Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 114/2023-120
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem adresa
o zaplacení 3 441 386 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 3 441 386 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 3 441 386 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup název soudu (dále též„ OS“) v rámci řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). K tomu zdůrazňoval, že původní řízení bylo zahájeno dne datum. Původní řízení pak bylo skončeno dne datum doručením rozhodnutí název soudu ze dne datum. Podle žalobce by s ohledem na okolnosti původního řízení měla být přiznána částka 20 000 Kč za první dva roky původního řízení a dále pak 20 000 Kč za každý další rok původního řízení. Nadto byl význam původního řízení zvýšený, a to s ohledem na výši žalované částky v rámci původního řízení, jakož i výši jednotlivých pohledávek členů žalobce. K tomu zdůrazňoval, že nepřiměřeně dlouhé původní řízení se promítlo i do poměrů členů žalobce. Dále žalobce tvrdil, že v rámci původního řízení bylo od datum koncentrováno pouze na zodpovězení jedné otázky. Podle žalobce tak původní řízení bylo jednodušší. Navíc není podle žalobce není žádného důvodu pro snížení základní částky s ohledem na rozhodování soudů na všech stupních soudní soustavy. V neposlední řadě žalobce uváděl, že v projednávané věci je namístě určit částku zadostiučinění ve výši, která zohledňuje počet jeho členů a skutečnost, že délkou soudního řízení byli v nejistotě udržováni právě oni. Žalobce totiž svoji pohledávku v původním řízení vymáhal právě pro své členy, když žalobce byl založen výlučně za účelem jednotného konsolidovaného vymáhání pohledávek, které vznikly jeho členům v souvislosti s anonymizována tři slova v klasickém lyžování pořádaným v obec v roce 2009.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a v původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Proto také žalobci plnila částku 131 200 Kč. S ohledem na to, že žalovaná považovala tuto částku za dostatečnou, navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.
3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.
4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka dne datum rozhodnutí. Žalovaná pak tuto žádost vypořádala svým stanoviskem ze dne datum, ve kterém konstatovala existenci odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu a přiznala žalobci odškodnění ve výši 131 200 Kč. Tato částka pak byla vyplacena dne datum.
5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
6. Ze spisu vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum žalobce občanské sdružení role v řízení anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova v obec a číslo podalo žalobu o zaplacení částky 37 173 279,60 Kč s příslušenstvím k název soudu proti 1) anonymizována dvě slova anonymizováno a 2) územní celek. Žalované částky se žalobce domáhal zaplacení žalované částky společně a nerozdílně po obou žalovaných. Požadované příslušenství a smluvní pokuta přesahovaly ke dni rozhodnutí 200 mil. Kč. Žalobu odůvodnil tak, že původní věřitelé MS v klasickém lyžování založili občanské sdružení, na které postoupili své pohledávky a domáhali se zaplacení postoupených pohledávek po obou žalovaných z titulu ručitelského závazku. Nároku se domáhali dle hostitelské smlouvy o uspořádání MS 2009 v klasickém lyžování. Z této smlouvy dovozovali ručitelský závazek, který má vyplývat mj. i spravedlivému uspořádání právních vztahů a dobrých mravů. Dne datum soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku, ten uhrazen dne datum. Dne datum soud vyzval žalované k vyjádření k žalobě. Ze spisu vyplývá, že pokyn byl ze dne datum, vyjádření mělo být vypraveno datum. Podáním ze dne datum územní celek požádalo svým podáním doručeným soudu dne datum o prodloužení lhůty k vyjádření o 40 dnů vzhledem k rozsáhlosti žaloby a množství důkazů. Dne datum první žalovaný podal žádost o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne datum druhý žalovaný podal další žádost o prodloužení lhůty k vyjádření s odůvodněním, že dne datum si zvolil právního zástupce a nebylo mu umožněno získat kopie listin ze spisu z důvodů na straně soudu. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k žalobě. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného k žalobě. Dne datum soud vyzval žalobce ke sdělení stanoviska k vyjádřením žalovaných. Dne datum byla soudu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty ke stanovisku. Dne datum bylo soudu doručeno stanovisko žalobkyně. Dne datum soud vyzval žalované k vyjádření ke stanovisku žalobce. Dne datum byla soudu doručena reakce prvního žalovaného. Dne datum byla soudu doručena reakce druhého žalovaného. Dne datum se žalobce vyjádřil. Podání soud rozeslal účastníkům k pokynu ze dne datum. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, žádosti vyhověno, odročeno na datum. Dne datum byla soudu doručena replika prvního žalovaného k vyjádření k žalobě. Dne datum bylo soudu doručeno doplnění vyjádření druhého žalovaného. Dne datum soud zrušil nařízené jednání z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně, odročeno na datum. Dne datum se konalo první jednání ve věci, odročeno za účelem doplnění důkazních návrhů na datum. Dne datum bylo soudu doručeno doplnění tvrzení a návrhů důkazů žalobcem. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného. K pokynu ze dne datum soud vyjádření přeposlal. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného. Dne datum se vyjádřil první žalovaný. Podání soud přeposlal dne datum. Dne datum se konalo další jednání, odročeno na datum. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k výzvě soudu. Dne datum žalobce zaslal soudu své vyjádření. Soud vyjádření přeposlal dne datum. Dne datum byla soudu doručena žádost žalobkyně o odročení, vyhověno, odročeno na datum. Dne datum byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, vyhověno, odročeno na datum. Dne datum byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, vyhověno, odročeno na datum. Dne datum první žalovaný zaslal soudu rozhodnutí ze souvisejícího sporu. Dne datum se vyjádřil žalobce. První žalovaný se vyjádřil dne datum. Vyjádření soud rozeslal k pokynu ze dne datum. Dne datum jednání zrušeno z důvodu nemoci vyřizující soudkyně. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo další jednání, odročeno na datum za účelem zajištění překladu hostitelské smlouvy. Dne datum žalobce v reakci na výzvu soudu zaslal své vyjádření, první žalovaný tak učinil dne datum, druhý žalovaný dne datum. Dne datum soud nařízené jednání odročil na datum z organizačních důvodů (dovolená). Dne datum soud ustanovil tlumočníka z anglického jazyka k překladu hostitelské smlouvy. Dne datum byla soudu doručena žádost tlumočnice o zproštění, vyhověno. Dne datum žalobce požádal o odročení jednání, nevyhověno žádosti. Dne datum byla soudu doručena nová žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno, odročeno na datum. Dne datum se konalo další jednání, na něm vyslechnuti i svědci. Odročeno za účelem zajištění překladu hostitelské smlouvy. Dne datum až datum byla soudkyně v dlouhodobé pracovní neschopnosti dle úředního záznamu. Dne datum soud ustanovil tlumočníka z anglického jazyka k překladu hostitelské smlouvy. Dne datum byl soudu doručen překlad smlouvy od tlumočníka. Dne datum soud usnesením přiznal tlumočné. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k překladu smlouvy. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se druhý žalovaný vyjádřil k podání žalobce. První žalovaný se k překladu vyjádřil dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno stanovisko tlumočníka k námitkám k překladu. Dne datum tlumočník předložil dodatek překladu. Soud jej rozeslal datum. Dne datum se rovněž vyjádřil žalobce. Druhý žalovaný se vyjádřil dne datum. Soud vyjádření rozeslal datum. Dne datum jednání zrušeno z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Dne datum doručeno vyjádření druhého žalovaného. Dne datum doručeno sdělení žalobce o změně právního zastoupení. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Dne datum byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Soud nárok žalobce zamítl s odůvodněním, že bylo prokázáno, že pohledávky původních věřitelů platně vznikly a byly následně platně postoupeny na žalobkyni, tedy hlavní závazek měl za platný. Dále se soud zabýval vznikem ručitelského závazku, kdy dovodil, že hostitelská smlouva byla uzavřena mezi anonymizována dvě slova anonymizováno a oběma žalovanými, takže z této smlouvy mohou vyplývat práva a povinnosti pouze subjektům, které byly účastníky smlouvy, tedy nebylo prokázáno, že by se někdo stal smluvní stranou. Dále dospěl k závěru, že právní jednání v hostitelské smlouvě týkající se ručitelského prohlášení nesplňuje obsahové náležitosti ručitelského prohlášení, tedy postrádá závazek obou žalovaných, jako ručitelů uspokojit pohledávky původních věřitelů za dlužníkem následně postoupených na žalobkyni, kdy ty pohledávky v době uzavření hostitelské smlouvy neexistovaly, proto nemohla být určena jejich maximální výše pro naplnění požadavku určitosti, tedy, že ručitelský závazek platně nevznikl. Dne datum byla prodloužena lhůta k vyhotovení rozsudku do datum. Rozsudek rozeslán dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti rozsudku. Dne datum soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Dne datum druhý žalovaný podal odvolání do nákladového výroku. Dne datum byla soudu doručena žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku. Dne datum soud přiznal žalobci osvobození od soudního poplatku v rozsahu 80%. Žalobce zaplatil poměrnou část soudního poplatku dne datum. Dne datum soud vyzval žalované k vyjádření k odvolání žalobce. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k odvolání žalobce. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného k odvolání žalobce. Dne datum byl spis předložen název soudu název soudu nařídil jednání na datum k pokynu ze dne datum. Dne datum se druhý žalovaný vyjádřil k odvolání. Dne datum název soudu potvrdil rozsudek soudu I. stupně. Na rozsudku je doložka PM dne datum. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne datum. Dne datum žalobce podal dovolání. Dne datum soud vyzval žalobce k uhrazení soudního poplatku. Soudní poplatek uhradil dne datum. Dne datum soud vyzval žalované k vyjádření k dovolání. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k dovolání žalobce a druhého žalovaného dne datum. Dne datum byl spis předložen název soudu. Dne datum název soudu odmítl dovolání žalobce. Dne datum žalobce podal ústavní stížnost, kterou název soudu dne datum odmítl.
7. Z jednotlivých příloh číslo smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že celkem 18 subjektů postoupilo na žalobce pohledávky ve výši 37 173 279,60 Kč.
8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.
9. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.
10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
12. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
14. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.
15. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal částky 3 441 386 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u název soudu pod sp zn. spisová značka. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.
16. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
17. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
18. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 , ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.
19. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.
20. Posuzované řízení začalo běžet dne datum (tj. od podání žaloby) a skončilo dne datum (odmítnutím ústavní stížnosti). Celková délka posuzované řízení tak činila přibližně 11 let a 3 měsíce.
21. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před název soudu. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 ).
22. Původní řízení bylo dle soudu po skutkové stránce standardně složité (resp. obtížně). Po stránce procesněprávní pak bylo řízení složitější (resp. složitější). Procesněprávní složitost soud dovozuje z řady žádostí o odročení jednání a nutnosti zajištění překladů. Po stránce hmotněprávní pak bylo původní řízení mírně složitější (resp. obtížnější), neboť v původním řízení bylo třeba posoudit právní jednání zakotvené v hostitelské smlouvě, která byla uzavřena v režimu švýcarského práva. Soud se v tomto ohledu neztotožnil s pohledem žalobce, který poukazoval na skutečnost, že předmětem řízení byla v zásadě jediná otázka (posouzení ručitelského závazku). Podle názoru zdejšího soudu je totiž pohled žalobce typickým pohledem„ generála po bitvě“; žalobce přitom zcela přehlíží obtíže při zajištění překladů, jakož i skutečnost, že právě existence mezinárodního prvku je jednou z typických okolností, která přispívá složitosti věci. V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako složitější (obtížnější).
23. Žalobce se podle názoru zdejšího soudu na délce řízení nepodílel. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).
24. Význam řízení pro žalobce soud považuje za standardní. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestní (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení lze typově zařadit mezi ta, která mají standardní význam pro účastníky, neboť se sice jednalo o spor týkající se majetku žalobce, ovšem v tomto případě není presumovaný zvýšený význam řízení pro žalobce a z provedeného dokazování nelze ani dovodit závěr o vyšší míře významu řízení pro žalobce (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, nedotvrdil.
25. Ke shora uvedenému soud dodává, že není přiléhavá argumentace žalobce, která poukazovala na skutečnost, že jej tvoří celkem 18 členů. Je sice pravda, že význam řízení není automaticky nižší u právnické osoby než u osoby fyzické (rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), avšak zároveň platí, že při stanovení výše odškodnění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení právnické osobě není možno přihlížet k počtu jejích členů, kteří osobně odvozují svoji újmu od vztahu k ní, nikoliv od nesprávného úředního postupu; příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a újmou utrpěnou jejími členy je přerušena jejich vztahem k primární poškozené (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Podle názoru zdejšího soudu přitom není namístě odmítnout aplikaci shora uvedených závěrů vyplývajících z judikatury civilních soudů, jak požadoval žalobce. Je sice pravdou, že ve věci vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka byla posuzována nemajetková újma družstva, avšak rozdíly mezi právní úpravou spolu a družstva nemohou vést k odmítnutí aplikace závěru z citovaného rozhodnutí název soudu vyplývajících na projednávanou věc. Podstata posuzované otázky totiž zjevně zůstává stejná – jde o to, zdali lze přihlížet při stanovení náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení k počtu členů právnické osoby.
26. Dále pak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce odvozoval zvýšený význam od skutečnosti, že členové žalobce postoupili své pohledávky na žalobce, což vyplynulo i z provedeného dokazování. V tom případě nicméně platí, že příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem, záležejícím v nepřiměřené délce řízení, a vznikem nemajetkové újmy na straně těchto osob by v každém případě musela být přerušena jejich právním poměrem k účastníkovi řízení, neboť od tohoto právního poměru, nikoliv od nesprávného úředního postupu, tyto osoby svoji újmu odvozují (srov. obdobně rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
27. V neposlední řadě pak nelze ani akceptovat, že by samotná výše pohledávky mohla sama o sobě ospravedlnit závěry stran vyššího významu původního řízení pro žalobce. K tomu přitom nelze přehlédnout, že žalobce soudu nenabídl k prokázání svých tvrzení žádný relevantní důkazní návrh, ačkoliv byl soudem na jednání dne datum poučen o tom, že neunáší břemeno důkazní, jakož i o následcích s tím spojených.
28. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal následující období nečinnosti. Zaprvé, od datum (kdy soud zrušil nařízené jednání z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně) do datum (kdy se konalo jednání). Zadruhé, od datum (kdy bylo jednání zrušeno z důvodu nemoci soudkyně) do datum (kdy bylo nařízeno jednání). Zatřetí od datum (kdy se ve věci konalo jednání) do datum (kdy soud ustanovil tlumočníka).
29. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.
30. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela; žalovaná tak však nečinila.
31. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.
32. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou 104 550 Kč.
33. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 ) ze sazby 17 000 Kč za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. za 11 let řízení 170 000 Kč) a dále 1 1417 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 4 250 Kč za další 3 měsíce řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nepřipadalo v úvahu přiznání vyšší základní částky, neboť původní řízení nebylo extrémně dlouhé, resp. původní řízení nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (a to zejm. s ohledem na počet instancích, kterými byla věc v původním řízení projednávána). Na druhou stranu nelze přehlédnou, že podstatnou část řízení se konala před soudem I. stupně, přičemž tento soud zatížil řízení opakovanými průtahy. Podle názoru zdejšího soudu tak nebylo namístě volit nižší základní částku (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
34. Vypočtená základní částka ve výši 174 250 Kč byla ponížena o 20 % z důvodu složitosti původního řízení a dále byla ponížena o dalších 30 % z důvodu počtu instancí podílejících se na vyřízení věci. Soud naopak navýšil vypočtenou částku o 10 % z důvodu podílu soudu na délce původního řízení. K tomu soud zdůrazňuje, že nevolil vyšší navýšení v rámci kritéria podílu soudu, neboť je sice pravda, že původní řízení bylo stiženo průtahy, avšak odškodňuje se celková délka řízení, tedy i období, v němž k průtahům či nečinnosti nedochází. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Ve výsledku tak došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 40 % na částku 104 550 Kč.
35. Vzhledem k tomu, že žalovaná sama dobrovolně částku 131 200 Kč žalobci plnila, soud výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.
36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud přitom přihlédl k tomu, že žalovaná plnila částku 131 200 Kč ve lhůtě podle § 15 odst. 1 OdpŠk.
37. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. činí 300 Kč za každý úkon.
38. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu a 1x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
39. Lhůta k plnění byla ve výroku II. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či nařízením exekuce.