Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 297/2023-41

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 18 063,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 18 063,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 063,04 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 18 063,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 063,04 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení 18 063,04 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu zejména uvedla, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne datum. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, neboť se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo dne datum v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru k zesplatnění celého úvěru, kdy se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 49 637,45 Kč splatné nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovanému mj. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni, v souladu s bodem 6.5. smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně v této věci již dříve zahájila u Okresního soudu v Mělníku soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek citovaného soudu ze dne 21. 12. 2020, č. j. -71, v rámci kterého bylo mj. žalobkyni přiznáno právo na uhrazení smluvní pokuty dle bodu 6.1. a 6.5. smlouvy o úvěru, a to ve výši 998 Kč a ve výši 5 938,96 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za období od prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru do datum. Vzhledem k tomu, že prodlení žalovaného trvalo i po tomto datu, vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty i za následující období. Žalovaný, navzdory předžalobní výzvě, neuhradil žalobkyni ničeho. Ta se tak po žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 28 644 Kč od datum do datum, 0,1 % denně z částky 21 644 Kč od datum do datum. V souladu s limity dle smlouvy o úvěru, respektive s  , na částku 18 063,04 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den datum. Žalovanému byla dne datum procesně korektním způsobem doručena žaloba a předvolání k tomuto jednání. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, proto soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne datum Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 339 Kč splatných vždy nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 160 272 Kč, úroková sazba 108,79 % p. a. byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. RPSN na úvěr činilo 108,79 %. Dle bodu 2.. části B) smlouvy o úvěru se úrok počítá jako efektivní úroková míra. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů zakotvila smlouva o úvěru, ve své části B) v bodu 6.1. povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s tím, že tato smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení a že souhrn veškerých smluvních pokut, které je žalobkyně oprávněna takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dle bodu 6.2. části B) smlouvy o úvěru měla žalobkyně rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, s tím, že tato náhrada nákladů je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů pak smlouva o úvěru, v části B) v bodech 6.3. a 6.4., stanovila, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru, kdy se ke dni zesplatnění stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů a kdy ke dni zesplatnění se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru splatné nejpozději ke dni zesplatnění. Žalobkyně pak měla, dle bodu 6.5. části B) smlouvy o úvěru, rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-10 spisu/. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru dne datum kontrolován v registru příjmení a nebyl zjištěn žádný záznam. Žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, a tyto skutečnosti podepsal, že jeho čistý měsíční příjem činí 24 000 Kč z pracovního poměru na dobu neurčitou, výdaje - životní minimum – 3 410 Kč, žije s rodiči, je rozvedený, má maturitu, nežije v domácnosti s dětmi, nespoří, nesplácí jiné úvěry, výživné ani hypotéky, výdaje na bydlení má 1 300 Kč, celkem tak výdaje činí 4 410 Kč. Pokud se připočte rezerva ve výši 1 000 Kč, pak rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činí 18 290 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. hodnocení klienta na č. l. 14 – 16 spisu/. Z potvrzení o příjmu žalovaného ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl v tu dobu zaměstnán jako řidič od datum na dobu neurčitou a není jednáno o ukončení pracovního poměru a jeho průměrný příjem za kalendářní rok činí 20 010 Kč a za poslední tři kalendářní měsíce pak 24 499 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. potvrzení na č. l. 55 spisu/. Žalovaný dále doložil výpisem – přehledem pohybů na účtu - z účtu na své jméno, že mu výplata byla vyplacena na účet, a to za měsíc červen 2019 ve výši 26 474 Kč /viz ze spisu zdejšího soudu sp. zn. výpis z účtu na jméno žalovaného za měsíc červenec 2019 na č. l. 56 spisu/. Oznámením ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením /viz oznámení ze dne datum na č. l. 11 spisu, podací arch na č. l. 12 spisu/. Dne datum žalobkyně předala k odeslání předžalobní výzvu ze dne datum /viz předžalobní výzva včetně doručenky na č. l. 21-22 spisu, poštovní podací arch na č. l. 23 spisu/. Dne datum byl vydán rozsudek Okresního soudu v Mělníku, č. j. -71, který nabyl ve I. výroku právní moci dne datum a ve výroku II. a III. dne datum ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2021, č. j. . Citovaným rozsudkem byla žalobkyni přiznána za žalovaným pohledávka vyplývající z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum číslo. Ve věci vedené pod sp. zn. zdejší soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva uzavřená mezi ní a žalovaným neplatná. S tímto závěrem soudu se ztotožnil i odvolací soud, který ve svém rozhodnutí shrnul, že žalobkyně má nárok na zaplacení částky 28 643 Kč, představující rozdíl mezi vzájemnými plněními účastníků, ve zbylém rozsahu tedy žalobkyni na další plnění nárok nevznikl s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a soud prvního stupně pochybil, pokud jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného neposoudil částku představující rozdíl mezi vzájemným plněním účastníků, ale částku 36 180,96 Kč (viz výrok I. citovaného rozsudku), představující rozdíl mezi plněním žalovaného a částkou, kterou žalobkyně žalobou požadovala, tj. i smluvních pokut a úroků, na které však vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy žalobkyni nárok nevznikl /viz rozsudek zdejšího soudu č. j. -71 ze dne 21. 12. 2020 na č. l. 13-16 spisu, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. -97 ze dne 1. 6. 2021 na č. l. 17-19 spisu/.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když v řízení nebylo ani přes poučení podle a 3 poskytnuté žalobkyni soudem prokázáno, že žalobkyně ve smyslu a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného, avšak jeho výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalovaného na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že neshledal důvody pro odchýlení se od závěrů učiněných soudem ve věci vedené pod sp. zn. ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze v odvolacím řízení a uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s  věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu a o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ (p) ovinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, nemohla se žalobkyně s úspěchem domáhat přiznání smluvní pokuty z takové žaloby.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle za použití tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.