Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 275/2023-44

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 528,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 767 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 6 761,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 111,12 Kč za dobu od datum do datum, úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 628,44 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 396,45 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 528,44 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 767 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 6 761,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 111,12 Kč za dobu od [datum] do [datum], úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 628,44 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 396,45 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 528,44 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 528,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po ověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, splatných 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku 32 499 Kč a uhradil částku 26 732 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 11 628,44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 600 Kč. Příslušenství představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 111,12 Kč, úrok ve výši 15 % p. a. z částky 11 628,44 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení od datum do datum v kapitalizované výši 396,45 Kč a ve výši 15 % p. a. z částky 12 528,44 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, splatných 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž je splatná první splátka (viz Smlouva na č. l. 15). Součástí Smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně ISIKU121 (dále jen„ ÚP“). Dle čl. 9 ÚP je žalobkyně v případě opoždění se zaplacením splátky oprávněna účtovat a) účelně vynaložené náklady (např. za upomínání), smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny úroků a pojistného či zákonný úrok z prodlení. Dle čl. 7 ÚP je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit, jestliže žalovaný bude mj. dlužit 2 a více splátek či nezaplatí splátku déle než 3 měsíce. Ode dne zesplatnění musí žalovaný platit sjednaný úrok až do chvíle vrácení vypůjčených peněz; tento úrok už k jistině nepřirůstá (viz ÚP). Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích a dále přezkoumávala informace o jeho věku, vzdělání, zdroji příjmů, rodinném stavu, počtu dětí, způsobu bydlení apod. Současně provedla kontrolu žalovaného v registrech NRKI, příjmení a ISIR s výsledkem„ OK“ (viz úvěrová karta na č. l. 17)., kdy zjistila, že žalovaný splácí jiným společnostem splátky ve výši 3 984 Kč (viz výpočtová tabulka na č. l. 36 p. v.). V žalobkyní předložené úvěrové smlouvě bylo vyplněno, že žalovaný je svobodný, nemá dítě, bydlí v podnájmu, je zaměstnaný u právnická osoba CZ s.r.o. a jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč (viz Smlouva na č. l. 15). Z úvěrové karty dále vyplývá, že výdaje domácnosti činily 5 000 Kč a dále žalobkyně pro posouzení výdajů žalovaného vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti a minimálních výdajů na bydlení (viz úvěrová karta na č. l. 17). Žalovaný čerpal celkově částku ve výši 32 499 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 26). Přesný průběh čerpání a splácení je zachycen na výpisu čerpání, splátek a úhrad, z něhož vyplývá, že žalovaný uhradil naposledy dne datum 12. splátku ve výši 2 911 Kč a celkově tak uhradil částku 22 337 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 26). Dopisem ze dne datum, zaslaným následující den, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě, a to ve výši 17 266,77 Kč do 14 dnů ode dne sepsání výzvy (viz dopis ze dne datum na č. l. 30 vč. podacího archu). Žalovaný uhradil dne datum částku ve výši 4 395 Kč a celkově tak uhradil částku 26 732 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 26). Žalovaný ničeho dalšího neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne datum odeslanou následující den (viz předžalobní upomínka na č. l. 28 vč. podacího archu).

Právní posouzení věci

4. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 16 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit společně s úrokem ve výši 26,28 %. Žalovaný uhradil toliko částku 26 732 Kč.

10. Pokud jde o uzavření smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje Ze skutečností popsaných v bodě 5 rozsudku vyplývá, že žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy řádně úvěruschopnost žalovaného nesplnila, neboť žalovanému poskytla úvěr, aniž by jakkoliv zjišťovala a ověřovala žalovaným tvrzenou výši příjmů a výši výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, -39, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Z informací sdělených žalovaným se podává, že má čistý měsíční příjem ve výši 27 000 Kč, tento však nebyl žalobkyní nijak ověřen. Za další zásadní pochybení žalobkyně lze považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalovaného, aniž by tyto výdaje jakýmkoliv způsobem ověřila. Žalobkyně tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek, proto se soudu v tomto ohledu jeví jako nedostatečné vycházet pouze z výše životního minima a minimálních výdajů na bydlení, když k ověření výše výdajů žalovaného si mohla žalobkyně vyžádat například nájemní smlouvu či výpis z bankovního účtu žalovaného.

11. Soud si je vědom toho, že zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Neověření příjmů a výdajů implikuje účelovost ze strany poskytovatele úvěru - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

12. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalovaného a jeho reálné možnosti úvěr splácet.

13. Byť ve znění účinném do 28. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

14. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou (tedy ani požadovanou jistinu, ani požadované příslušenství), nýbrž toliko z titulu bezdůvodného obohacení dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § číslo věty první ve spojení s  o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 32 499 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Žalovaný uhradil žalobkyni celkově 26 732 Kč, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 5 767 Kč (32 499 Kč – 26 732 Kč).

15. Z věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

16. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 5 767 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s  větou první tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 5 767 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, naopak ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalovanému nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.