Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 165/2023-37
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 66 583,93 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 64 102 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 102 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 481,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 481,93 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 324,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 64 102 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 102 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 481,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 481,93 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 14 324,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně].
1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2023 doplněnou podáním ze dne 15. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 66 583,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 66 583,93 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že po prověření úvěruschopnosti žalované porovnáním příjmů a výdajů, způsobu plnění dosavadních dluhů žalovanou, výpisem z insolvenčního rejstříku, výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z databáze neplatných dokladů, výpisem z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované, prostřednictvím dostupných databází, uzavřela žalobkyně se žalovanou prostřednictvím internetových stránek žalobkyně dne 20. 1. 2023 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 67 000 Kč. Žalovaná částku čerpala tak, že částka 14 710 Kč byla poukázána žalované na účet č. bankovní účet, částku 39 740 Kč žalobkyně na žádost žalované převedla na úplnou úhradu předchozího závazku žalované ze smlouvy číslo ze dne 28. 6. 2022 ve prospěch věřitele název, název, a částku 12 550 Kč na náklady poskytovatele dle bodu 4.8. předmětné smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě částky 67 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 898 Kč, kdy každá jednotlivá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná zaplatila splátku 2 898 Kč dne 15. 2. 2023, tato byla započtena na jistinu částkou 416 Kč, na úroky částkou 1 369 Kč, na poplatek za službu Podpora částkou 1 113 Kč. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou o úvěru požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 66 583,93 Kč a zákonného úroku z prodlení od 23. 9. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené předžalobní výzvou, do zaplacení dlužné částky. Žalobkyně dále tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž vyšla ze zjištění, že žalovaná je svobodná, zaměstnaná s průměrným měsíčním příjmem 25 139 Kč, náklady na bydlení má ve výši 3 000 Kč měsíčně, pravidelné finanční závazky žalované ve výši 1 600 Kč měsíčně, na sázky platí měsíčně 133 Kč, a finanční zůstatek žalované činí 17 508 Kč měsíčně; žalovaná měla jednorázový závazek ve výši 4 000 Kč, se kterým bylo rovněž počítáno ve skóre spotřebitele. Žalobkyně také žalovanou prověřovala v centrální evidenci exekucí, v AML, v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a ve své interní databázi, úvěruschopnost posuzovala dle metodiky Českého statistického úřadu, přičemž zjistila, že u poskytovatele (žalobkyně) má veden úvěr, jinak je bez záznamu, a takto žalobkyně dospěla k výslednému skóre vyšší bonita. Výši úvěru tak žalobkyně stanovila na základě skóre a finančního zůstatku spotřebitele. Ve vztahu k úvěruschopnosti žalované pak dále tvrdila, že z výpisů z bankovního účtu žalované byly dohledány i závazky, které již byly žalovanou zcela uhrazeny, proto tyto závazky nevstupují do posouzení úvěruschopnosti žalované. Jedná se o mikro úvěr název ve výši 834 Kč, úvěr u název název 450 Kč, úvěr u název název 450 Kč a úvěru název název – pravidelný ve výši 3 754 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
4. - ze smlouvy označené smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 20. 1. 2023, z přílohy 1 označené Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z přílohy 2 označené Smlouva o zřízení doplňkové služby název ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z žádosti o doplňkové služby název, z výpisu z účtu žalované za období 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, z předsmluvních informací, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako spotřebitelem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Podle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 67 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, a to tak, že z částky 67 000 Kč. Poskytnutím úvěru smluvní strany rozuměly dle uvedené smlouvy připsání úvěru co do částky 14 710 Kč na účet spotřebitele, dále co do částky 39 740 Kč na základě žádosti spotřebitele ve prospěch věřitele spotřebitele na úhradu předchozího závazku žalované ze smlouvy číslo ze dne 28. 6. 2022 a co do částky ve výši 12 550 Kč na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců, celková částka úvěru při řádném splácení byla splatná 15. 1. 2029. Zápůjční úroková sazba činila 24,52 % ročně, roční procentní sazba nákladů 39,98 % ročně; žalovaná výslovně souhlasila, že uhradí potřebné, účelně vynaložené náklady poskytovatele vynaložené na vyřizování úvěru pro spotřebitele ve výši celkem 12 550 Kč, když potřebnými náklady strany rozuměly náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na zpracování úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 6 690 Kč, odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 4 020 Kč (6 % z výše poskytovaného úvěru) a náklady na ověření úvěrového případu 1 340 Kč. Spotřebitel souhlasil, aby byly tyto náklady odečteny od poskytované jistiny spotřebitelského úvěru, výše uvedené náklady byly zahrnuty v roční procentní sazbě nákladů (zkratka RPSN). Žalovaná se zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr, dále úrok v celkové výši 61 520 Kč, dle smlouvy tedy byla povinna zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku 128 520 Kč v 72 splátkách po 2 898 Kč měsíčně, jež představují výši měsíční splátky 1 785 Kč a výši případných nákladů na doplňkovou službu 1 113 Kč, která byla sjednána. Celkem tedy žalovaná měla zaplatit za 72 měsíců po 2 898 Kč částku 208 656 Kč, tedy o 80 138 Kč více než činila dohodnutá jistina (67 000 Kč a úrok 61 520 Kč), což představuje ročně 13 356,33 Kč, tedy z částky jistiny dalších 19,93 % ročně, a tedy spolu s úrokem 24,52%, pak celkem ročně 44,45%. Dle článku 5.5. smlouvy, pokud nedojde ze strany spotřebitele ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se úroky sjednané v odst. 4.9. této smlouvy stávají součástí jistiny. Poskytovatel je v takovém případě oprávněn požadovat po spotřebiteli rovněž smluvní pokutu dle ustanovení bodu 5.3. c) této smlouvy, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky dle ustanovení bodu 5.4. této smlouvy. Dle článku VII. smlouvy smluvní si sjednaly nepovinnou doplňkovou službu název, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Dle bodu 8.2. smlouvy může poskytovatel od smlouvy odstoupit zjistí-li kdykoli po dobu platnosti smlouvy, že spotřebitel porušil smlouvu podstatným způsobem, dle článku 8.3., došlo-li k odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel povinen poskytovateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání zaplatit jistinu poskytnutého úvěru a úrok. Dle článku 8.4., pokud poskytovatel poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou o spotřebitelském úvěru, odstoupením od této smlouvy zaniká i závazek ze smlouvy o doplňkové službě. Žalobkyně tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalované, přičemž vyšla ze zjištění, že žalovaná je svobodná, zaměstnaná s průměrným měsíčním příjmem 25 139 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činí 1 600 Kč, na sázky platí měsíčně 133 Kč, zůstatek spotřebitele činí 17 508 Kč; žalovaná měla jednorázový závazek ve výši 4 000 Kč, se kterým bylo rovněž počítáno ve skóre spotřebitele. Žalobkyně dále tvrdila, že ve vztahu k úvěruschopnosti žalovanou prověřovala v centrální evidenci exekucí, v AML, v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a ve své interní databázi, úvěruschopnost posuzovala dle metodiky Českého statistického úřadu, přičemž zjistila, že u poskytovatele má veden úvěr, jinak je bez záznamu, a takto žalobkyně dospěla k výslednému skóre vyšší bonita. Výši úvěru tak žalobkyně stanovila na základě skóre a finančního zůstatku spotřebitele. Výši úvěru tak žalobkyně stanovila na základě skóre a finančního zůstatku spotřebitele.
5. - z výpisů z účtu žalované u mBank u mBank S.A., č. účtu číslo bankovní účet za období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, že zůstatky na účtu žalované činily: ke dni 1. 10. 2022 částku mínus (-) 9 830,35 Kč, ke dni 30. 11. 2022 částku mínus (-) 985,98 Kč, ke dni 1. 11. 2022 mínus (-) 9 985,98 Kč, ke dni 30. 11. 2022 činil mínus (-) 3 337,28 Kč, ke dni 1. 12. 2022 mínus (-) 3 337,28 Kč, ke dni 31. 12. 2022 mínus (-) 9 545,82 Kč. Na uvedený účet žalované byly připisovány platby od firmy právnická osoba (zaměstnavatel žalované) v říjnu 2022 částka 18 737 Kč, v listopadu 2022 částka 21 733 Kč a částka 12 667,20 Kč, v prosinci 2022 částka 22 281 Kč, tedy v průměru za období říjen až prosinec 2022 částka 25 139,40 Kč měsíčně. Žalovaná pak z uvedeného účtu hradila v listopadu 2022 splátky název ve výši 834 Kč, splátky název ve výši 500 Kč, splátky název název ve výši 785,98 Kč, splátku název ve vši 150 Kč, splátku název název ve výši 150 Kč, splátku název ve výši 1 743,12 Kč, splátku název název ve výši 1 000 Kč a ve výši 1 817,78 Kč. V říjnu 2022 žalovaná hradila půjčku bez označení jména účtu příjemce ve výši 500 Kč, splátku název ve výši 200 Kč, splátku název ve výši 834 Kč, splátku název půjčka ve výši 250 Kč, splátku název ve výši 250 Kč, půjčku neoznačenému příjemci 200 Kč, shodně půjčku neoznačenému příjemci 1 250 Kč a půjčku 469 Kč, splátku název název pod variabilní symbol ve výši 1 730 Kč. V prosinci 2022 žalovaná zaplatila splátku název ve výši 22,84 Kč, splátku název ve výši 834 Kč, splátku název 600 Kč, splátku název název 1 000 Kč a splátku název název ve výši 1 730 Kč s variabilní symbol, čerpala úvěr ve výši 4 000 Kč od název název. Dále se z uvedených výpisů podává, že žalovanápoukazovala každý měsíc v součtu řádově několika tisícové platby osobám jako např. jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a dalším s označením pouze jménem jméno, jméno, jméno, jméno;
6. - výplatnic žalované u právnická osoba za měsíce říjen až prosinec 2022, že přímo ze mzdy byly žalované hrazeny půjčka ze sociálního fondu ve výši 1 200 Kč měsíčně a srážky název ve výši 1 245 Kč v prosinci 2022, 1 269 Kč v listopadu 2022 a 1 952 Kč v říjnu 2022, a dále, že uvedená firma – zaměstnavatel žalované poukázala žalované na bankovní účet za říjen 2022 částku 21 733, přičemž čistá mzda činila 23 124 Kč, za listopad 2022 částku 22 281 Kč a za prosinec 2022 pak 12 517 Kč, přičemž nelze z těchto výplatnic zjistit, kolik činila čistá mzda a ani kolik činila hrubá mzda;
7. - z detailu pohybu na účtu č. bankovní účet (uveden v záhlaví projednávané smlouvy jako bankovní spojení žalobkyně), že částka 39 740 Kč byla převedena na účet č. bankovní účet (bankovní spojení žalované dle smlouvy) pod variabilní symbol dne 24. 1. 2023, částka 14 710 Kč byla převedena na účet žalované č. bankovní účet dne 24. 1. 2023, z účtu žalované č. bankovní účet byla převedena na uvedený účet žalobkyně dne 23. 1. 2023 částka 1 Kč pod variabilní symbol s poznámkou„ tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“.
8. - z e-mailové korespondence, že na adresu žalované uvedené v záhlaví projednávané smlouvy byly odeslány upomínky dne 20. 3. 2023 o zaplacení dlužných splátek do 4. dne následujícího kalendářního měsíce od vystavení upomínky, a dne 5. 4. 2023 dlužných splátek do 20. 4. 2023,
9. - z dopisu ze dne 24. 1. 2023, že žalobkyně žalované potvrdila vyplacení úvěru, a to částky 39 740 Kč na smlouvu číslo ze dne 28. 6. 2022, částka 14 710 Kč na účet žalované dle smlouvy a částka 12 550 Kč bude započtena na náklady dle smlouvy. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k hrazení splátek s tím, že první splátka je splatná 15. 2. 2023 a poslední splátka je splatná 15. 1. 2029;
10. - z dopisu ze dne 18. 8. 2023 a podacího lístku České pošty s.p. ze dne 18. 8. 2023, že právní zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s několika splátkami úvěru a vyzval žalovanou v k zaplacení zbývající jistiny úvěru ve výši 66 583,93 Kč ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 1. 2023 a nákladů právního zastoupení do 22. 9. 2023, zásilka byla podána k doručení dne 18. 8. 2023.
11. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedla žalobkyně, je prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně dne 24. 1. 2023 poskytla žalované celkem částku 67 000 Kč v souladu se smlouvou o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela dne 20. 1. 2023 prostřednictvím komunikace na dálku, a to po tzv. verifikační platbě žalované na účet žalobkyně ve výši 1 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 898 Kč zahrnující včetně úrok z úvěru ve výši 24,52 % ročně a RPSN ve výši 39,98 % ročně, poplatek za sjednané doplňkové služby název a poplatek za účelně vynaložené náklady žalobkyně vyčíslené v bodě 4.8. projednávané smlouvy (z uvedené smlouvy o úvěru, z potvrzení o provedených platbách, z tvrzení žalobkyně). Žalovaná poskytnuté finanční prostředky žalobkyni nevrátila, na jistinu úvěru zaplatila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 898 Kč. Dopisem ze dne 18. 8. 2023 žalobkyně zesplatnila nesplacenou částku úvěru z důvodu prodlení žalované se zaplacením několika splátek a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 22. 9. 2023, když dříve žalovanou opakovaně upomínala (z uvedeného dopisu a z poštovního podacího lístku, z upomínek ze dne 20. 3. 2023 a 5. 4. 2023). Žalobkyně však přes poučení soudu při přípravě jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neunesla břemeno tvrzení a na to navazující břemeno důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. ve vztahu k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením projednávané smlouvy. Tvrzení žalobkyně o tom, že z výpisů z bankovního účtu žalované byly dohledány i závazky, které již byly žalovanou zcela uhrazeny, a proto tyto závazky nevstupují do posouzení úvěruschopnosti žalované, a to o mikro úvěr název ve výši 834 Kč, úvěr u název název 450 Kč, úvěr u název název 450 Kč a úvěru název název – pravidelný ve výši 3 754 Kč, z žádných důkazů není prokázáno (pouze tvrzení o tom, že uvedené závazky byly ze strany žalované uhrazeny). Žalobkyně z údajů poskytnutých zejména žalovanou vycházela z průměrné mzdy žalované za měsíce říjen až prosinec 2022, přičemž zjevně vycházela z výpisů z účtu žalované za tyto měsíce a z částek, které na tento účet poukázal zaměstnavatel žalované právnická osoba, avšak z výplatnic žalované se podává, že se nejednalo o čistou mzdu žalované. Z výplatnic je však prokázáno, že v měsících říjen až listopad 2022 byly ze mzdy žalované sráženy částky název 1 952 Kč, 1 269 Kč a 1 245 K, tedy řádově okolo 1 500 Kč měsíčně, a na půjčku ze sociálního fondu 1 200 Kč. Pokud jde o otázku prověřování skutečných výdajů žalované, z nichž žalobkyně vycházela, pak žalobkyně žádné důkazy nepředložila a ani je neoznačila, ač při přípravě jednání byly poučena dle ustanovení § 118a o.s.ř. o nedostatečných tvrzeních a důkazech právě k otázce porovnání příjmů a výdajů žalované. K prvnímu jednání v této věci se žalobkyně nedostavila a nemohla být v souladu se zásadou koncentrace poučena (opětovně) při jednání o nedostatečných důkazech pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Z výpisů z účtu žalované však bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná splácela v měsících říjen až prosinec 2022 několik dalších závazků, a to jak nebankovním společnostem známým soudu z jeho činnosti, jako název, název, název název, název, název, a také dalším osobám fyzickým, půjčila si od právnická osoba název částku 4 000 Kč a samotné žalobkyni splácela měsíčně na úvěr číslo po 1 730 Kč měsíčně, přičemž se jednalo o úvěr uzavřený mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 28. 6. 2022 (ze smlouvy číslo z tvrzení žalobkyně, z výpisů z účtu žalované, ze smlouvy v této věci projednávané). Z žádných důkazů není prokázáno, že žalobkyně prověřovala výdaje žalované alespoň na bydlení, neboť údaj o výdajích na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně si jistě toto prověřování vyžadoval, neboť tato částka neodpovídá obvyklým nákladům na bydlení v místě bydliště žalované a v rozhodném čase roku 2022, jak je známo nejen soudu z jeho činnosti zejména ve věcech o úpravu výživného, ale je známo i obecně. Z žádných důkazů není také obdobně prokázáno, že žalobkyně prověřovala poměry žalované ve veřejně dostupných databází, jak tvrdila.
12. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
13. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. § 2991 odst. 1 , 2 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. § 87 odst. 1 ZoSP, důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 1. 2023 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně coby poskytovatel při jejím uzavírání vystupovala jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaná jako spotřebitel. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované celkem částku 67 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a dále zaplatit úrok, sjednanou odměnu za doplňkové služby a poplatek za účelně vynaložené výdaje žalobkyně v pravidelných 72 splátkách po 2 898 Kč měsíčně. Ve vztahu k ujednání o poplatku za poskytnutí služby název se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. Žalobkyně řádně nesplácela, zaplatila na jistinu úvěru toliko jednu splátku, a proto žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek do 22. 9. 2023. V souladu s citovaným ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ bylo povinností žalobkyně, jakožto úvěrující osoby, podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splatit, tedy posoudit úvěruschopnost žalované, zejména porovnáním jejich příjmů a výdajů, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z žádného důkazu není prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalované ve veřejných databázích, včetně případné výše dalších dluhů a exekucí, že porovnávala příjmy a výdaje žalované, zejména pak údaj o nákladech na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně, který zjevně neodpovídá nákladům na bydlení naprosté většiny fyzických osob. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že posuzovala úvěruschopnost žalované v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, má soud za to, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná dle 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Z neplatné smlouvy nelze plnění přiznat. Soud posuzoval věc dále dle ustanovení § 2991 a následujících o.z. upravujících bezdůvodné obohacení. Jelikož žalobkyně prokázala, že částku 67 000 Kč převedla na účet žalované a žalovaná zaplatila na úvěr částku 2 898 Kč, má žalobkyně nárok na vrácení částky 64 102 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. , neboť se jedná o plnění, které žalovaná převzala bez spravedlivého důvodu z neplatné smlouvy (bez právního důvodu) a tuto částku žalovaná žalobkyni nevrátila (z tvrzení žalobkyně). Soud proto v odst. I výroku tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 102 Kč s úrokem z prodlení od 23. 9. 2023 do zaplacení, jehož základ vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se jedná o peněžité plnění.
20. Ve vztahu k dalším požadovaným nárokům nad částku 64 102 Kč a úroku z prodlení z částky 64 102 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení, jak bylo žalobkyni přiznáno ve výroku v odst. I. tohoto rozsudku, byla žaloba v odst. II. výroku tohoto rozsudku zamítnuta, neboť se jedná o nároky z neplatné smlouvy, které nelze důvodně v soudním řízení přiznat (soud již vyložil důvody neplatnosti v předchozím odstavci tohoto odůvodnění). Proto co do částky 2 481,93 Kč, co úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 481,93 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.
21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. “) podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmět řízení k 15. 1. 2024 činil částku 69 730,63 Kč (tj. 66 583,93 Kč + úrok z prodlení 15 % ročně z částky 66 583,93 Kč od 23.9.2023 do 15.1.2024 ve výši 3 146,70 Kč). Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 64 102 Kč a úroku z prodlení z částky 64 102 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, ke dni rozhodnutí 15. 1. 2024 ve výši 3 029,40 Kč, celkem byla úspěšná co do částky 67 131,40 Kč a neúspěšná co do částky 2 481,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 481,93 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, tj. úroku z prodlení ke dni 15. 1. 2024 ve výši 117,20 Kč, tedy neúspěšná celkem do částky 2 599,13 Kč. Úspěšná byla žalobkyně z 96 % uplatněného nároku a neúspěšná z 4 % uplatněného nároku, má tedy nárok na 92 % nákladů řízení (úspěch 96 % mínus neúspěch 4 %), což představuje z částky 15 570 Kč částku 14 324,40 Kč. Tuto částku uložil soud žalované žalobkyni zaplatit, když částka 15 570 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 330 Kč a z odměny za zastoupení advokátem, a to paušální odměny dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 780 Kč za každý úkon právní služby, to jest za tři úkony právní služby celkem 11 340 Kč (příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) citované vyhlášky) a z paušální náhrady hotových výdajů ke každému úkonu právní služby po 300 Kč, tedy za tři úkony právní služby paušální náhrada ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř. ).