Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 91/2023-52

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Horáčkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 90.000 - Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 90.000 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 2.3.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 40.352 - Kč, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 90.000 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 2.3.2023 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 40.352 - Kč, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že je podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu ¼ pozemku parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům adresa v obci obec, a k pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec (dále jen nemovitosti). Zbývající podíly o velikosti ¾ vlastní další dvě osoby, žalovaná vlastní podíl ½. Podle žalobce žalovaná užívá nemovitosti za účelem bydlení, a to jako celek, tedy v plném rozsahu. Tímto způsobem je žalovanou užíván i spoluvlastnický podíl žalobce, jde o užívání bez právního důvodu, žalovaná přitom žalobci ničeho za toto užívání neplatí. Na straně žalované tak vzniká bezdůvodné obohacení ve výši rovnající se jedné čtvrtině obvyklého nájmu v daném místě a čase. Žalobce má za to, že obvyklé nájemné za obdobné nemovitosti v daném místě a čase činí 20.000 - Kč měsíčně, požaduje tedy ekvivalent měsíčního nájmu ve výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, tj. 5.000 - Kč měsíčně, a to za období od 1.9.2021 do 1.3.2023. V souhrnu jde o částku 90.000 - Kč. Z této částky požaduje žalobce též zákonný úrok z prodlení.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaná proti němu podala odpor. V následném vyjádření pak uvedla, že nemovitosti neužívá, v období, za nějž je požadováno bezdůvodné obohacení, nemovitosti neužívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, resp. je neužívala vůbec, pouze se o ně občasně starala, prováděla jejich údržbu. Žalobce přitom povinnost spoluvlastníka nijak neplní. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na nemovitostech ke dni 30.9.2019 na základě kupní smlouvy ze dne 19.9.2019, nedošlo k žádném fyzickému předání. Dále žalovaná upozornila na to, že podnikatelská činnost žalobce je založena na spekulativních výkupech spoluvlastnických podílů na nemovitostech za cenu hluboko pod cenou obvyklou za zneužití finanční tísně prodávajících. Uplatněný nárok je prostředkem nátlaku na žalovanou, aby spoluvlastnický podíl odkoupila. Na nepoctivé jednání žalobce žalovaná usuzuje i z toho, že první kontakt, kdy se vůbec žalovaná dověděla o změně osoby spoluvlastníka, byl dopis žalobce ze dne 1.3.2023, tj. rok a půl po nabytí nemovitosti žalobcem. Žalovaná měla výhrady i k výši nároku, v předmětné lokalitě je vyloučeno obdobnou nemovitost pronajmout za 20 tis Kč měsíčně. S ohledem na to, že žalobce si cení svůj podíl na 600 tis Kč, celá nemovitost tedy má hodnotu 2,4 mil Kč, pak při použití výnosové metody, tj. roční nájem ve výši 5 % ceny nemovitosti, měsíční nájemné by pak odpovídalo částce 10.000 - Kč, tedy za čtvrtinový podíl by náleželo 2.500 - Kč. Žalovaná tak navrhla žalobu zamítnout.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované svou replikou, v niž setrval na svém požadavku. Odkázal přitom na judikaturu NS ČR. Z ní podle jeho názoru vyplývá, že brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. V souzené věci neexistuje žádný právní důvod, který by žalobce vylučoval z užívání nemovitostí, existuje zde důvod faktický, a to nevydání klíčů. Vznik bezdůvodného obohacení nadužíváním spoluvlastnického podílu jedním ze spoluvlastníků na úkor druhého spoluvlastníka nemusí být spojen s aktivním bráněním v užívání společné věci ochuzenému spoluvlastníku, nicméně vyžaduje se, aby obohacený spoluvlastník měl, na rozdíl od druhého spoluvlastníka, do nemovitosti přístup tím, že ji má pod vlastním uzamčením (má od ní klíče) a má tak možnost tento přístup pro druhého spoluvlastníka zjednat. Žalobce pak odmítl, že by jeho jednání představovalo zjevné zneužití práva. Snaha dosahovat zisku je pojmovým znakem každé podnikatelské činnosti. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklého nadužíváním spoluvlastnického podílu není vázána na zájem o užívání společné věci ochuzeným, na možnost generovat ze společné věci zisk a na subjektivní okolnosti spojené s aktivitou o zpřístupnění nemovitosti.

4. Žalovaná pak u jednání ještě doplnila, že žalobce nebyl vyloučen z užívání nemovitostí, podle dohody mezi původními třemi spoluvlastníky mohl každý z nich nemovitost užívat a nebyla provedena žádná změna této dohody. Žalovaná ani nevěděla, že se žalobce stal spoluvlastníkem nemovitosti. Poprvé se to dověděla až 1.3.2023, předpokládala přitom, že žalobce, který podíl odkoupil od předchozího spoluvlastníka, klíče má, protože tento spoluvlastník klíči disponoval. Žalovaná neužívá nemovitost nad rámec svého podílu, nemovitost užívá i další spoluvlastník jméno jméno. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno užívání ve prospěch jméno příjmení, je proto otázkou, z čeho dovozuje žalobce svoji aktivní věcnou legitimaci, když oprávnění nemovitosti užívat má pan jméno příjmení.

Zjištěné skutečnosti

5. Nespornou skutečností bylo, že žalobce je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí o velkosti podílu ¼, žalovaná má podíl ½, zbylý podíl ¼ má ve vlastnictví pan jméno jméno.

6. V dopise ze dne 1.3.2023 žalobce sděluje žalované, že má zájem o odkoupení jejího podílu na nemovitostech. Současně sdělil, že má zájem nemovitost užívat, a požádal o sjednání termínu, kdy bude nemovitost zpřístupněna k prohlídce a k zajištění přístupu do nemovitosti. Konečně žalobce upozorňuje žalovanou, že pokud mu nebude umožněn vstup do nemovitosti za účelem její prohlídky a následně jejího dalšího užívání v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu, vzniká žalované bezdůvodné obohacení užíváním podílu žalobce, přičemž jeho vydání je žalobce oprávněn se domáhat soudní cestou.

7. V dopise ze dne 13.3.2023 žalobce sděluje žalované, že požaduje bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním jeho podílu žalovanou, toto bezdůvodné obohacení za dobu od 1.9.2021 do 1.3.2023 vyčísluje a sděluje číslo účtu k zaslání této částky. Současně žádá o zpřístupnění nemovitostí. Vedle toho informuje žalovanou, že má zájem nemovitosti užívat. Konečně upozorňuje na možnost soudního vymáhání svého nároku.

8. V dopise ze dne 5.4.2023 žalobce informuje žalovanou, že nemovitosti neužívá a užívat ani nehodlá, přičemž navrhuje prodej svého podílu žalované či panu jméno, a to za částku 600.000 - Kč. V případě nevyužití této nabídky navrhuje společný prodej nemovitostí. Pokud nebude využita ani tato nabídka, pak sděluje, že je připraven podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

9. Z výpovědi svědka jméno příjmení, ředitele správy majetku žalobce v období duben 2022 až přelom července srpna 2023, vyplynulo, že žalovanou navštívil v místě nemovitostí dne 27.7.2022, jednal s ní v čase od 12,09 hod do 12,24 hod. Svědek popsal obecně, co probírá se spoluvlastníky při takovýchto setkáních, v případě setkání s paní žalovanou uvedl, že jednání bylo kratší, protože žalovaná šla na pohřeb a neměla tolik času. Konkrétnější skutečnosti z jednání s žalovanou si svědek nepamatoval, nepamatoval si, zda žádal žalovanou o klíče či zda zkoumal možnost užívání žalobcem. Uvnitř nemovitostí nebyl. Pamatoval si, že žalovaná měla zájem podíl žalobce odkoupit s tím, že podrobnosti se domluví později. Svědek se vyjádřil i v tom směru, že souběžně s odkupem podílu se řešila i otázka užívání nemovitosti, resp. vydání bezdůvodného obohacení, při tomto konstatování ovšem doplnil, že vychází z obecné praxe. Po skončení místního šetření předal svědek celou věc k dořešení své asistence. V průměru členové týmu svědka prováděli v období, kdy svědek působil u žalobce, 20 až 30 místních šetření měsíčně na osobu.

10. Z usnesení Státního notářství v obec ze dne 9.9.1952, sp. zn. D/not 81/52 vyplývá, že doživotní a bezplatné právo na byt v domku adresa ve obec bylo zřízeno jméno a jméno příjmení ve prospěch svých rodičů jméno a jméno příjmení. Právo bytu je v usnesení podrobně specifikováno.

11. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, Jde o důkazy navržené žalovanou, s ohledem na právní názor soudu nemělo smysl tyto důkazy provádět, neboť tvrzení, jež měly tyto důkazy prokazovat, neměla pro rozhodnutí věci význam.

Právní posouzení

12. Žalobce se domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a to za období od 1.9.2021 do 1.3.2023. Předpokladem vzniku takového nároku ovšem je, že se žalovaná skutečně na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje, že tedy užívá i jeho podíl (tedy užívá více, než činí podíl její), resp. že vylučuje žalobce z možnosti užívání nemovitostí (např. tím, že mu v užívání brání či udržuje stav, kdy je žalobce objektivně vyloučen z možností užívání nemovitostí, např. tím, že má nemovitost uzamčenou a jako jediná disponuje klíči). Nicméně v daném případě o vzniku takového nároku na straně žalobce hovořit nelze. V podrobnostech pak soud uvádí následující.

13. Žalovaná na svoji obranu argumentuje mj. tím, že podle původní dohody mohli nemovitost užívat všichni spoluvlastníci s tím, že i spoluvlastník, od něhož podíl koupil žalobce, disponoval klíči. Žalovaná tedy vycházela z toho, že klíči disponuje i žalobce. Navíc žalovaná ani nevěděla, že se žalobce stal spoluvlastníkem nemovitosti. Tuto obranu považuje soud za relevantní odpovídající běžnému chodu věcí a rovněž zdravému rozumu. Žádný spoluvlastník nemá povinnost aktivně zjišťovat, kdo jsou další spoluvlastníci, logicky vychází z toho, že dokud mu nebude oznámena změna v okruhu spoluvlastníků, resp. se tuto změnu nedozví jinak (např. při jednání s úřady), pak je okruh spoluvlastníků nezměněn. V daném případě bylo na žalobci, aby ostatním dvěma spoluvlastníkům sdělil, že vstupuje do práv svého předchůdce a že případně nemá klíče či žádá změnit dosavadní dohodu o užívání apod. Aktivita v tomto směru je vždy na novém spoluvlastníkovi, ten vstupuje do existujícího uspořádání. Stávající spoluvlastnici vycházejí z toho, že existující uspořádání vzájemných vztahů bude trvat i nadále. Jinými slovy žalovaná opravdu nemusela o tom, že se novým spoluvlastníkem stal žalobce, vědět a stejně tak nemusela vědět o tom, že tento nový spoluvlastník nemá klíče, když ten předchozí je měl mít. Bylo věcí žalobce, aby po nabytí spoluvlastnického podílu vstoupil v jednání s ostatními spoluvlastníky. V daném případě to však bylo tak, že žalobce se stal spoluvlastníkem v září 2021 a teprve 27.7.2022 informuje žalovanou o tom, že je spoluvlastníkem. Při této informativní schůzce v místě se potom jednalo o tom, že si žalovaná odkoupí spoluvlastnický podíl žalobce, přičemž další podrobnosti budou řešeny později. Jak vyplývá z výslechu svědka příjmení, setkání bylo velmi krátké, trvalo 15 minut, hovořilo se venku, žalovaná spěchala na pohřeb. Rozhodně nebylo prokázáno, že by žalobce při tomto setkání žalovanou informoval o tom, že chce klíče, že požaduje nemovitost zpřístupnit, protože přístup nemá, že nemovitost chce užívat a že případně bude požadovat bezdůvodné obohacení. Tyto informace možná jsou pravidelnou součástí obdobných setkání, ovšem schůzka s žalovanou rozhodně takovým obvyklým setkáním nebyla – trvala velmi krátce, žalovaná spěchala na pohřeb. Rozsah projednávaných záležitostí tak musel být omezený. Navíc i z e-mailu v mobilu svědka, zachycujícího následnou komunikaci mezi žalovanou a žalobcem, vyplynulo, že se řešila pouze otázka odkupu podílu. Soud tak za prokázané považuje pouze to, že dne 27.7.2022 žalobce informoval žalovanou o tom, že je spoluvlastníkem, a bylo předjednáno, že žalovaná odkoupí podíl žalobce. Nic víc.

14. Teprve v dopise ze dne 1.3.2023 žalobce sděluje žalované, že mj. požaduje nemovitost zpřístupnit. Do té doby mohla žalovaná oprávněně vycházet z toho, že žalobce přístup má, jen ho o své vůli nevyužívá. Za takového stavu nelze hovořit o tom, že by žalovaná užívala nemovitosti nad rámec svého podílu. Žalovaná nijak nebránila žalobci v užívání a ani nevytvořila či neudržovala stav, kdy by nemovitost byla pro žalobce fakticky nepřístupná, resp. žalovaná neměla žádný rozumný důvod se domnívat, že žalobce nemá přístup. Navíc je dopis formulován jako upozornění na to, že pokud žalovaná přístup neumožní, bude na její straně vznikat bezdůvodné obohacení. Toto bezdůvodné obohacení však vznikne teprve v případě, že nebude umožněn přístup, tedy bude vznikat až v budoucnu. Rozhodně nelze akceptovat, že ono bezdůvodné obohacení může existovat zpětně, tedy i za dobu, kdy žalovaná nevěděla o tom, že žalobce je spoluvlastník, a nevěděla o tom, že nemá přístup do nemovitosti.

15. V daném případě je třeba přihlédnout i k té skutečnosti, že žalobce je obchodní společnost, která se zabývá vykupováním podílů a následným nakládáním s nimi, jde tedy o profesionála v oboru. Žalovaná je běžnou fyzickou osobou nepodnikající. Předpokládalo by se u profesionála, že k věci bude přistupovat mnohem seriózněji, než činil v daném případě. Soud nijak nezpochybňuje ani neodsuzuje podnikání žalobce a rozhodně mu nemá za zlé, že chce realizovat zisk. To je u podnikání pochopitelné, jinak by ho asi ani nemělo smysl provozovat. Co však soud žalobci za zlé má, je to, že požaduje po žalované bezdůvodné obohacení za období od 1.9.2021 do 1.3.2023, přitom teprve dopisem ze dne 1.3.2023 žalované sděluje v souhrnné podobě, co po ní vlastně chce. O bezdůvodném obohacení se zde potom hovoří jen ve smyslu budoucího nároku, nedojde-li ke zpřístupnění nemovitosti. Rozhodně žalovaná nemohla očekávat, že po ní bude žalobce chtít bezdůvodné obohacení zpětně. Tím soud rozhodně nepředjímá, že by po 1.3.2023 vznikalo na straně žalované bezdůvodné obohacení, ale pouze konstatuje, že bezdůvodné obohacení před 1.3.2023 vzniknout nemohlo. Ostatně i po 1.3.2023 je komunikace ze strany žalobce poněkud matoucí, protože během pěti týdnů zašle žalované tři dopisy, v nichž své požadavky formuluje poněkud rozporuplně. Například v dopise ze dne 5.4.2023 již vůbec nehovoří o požadavku zpřístupnit nemovitost a užívat ji, ale pouze o společném prodeji či odkupu nemovitosti, případně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pro běžného občana musí být takovýto způsob komunikace velmi nesrozumitelný. U profesionála v oboru je potom takový způsob komunikace zarážející.

16. Jen pro úplnost, byť to pro věc nemá zásadní význam, soud uvádí, že věcné břemeno bytu ve prospěch jméno příjmení nemovitosti již nezatěžuje. V katastru nemovitostí je sice toto věcné břemeno stále zapsáno, ovšem z usnesení Státního notářství v obec ze dne 9.9.1952, kterým toto věcné břemeno bylo zřízeno, vyplývá, že jméno příjmení již není naživu. Z uvedenéy totiž lze dovodit, že v roce 1952 byl jméno příjmení otcem zletilých dětí – dědiců, kteří nabyli po jméno příjmení předmětný dům adresa ve obec Tito dědicové museli být zletilí, v dědickém řízení je nikdo nezastupoval. Jejich otci jméno příjmení tak v roce 1952 muselo být minimálně okolo 40 let. Z toho lze usuzovat, že v letech 2021 až 2023, o která jde v souzené věci, již nebyl naživu. Věcné břemeno doživotního užívání bytu v jeho prospěch tak zaniklo.

17. Shrnuto a podtrženo má soud za to, že žalobce nemá nárok na vydání bezdůvodného obohacení po žalované za období vymezené v žalobě. Soud přitom ctí judikaturu zmíněnou žalobcem ve svém vyjádření. Pouze v této souvislosti připomíná obecně známou skutečnost při práci s judikaturou – vždy je třeba důsledně zvažovat okolnosti konkrétního případu, činění kategorických obecných závěrů je problematické. Okolnosti daného případu jsou potom takové, že vznik nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vylučují. Žaloba proto byla zamítnuta.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , žalovaná měla plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje odměna advokáta podle , vyhl. č. , za jeden úkon náleží odměna ve výši 4.700 - Kč, poskytnuty byly následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, odpor spojený s vyjádřením ve věci, účast na jednání soudu dne 21.9.2023, reakce na koncentrační výzvu, účast u jednání dne 11.1.2024, celkem tedy 5 úkonů. Oproti vyúčtování soud nepřiznává jako samostatný úkon odpor (bere se odpor + vyjádření ve věci dohromady) a účast u jednán dne 13.11.2023 – toto jednání se fakticky nekonalo, neboť se nedostavil volaný svědek, není proto důvod přiznávat odměnu za tento úkon, vzniká pouze nárok na cestovní výdaje a promeškaný čas. Odměna tak celkem činí 23.500 - Kč. Dále náklady řízení tvoří 5 x 300 - Kč režijní paušál, cestovní výdaje za tři cesty k jednání soudu, cesta obec – obec a zpět, vzdálenost 270 km, amortizace dle vyhl. 467/ 2022 ve znění novely č. 191/ 2023 činí 5,20 Kč/km, cena benzínu 41,20 Kč (vozidlo příjmení jméno), průměrná spotřeba 5,3 l /100 km, při použití vozidla Audi dne 13.11.2023 amortizace 5,20 Kč/km, cena nafty 34,40 Kč, průměrná spotřeba 5,3 l /100 km, jednání dne 11.1.2024 – použito vozidlo příjmení jméno, amortizace dle vyhl. činí 5,60 Kč/km, cena benzínu 38,20 Kč, spotřeba 5,3 l, celkem cestovní výdaje za tři cesty k soudu činí 5.948, 478 Kč, náhrada za promeškaný čas – za jednu cestu k soudu a zpět 8 půlhodin, za tři cesty celkem 24 půlhodin x 100 - Kč, náhrada za promeškaný čas tak činí 2.400 - Kč, základ pro DPH tedy činí 33.348, 478 Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 7.003, 1803 Kč, celkem tak náklady řízení činí po zaokrouhlení 40.352 - Kč. Podle bylo žalobci uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalované. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení v potřebném počtu stejnopisů prostřednictvím Okresního soudu v Chrudimi ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.