Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 341/2023-44

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 22 249 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od 9. 3. 2023 do 9. 5. 2023, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 335,21 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 907,26 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 000 Kč od 9. 3. 2023 do 9. 5. 2023, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 335,21 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 907,26 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění částečného zpětvzetí domáhala po žalované zaplacení částky 22 249 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se vrátit částku 24 203 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalované prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalované k uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalované poskytla, přičemž předtím ověřila schopnost žalované splácet úvěr z veřejně dostupných registrů. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na jejímž základě byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum. Dlužná částka (po částečném zpětvzetí a částečném zastavení řízení usnesením ze dne 9. 11. 2023, č. j. -35) je tvořena jistinou ve výši 19 000 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 335,21 Kč za období od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení za období od datum do zaplacení, a částkou 120 Kč jako nákladů na mimosoudní vymáhání za odeslání obyčejného dopisu a uskutečnění telefonického hovoru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen„ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, proto bylo v souladu s  jednáno v její nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.

3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že v nepodepsaném dokumentu označeném jako Smlouva o úvěru číslo ze dne datum je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 20 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 57,67 % do 15. 9. 2022, celkem částku 24 203 Kč. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Současně je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná potvrzením žádosti o úvěr potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy a s obchodními podmínkami, představujícími nedílnou součást smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na její účet připsána dne datum z účtu č. bankovní účet. Žalobkyně dále předložila smlouvu se stejným označením a obsahem lišící se v datu uzavření a poskytnuté částce a její splatnosti. Smlouva měla být uzavřena dne datum na částku 4 000 Kč se splatností datum ve výši 4 920 Kč. Dále bylo z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně zjištěno, že na tentýž účet zaplatila dne datum částku 2 100 Kč pod variabilní symbol, dne datum částku 2 100 Kč pod stejným variabilním symbolem, dne datum částku 4 000 Kč a poznámkou„ půjčka od webová adresa číslo, dne datum částku 4 700 Kč se stejným variabilním symbolem a dne datum částku 7 100 Kč se stejným variabilním symbolem.

4. Z upomínek ze dne datum, datum bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužných splátek. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno oznámení o zesplatnění úvěru číslo ve výši 26 481,54 Kč.

5. Dne datum uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek; dne datum pak byla na základě této rámcové smlouvy uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 26 831 Kč na žalobkyni. Žalované toto postoupení právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem ze dne datum. Dopisem z téhož dne, podaným dle poštovního podacího archu k poštovní přepravě dne datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do datum. Žalovaná byla dále opakovaně vyzvána k úhradě dopisem ze dne datum do datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní upomínka. Z y označené„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ bylo zjištěno, že žalobkyně uvedla, že v souvislost s vymáháním pohledávky za žalovanou odeslala žalované dopis ze dne datum a dále provedla telefonický hovor ze dne datum.

6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalované postupně částku 20 000 Kč. Následně byla žalovaná opakovaně vyzvána, aby vrátila částku 26 893,47 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

7. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle , , v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. , dostupný na adrese www.nsoud.cz).

8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ Smlouvy o úvěru číslo“ ze dne datum. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Soud rovněž podotýká, že ani odeslání ověřovací částky z účtu žalované bez výše uvedené identifikace osoby žalované nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a její vůle. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle.

11. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 ZoSÚ, a řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Při posuzování se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a také k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (k uvedeným závěrům viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě žalobkyně pouze obecně tvrdila, že došlo k ověření schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do veřejných rejstříků a databází. Konkrétní skutečnosti však neuvedla a důkazy k prokázání svých tvrzení nenavrhla. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, připravila se o možnost být poučena ve smyslu , když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Je proto na místě učinit jednoznačný závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti a neprověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. I kdyby tedy žalobkyně prokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v předložené podobě, bylo by nutné tuto smlouvu posoudit jako neplatnou dle ustanovení ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Soud má za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že jistina úvěru činí 19 000 Kč. Z tohoto lze dospět k závěru, že žalovaná částku 1 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně vrátila. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná zbývající dlužnou částku vrátila, a to přesto, že k tomu byla upomínkami vyzvána. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 19 000 Kč (dlužná jistina) se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení o. z. ve výši dle Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 15 % ročně (což je v souladu s  ) z dosud nevrácené částky bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení, když pro stanovení prvního dne prodlení vycházel soud z výzvy advokáta žalobkyně ze dne datum, který určil lhůtu k plnění do datum. Ohledně úroku z prodlení za předchozí období (tj. za období od datum do datum) byla žaloba zamítnuta. Zamítnuta byla žaloba rovněž ohledně částky 120 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky, neboť mezi stranami nebyly takovéto náklady sjednány a ani nebyly předloženy důkazy, jimiž by vynaložení této částky bylo prokazováno. Lhůta k plnění byla žalovanému určena podle ustanovení , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením ve spojení s  věta první Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí a částky, ohledně níž bylo následně řízení k zpětvzetí žalobkyně zastaveno) částky 30 123,23 Kč. Úspěšná přitom byla co do částky 20 639,72 Kč. V části, v níž bylo řízení zastaveno, lze hovořit o neúspěchu žalobkyně, neboť zavinila částečné zastavení řízení a je tak povinna v této části hradit jeho náklady. Úspěch žalobkyně tak činí 68,52 %, neúspěch 31,48 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 37,04 % Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 890 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 22 249 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a částky 2 220 Kč dle ve spojení s  AT za úkon, jímž bylo částečné zpětvzetí žaloby. Tyto částky s výjimkou soudního poplatku se zvyšují o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 520 Kč ve výši 739,20 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 5 149,20 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 37,04 %, tj. částka 1 907,26 Kč. Podle ustanovení bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.