydlení 1.400 Kč, ostatních výdajích 4.810 Kč, volných zdrojích ve výši 7.069 Kč a zbývající rezervě 500 Kč. Z oznámení Úřadu práce ČR, Krajské pobočky obec, kontaktní pracoviště obec, ze dne 16. 2. 2018 číslo jednací bylo zjištěno, že žalovaný je poživatelem dávky státní sociální podpory ve výši 3.724 Kč.
10. Z listin y označené„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru a smlouva o úvěru,“ podepsané účastníky datum, bylo zjištěno, že žalovaný žádal žalobce o poskytnutí částky 30.000 Kč s tím, že vrátí 107.184 Kč, v 24 měsíčních splátkách po 2.233 Kč, vždy k 16. dni v měsíci, při sjednaném úroku ve výši 129,7 %, poplatcích a případných smluvních pokutách. Součástí„ smlouvy“ byl splátkový kalendář. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, bezúčelový.
11. Částka 30.000 Kč byla dle výpisu vyplacena dne datum z účtu žalobce č. bankovní účet na žalovaným označený účet číslo bankovní účet.
12. Z karty klienta číslo (číslo) bylo zjištěno, že žalobce evidoval na tomto účtu dne datum první splátku ve výši 2.233 Kč, 15. 8. 2018 druhou splátku v částce 1.000 Kč a 29. 8. 2018 třetí splátku v částce 1.233 Kč, celkem bylo na výše uvedený účet zaplaceno 4.466 Kč.
13. Z výzvy žalobce k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění z 16. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného upozornil na prodlení s úhradou dvou splátek dle smlouvy číslo ve výši 2.233 Kč a možnost žádat zaplacení celé sjednané částky.
14. Z„ Oznámení“ žalobce ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o„ zesplatnění úvěru„ a vyzván k okamžité úhradě částky 38.333 Kč.
15. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobcem 21. 3. 2023, před podáním žaloby, vyzván k úhradě tvrzené dlužné jistiny 36.236,13 Kč, úroku ve výši 86,11 % p.a. z částky 29.833 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení a smluvních pokut.
16. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
18. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídající výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 30.000 Kč a uhradil 4.466 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, nejen lustraci v dostupných registrech dlužníků a doložením příjmů žalovaného, aniž by zkoumal a ověřoval osobní a majetkové poměry žalovaného, příjmy a výdaje jeho domácnosti a vyživovací povinnosti a případné další dosud neuhrazené závazky. Žalobce z tvrzených a doložených poměrů žalovaného neučinil relevantní závěr o schopnostech a možnostech žalovaného, který je invalidním důchodcem požívajícím dávky státní sociální podpory, úvěr řádně splácet a způsobil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Ujednání o výši smluvního úroku 129,7 % p.a. resp. 86,11 % p.a. a celkové částce 107.184 Kč, která má být za poskytnutých 30.000 Kč vrácena je v rozporu ze základními principy našeho právního řádu odkazujícími na dobré mravy. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného a účastníky uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru shledal proto neplatnou. Bylo proto rozhodnuto o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze částku 25.534 Kč, představující plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. (výrok I. tohoto rozsudku)
23. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení, tedy od faktického rozhodnutí soudu. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 – 262 (výrok II. tohoto rozsudku)
24. Z důvodu neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na žalobcem požadovaný smluvní úrok 86,11 %, ani zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky, stejně jako nárok na smluvní pokuty a poplatky spojené s vymáháním plnění smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta. (výrok II. tohoto rozsudku)
25. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením §§ 142 odst. 3 a 142 a) o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný pouze v 49 %, neuspěl z 51 %, poměr úspěchu a neúspěchu je - 1 % Náklady žalobce sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem proto nebylo možno přiznat, byť neuspěl v nepatrné části. Dle obsahu spisu nečinnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. (výrok III. tohoto rozsudku)
26. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, v pěti vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.