Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 156/2023-13

Zmenené rozhodnutím 64 CO 277/2023-35
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Timma Šmehlíka a soudkyň JUDr. Jany Vyletové a JUDr. Anny Grimové ve věci žalobkyně: ; [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou JUDr. [[jméno]] [[příjmení]], Ph.D. sídlem [[adresa]] proti; žalovanému: ; [[celé jméno žalovaného]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa žalovaného]] o zaplacení 12 756 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně do rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 7. 2023, č. j. 13 C 156/2023-13 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 756 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 5 575,20 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku."

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 756 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 405,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 405,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 756 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum prostřednictvím internetových stránek webová adresa úvěrovou smlouvu číslo kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit nejpozději do datum jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Žalovaný však žalobkyni uvedené peněžní prostředky ani přes opakované výzvy neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně, přičemž na tyto y soud v plném rozsahu odkazuje. Smlouva o úvěru byla mezi účastníky sjednána dne datum.

4. Dle , (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi ní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jedná se o právní zhodnocení, proto nebylo nutné nařídit jednání, když oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému byla za úplatu v celkové výši 2 988 Kč poskytnuta částka 8 000 Kč se splatností 28 dnů. Poplatek za sjednání úvěru je ve své podstatě odměna věřitele ze zapůjčených peněz, tedy úrok. Úroková sazba tak tedy defacto byla sjednána ve výši cca 487 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru pak činila 4 270 %. Takové ujednání má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení . Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednanou sazbu ročních procentních nákladů uvedeného úvěru, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje při uzavření smlouvy o půjčce přiměřený úrok (např. rozsudek NS sp. zn. ). Jestliže se v daném období úroková sazba pohybovala v rozmezí cca 8 až 10 % za jeden rok, takže i pokud by soud připustil, že při nebankovní půjčce se může jevit přiměřenou i úroková sazba cca 3x vyšší než tak, která je poskytována bankami s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Z tohoto pohledu se pak sjednaná částka souhrnného poplatku jeví jako naprosto nepřiměřená (nemravná). S ohledem na provedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že výše sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru, který v sobě ve skutečnosti ukrýval úroky z úvěru, byla v daném případě v příkrém rozporu s dobrými mravy, a uzavřená smlouva je z tohoto důvodu absolutně neplatná. příjmení závěr platí i pro sjednanou roční procentní sazbu nákladů, která se v daném období u bankovních institucí pohybovala okolo 9 % za jeden rok (dle statistických údajů obec národní banky), neboť žalobkyně požadovala téměř pětisetnásobek.

7. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o poplatku za uzavření smlouvy a potažmo roční procentní sazbě nákladů s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.

9. V řízení bylo výpisem z účtu prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 8 000 Kč, přičemž jí následně ničeho nevrátil.

10. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Vztah účastníků následně posoudil podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení dle a násl. . Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný tuto skutečnost nijak nezpochybnil. Od následujícího dne měl pak poskytovatel peněžních prostředků právo tyto peněžní prostředky požadovat zpět. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, soud proto rozhodl tak, že mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s  o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené , jdoucí od datum do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle o. z., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně všech poplatků, úroků a smluvních pokut, k jejichž úhradě však žalobkyni nesvědčil právní důvod) předžalobní upomínkou ze dne datum, který byl žalovanému odeslán téhož dne, přičemž v této upomínce byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta sedmi dnů od doručení předmětné výzvy. Žalovaný tak byl povinen vydat bezdůvodné obohacení nejpozději dne datum. Protože však žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle

12. Ve zbytku pak byla žaloba s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodná zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 405,36 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle bodu 2. (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po 100 Kč dle za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z DPH v sazbě 21 % podle ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní ( odst. l ) s povinností plnit k rukám advokáta ( odst. l ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.