Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 181/2023-102
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 166 278,11 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku ve výši 73 924,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 73 924,32 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení,
b) částku ve výši 43 690,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 690,16 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení
a) částky ve výši 30 032,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 353,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 792,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 103 956,43 Kč od 25.6. 2022 do 17.10.2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 032,11 Kč od 18.10. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 13,2 % ročně z částky 102 456,43 Kč od 25.1. 2022 do zaplacení,
b) částky ve výši 18 631,52 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 053,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 802,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 62 321,68 Kč od 25.6.2022 do 17.10.2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 631,52 Kč od 18.10.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 10,80 % ročně z částky 60 821,68 Kč od 19.1.2022 do zaplacení
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 73 924,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 73 924,32 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení, b) částku ve výši 43 690,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 690,16 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení a) částky ve výši 30 032,11 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 353,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 792,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 103 956,43 Kč od 25.6. 2022 do 17.10.2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 032,11 Kč od 18.10. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 13,2 % ročně z částky 102 456,43 Kč od 25.1. 2022 do zaplacení, b) částky ve výši 18 631,52 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 053,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 802,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 62 321,68 Kč od 25.6.2022 do 17.10.2023, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 18 631,52 Kč od 18.10.2023 do zaplacení, úrokem ve výši 10,80 % ročně z částky 60 821,68 Kč od 19.1.2022 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 19.9.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 103 956,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně (právnická osoba, IČO - dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 30.1.2020 Smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka, (dále jen,, Smlouva1“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 13,20 % ročně splácet v 88 měsíčních splátkách po 2 135,42 Kč počínaje dnem 20.2.2020. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 000 Kč, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 370 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 4 424,95 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 24. 1. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný uhradil částku ve výši 46 075,68 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022 s účinností ke dni 21.6.2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 14.7.2022. Ke dni postoupení činila jistina úvěru 102 456,43 Kč, poplatky a smluvní pokuta 1 500 Kč (1 200 Kč poplatek za 2 upomínky po 600 Kč, 300 Kč poplatek za prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.
Předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným uzavřela dne 20.11.2019 Smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka, (dále jen,, Smlouva2“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 10,80 % ročně splácet v 84 měsíčních splátkách po 1 276,31 Kč počínaje dnem 15.12.2019. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 000 Kč, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 370 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 3 009,64 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 18. 1. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný uhradil částku ve výši 31 309,84 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022 s účinností ke dni 21.6.2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem.. Ke dni postoupení činila jistina úvěru 60 821,68 Kč, poplatky a smluvní pokuta 1 500 Kč (1 200 Kč poplatek za 2 upomínky po 600 Kč, 300 Kč poplatek za prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Žalobkyně u jednání dne 9.1.2024 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1 ,3 o.s.ř. , soud rozsudek pro zmeškání nevydal s ohledem na nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy1 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši s úrokem ve výši 13,20 % ročně splácet v 88 měsíčních splátkách po 2 135,42 Kč počínaje dnem 20.2.2020.
Ze Smlouvy2 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši s úrokem ve výši 10,80 % ročně splácet v 84 měsíčních splátkách po 1 276,31 Kč počínaje dnem 15.12.2019.
Z upomínek předchůdkyně žalobkyně ze dne 26.9.2021, 6.1.2022 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k úhradě splátek, úroku, poplatků a pokut dle Smlouvy 1. Z upomínek předchůdkyně žalobkyně ze dne 22.9.2021, 30.12.2021 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k úhradě splátek, úroku, poplatků a pokut dle Smlouvy 2.
Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26.1.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ze Smlouvy1 za splatný ke dni 24.1.2022. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20.1.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ze Smlouvy2 za splatný ke dni 18.1.2022.
Z oznámení ze dne 29.6.2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy1 i Smlouvy2 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ze dne 14.6.2022.
Z předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2023 a podacího lístku České pošty ze dne 5.4.2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z obou Smluv v celkové výši 220 081,58 Kč.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 30. 1. 2020 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva1, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 120 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši s úrokem ve výši 13,20 % ročně splácet v 88 měsíčních splátkách po 2 135,42 Kč počínaje dnem 20.2.2020. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 24. 1. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný uhradil částku ve výši 46 075,68 Kč. Dne 20. 11. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva2, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši s úrokem ve výši 10,80 % ročně splácet v 84 měsíčních splátkách po 1 276,31 Kč počínaje dnem 15.12.2019. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 18. 1. 2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný uhradil částku ve výši 31 309,84 Kč. Pohledávka za žalovaným z obou Smluv byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022 s účinností ke dni 21.6.2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29.6.2022. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 4.4.2023 dluh nezaplatil.
6. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením Smlouvy1 předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 000 Kč, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 370 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 4 424,95 Kč, k těmto tvrzením však nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením Smlouvy2 předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 000 Kč, čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 27 370 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 3 009,64 Kč, k těmto tvrzením však nepředložila žádné důkazy.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění, (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
11. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Dle § 1968 o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2022.
17. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila její předchůdkyně schopnost žalovaného plánovaný úvěr ze Smlouvy1 a ze Smlouvy2 splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů a výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva1 i Smlouva2, jež měly být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z. , jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
18. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
19. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy1 úvěr ve výši 120 000 Kč s tím, že žalovaný uhradil částku ve výši částku ve výši 46 075,68 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 73 924,32 Kč (120 000 Kč 46 075,68 Kč 73 924,32 Kč). V řízení bylo dále prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy2 úvěr ve výši 75 000 Kč s tím, že žalovaný uhradil částku ve výši částku ve výši 31 309,84 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva2 je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 43 690,16 Kč (75 000 Kč 31 309,84 Kč 43 690,16 Kč).
20. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostala do prodlení s úhradou svého dluhu z obou smluv vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 18.10.2023, když žaloba byla žalovanému doručena dne 16. 10. 2023. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 18. 10. 2023, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 73 924.32 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku a co do zaplacení částky ve výši 43 690,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl s tím, že ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
22. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené Smlouvy1 výši 103 956,43 Kč s příslušenstvím a dále o nárok na vrácení plnění ze Smlouvy2 ve výši 62 321,68 Kč s příslušenstvím, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto se soud zabýval náhradou nákladů řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08 ).
23. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené Smlouvy1 činil úspěch žalobkyně 75 923,31 Kč a úspěch žalovaného 82 546,07 Kč (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), proto by měl žalovaný dle § 142 odst.2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
24. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění ze Smlouvy2 činil úspěch žalobkyně 44 871,58 Kč a úspěch žalovaného 46 596,95 Kč (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), proto by měl žalovaný dle § 142 odst.2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
25. S ohledem na převažující úspěch žalovaného, jemuž však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.