Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
104 C 186/2009-194
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Stráníkovou ve věci
žalobců: ; a) celé jméno žalobce, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalobce
pro doručování: adresa žalobce
; b) celé jméno žalobce, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalobce
zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení,
narozeným dne datum, bytem adresa
proti
žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného a žalovaného
pro doručování: adresa žalovaného a žalovaného
; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného a žalovaného
pro doručování: adresa
o zaplacení 236 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
III. Žalobci a/ a b/ jsou povinni zaplatit oba rovným dílem České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení částku 2 033,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>III. Žalobci a/ a b/ jsou povinni zaplatit oba rovným dílem České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách na náhradě nákladů řízení částku 2 033,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2009 se původní žalobce jméno příjmení domáhal po žalovaných zaplacení částky 220 000 Kč se smluvní okutou 31 500 Kč, a to z titulu poskytnuté půjčky na základě smlouvy o půjčce ze dne 30. 7. 2008. Žalobní nárok odůvodnil tak, že na základě písemné smlouvy o půjčce poskytl 1. žalovanému poskytnutou půjčku 210 000 Kč, kterou se tento zavázal vrátit ve lhůtě do 30. 9. 2008 spolu se sjednanou smluvní odměnou za poskytnutí půjčky (smluvním úrokem) ve výši 10 000 Kč, splatnou spolu s poskytnutou půjčkou. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením půjčky se 1. žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky. Dodatkem smlouvy o půjčce ze dne 7. 5. 2009 účastníci prodloužili termín splatnosti půjčky do 10. 6. 2009. Druhý žalovaný na základě ručitelského prohlášení ze dne 7. 5. 2009 převzal ručení za splnění závazku 1. žalovaného z titulu této půjčky. Protože 1. žalovaný na svém dluhu věřiteli nic neuhradil ani přes výzvu žalobce, domáhá se žalovaný úhrady dluhu ve výši 220 000 Kč a dále úhrady smluvní pokuty za období od 11. 6. 2009 do 30. 7. 2009. Vůči 2. žalovanému se žalobce domáhal zaplacení žalované částky z důvodu jeho ručitelského závazku.
2. V této věci byl zdejším soudem dne 28. 8. 2009 vydán platební rozkaz č. j. 104C 186/2009 -14, proti kterému podali oba žalovaní včasný odpor. V písemném vyjádření ze dne 7. 10. 2009 stvrdili žalovaní uzavření smlouvy o půjčce i její poskytnutí. Na procení obranu tvrdili ústní dohodu s žalobcem o umořování půjčky po splatnosti hotovostními splátkami k rukám advokáta, což doložili příjmovými pokladními doklady ze dne 23. 1. 2009 ve výši 10 000 Kč, ze dne 8. 5. 2009 ve výši 3 000 Kč a ze dne 11. 5. 2009 ve výši 2 000 Kč. Dále tvrdili ústní dohodu s žalobcem o naturálním plnění na umoření zůstatku nesplacené půjčky provedením prací obecného charakteru na akci úprava domu ve obec v ulici adresa a uvedli práce a služby, které poskytli žalobci na základě této dohody v hodnotě 194 375 Kč. Provedené práce služby žalobce od 1. žalovaného převzal, a k prokázání této skutečnosti označil svědky. K zaplacení tedy podle 1. žalovaného zbývá pouze částka 10 625 Kč s příslušenstvím.
3. Původní žalobce k vyjádření žalovaných zaslal soudu písemné stanovisko dne 20. 1. 2010, kde vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět o částku 15 000 Kč, neboť žalobce dohledal příjmové doklady označené žalovanými, tvrzení žalovaných o zaplacení částky 15 000 Kč učinil žalobce nesporným. S další namítanou obranou žalovaných ohledně splnění dluhu naturální formou, provedením prací na úpravě domu ve obec v ulici adresa však žalovaný nesouhlasil. Uvedl, že žalobce objednal u 1. žalovaného výrobu a montáž 4 ks stříšek nad vchodové dveře a výrobu 6 ks postelí, provedení dalších prací žalobce neobjednal, a tyto byly prováděny dalšími subjekty, proto sporoval existenci pohledávky 1. žalovaného z titulu úhrady ceny dalších, žalovaným uváděných prací. Sporoval výši ceny za vyrobené postele a provedené práce - montáže stříšek. Současně namítal, že tyto pohledávky 1. žalovaného vůči žalobci zanikly započtením na další dříve splatné pohledávky z titulu vystavených a akceptovaných směnek cizích, které dále v kopii doložil a popsal, kdy došlo k započtení těchto vzájemných pohledávek.
4. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 2. 2010 č. j. 104 C 185/2009 -32 řízení pro částku 15 000 Kč zastaveno.
5. Protože usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 23. 2. 2010 č. j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek dlužníka – 1. žalovaného a na jeho majetek prohlášen konkurs, s účinky ke dni 23. 2. 2010, došlo ze zákona k přerušení řízení. Konkurs na majetek 1. žalovaného byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 31. 3. 2016 č. j. insolvenční spisová značka číslo zrušen po splnění rozvrhového usnesení.
6. Protože v průběhu řízení po odpadnutí překážky konkursního řízení 1. žalovaného došlo dne 27. 6. 2015 k úmrtí žalobce celé jméno původního účastníka (rozeného příjmení), který prohlášením ze dne 12. 7. 2012 pozbyl státní občanství ČR a nabyl rakouské státní občanství dne 20. 6. 1984 pod příjmením celé jméno původního účastníka, bylo po zjištění okruhu dědiců a jejich poučení o dědické právu, usnesením ze dne rozhodnuto o pokračování přerušeného řízení a právním nástupnictví na straně žalobce tak, že na místo dosavadního zemřeného žalobce bude pokračováno s žalobci a) a b) uvedenými v záhlaví z titulu právního nástupnictví.
7. U prvního jednání ve věci samé byli účastníci poučeni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání, a to nejpozději do konce poskytnuté 30 denní lhůty od skončení prvého jednání, včetně poukazu na potřebu doplnění procesní obrany žalovaných.
8. Žalovaný 2. se v dané lhůtě písemně vyjádřil dne 31. 8. 2023 tak, že s žalobou nesouhlasí, protože není dlužníkem žalobců a) a b) a to z titulu zániku žalované pohledávky jejím zaplacením prvým žalovaným, kdy 1. žalovaný zaplatit dluh co do částky 250 000 Kč k rukám původního žalobce v prostorách Městského úřadu ve Svitavách před započetím dražby nemovitostí na adrese adresa Tyto skutečnosti budou dokazovány 1. žalovaným v průběhu řízení. Namítal tedy nedostatek hmotněprávního vztahu k předmětu řízení a tudíž i nedostatek své pasívní věcné legitimace, navrhoval proto zamítnutí žaloby.
9. 1. žalovaný se rovněž ve stanované lhůtě písemně vyjádřil v podání ze dne 31. 8. 2023. S žalobou nesouhlasil, neboť přinejmenším ode dne 27. 11. 2014 původnímu žalobci či jeho právním nástupcům ničeho nedluží. Dále uvedl, že dne 27. 11. 2014 byl a v zasedací místnosti Městského úřadu ve Svitavách konána veřejná dražba jeho domu spolu s nebytovými prostory určenými k podnikání (provozovnou) na adrese adresa, obec. Dražby se zúčastnilo 5 osob a dražebník. Několik dní před konáním dražby 1. žalovaného osobně navštívil původní žalobce a sdělil mu, že pokud mu na dražbu ve obec přinese částku 250 000 Kč, dražby se nezúčastní, nebude dražit a vezme zpět podanou žalobu u Okresního soudu ve Svitavách. Protože 1. žalovaný neměl v té době k dispozici potřebné finanční prostředky a současně věděl, že o dražbu předmětných nemovitostí má zájem právnická osoba anonymizováno, IČO, se sídlem adresa, jednal s jednatelem této společnosti panem jméno příjmení a uzavřel s ním dohodu, na jejímž základě se měl stát zaměstnancem této společnosti a v areálu provozovny adresa, pro společnost pracovat a společnost jej měla nechat v domě bydlet. Pan příjmení příjmení proto za účelem úhrady dluhu 1. žalovaného vůči původnímu žalobci před konáním dražby, půjčil v obec částku 250 000 Kč v hotovosti, s tím, že touto částkou vyplatí 1. žalovaný dluh u původního žalobce a jako dlužník právnická osoba s.r.o. bude z výdělku z pracovního poměru k této společnosti svůj dluh postupně umořovat. Obálku s hotovostí ve výši 250 000 Kč 1. žalovaný osobně předal před zahájením dražby asi ve 12 hodin původnímu žalobci, tomuto byl osobně přítomen pan jméno příjmení (syn jednatele společnosti právnická osoba), který na základě plné moci pro společnost nemovitosti dražil. Původní žalobce své slovo dodržel a dražby nemovitostí se nezúčastnil, protože se však o několik měsíců později stal obětí únosu, druhou část slibu – tedy zpětvzetí žaloby již podle všeho nesplnil. K prokázání těchto skutečností navrhl 1. žalovaný slyšet svědky jméno příjmení a jméno příjmení. Z důvodu, že žalobcům a) a b) nic nedluží, navrhl i 1. žalovaný zamítnutí žaloby.
10. Žalobci a) a b) se v poskytnuté lhůtě k vyjádření žalovaných nevyjádřili.
11. Při svém rozhodování soud vycházel z provedeného dokazování, a to z následujících skutkových zjištění.
12. Předně soud konstatuje, že nespornými byla mezi účastníky skutková zjištění ohledně uzavření smlouvy o půjčce, dodatku smlouvy o půjčce i poskytnutí půjčky původním žalobcem 1. žalovanému a částečné plnění 1. žalovaného na závazek vrátit poskytnutou půjčku včetně příslušenství. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o půjčce ze dne 30. 7. 2008, uzavřenou mezi původním žalobce, a 1. žalovaným a dále podepsanou také 2. žalovaným, když podpisy obou dlužníků na smlouvě byly úředně ověřeny. 2. žalovaný je ručním písmem vepsán také v záhlaví smlouvy o půjčce, a to vedle 1. dlužníka, zřejmě tedy jako další dlužník či přistupitel k závazku 1. žalovaného, coby dlužníka. Ze smlouvy vyplývá závazek věřitele poskytnout dlužníku půjčku ve výši 210 000 Kč, která byla předána věřitelem dlužníkovi v hotovosti před podpisem této smlouvy, když přijetí této částky dlužník podpisem smlouvy potvrdil. Dále vyplývá z čl. III. smlouvy smluvní ujednání stran ohledně závazku dlužníka vrátit věřiteli poskytnutou půjčku ve lhůtě do 30. 9. 2008 a ujednání o odměně věřitele za poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč. V čl. IV. pak strany ujednali smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou půjčky. Z dodatku smlouvy o půjčce ze dne 30. 7. 2008, uzavřeného mezi původním žalobcem a 1. žalovaným, došlo k ujednání prodloužení termínu splatnosti půjčky ve výši 210 000 Kč na 10. 6. 2009. Z ručitelského prohlášení ze dne 7. 5. 2009 pak vyplývá závazek 2. žalovaného uspokojit pohledávku věřitele – původního žalobce vůči 1. žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne 30. 7. 2008 v původní výši 210 000 Kč včetně veškerého příslušenství, pokud uvedený závazek neuspokojí 1. žalovaný sám.
13. Z účastnické výpovědi 1. žalovaného bylo soudem zjištěno, že se setkal s původním žalobcem ještě před plánovanou dražbou nemovitostí obec a číslo. Navštívil jej s tím, že se dražby chce zúčastnit, 1. žalovaný tedy věděl, že pokud by tyto vydražil, přišel by o možnost bydlení. Původní žalobce mu řekl, že pokud mu uhradí závazek z půjčky ve výši 250 000 Kč, dražby se nezúčastní a vezme žalobu zpět. 1. žalovaný byl v té době domluven s jednatelem společnosti právnická osoba, pro kterou vykonával v rámci obchodní činnosti práce na zakázkách na stavbě reklamních panelů na stadionech, že nemovitosti vydraží, umožní 1. žalovanému v nich bydlet a bude pro tuto společnost pracovat. Peníze na zaplacení půjčky vůči žalobci 1. žalovaný v té době neměl, požádal tedy o jejich zapůjčení pana jméno příjmení. Peníze mu předal v hotovosti podle dohody ještě před dražbou. Zda tyto předával 1. žalovanému v obec nebo v obec si již 1. žalovaný nevybavil. Dohodli se, že tuto půjčku bude splácet měsíčně po 10 000 Kč s tím, že bude vykonávat práci na základě uzavřené pracovní smlouvy, a takto půjčku vůči právnická osoba anonymizováno uhradí, to se také stalo. Žádnou listin u o této půjčce 1. žalovaný nemá, že nějakou listin u asi podepisoval. O splacení půjčky vůči této společnosti jej informoval jednatel společnosti ústně, o splacení nemá žádnou listin u. S penězi předanými od pana příjmení tak, jak je dostal v obálce, jel 1. žalovaný dne 27. 6. 2014 do obec, kde se měla konat dražba. V těchto prostorách se setkal s původním žalobcem a peníze mu v hotovosti v obálce předal. Že by si peníze přepočítával, to si nevybavil, věřili si. Vybavil si však, že mu původní žalobce řekl, že teď může zase klidně spát a že žalobu vezme zpět. Žádné potvrzení o předání peněz mezi 1. žalovaným a původním žalobcem vyhotoveno nebylo. Přítomen tomu byl pan jméno příjmení a pan příjmení, ten měl také zájem o koupi dražených nemovitostí, avšak tohoto 1. žalovaný nedohledal. S původním žalobcem vycházeli dobře, věřil mu, protože co řekl, to platilo.
14. Ze svědecké výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že z účastníků řízení se svědek zná pouze s 1. žalovaným. Jejich vztah je dlouhodobý, založený na základně obchodní spolupráce a pracovně-právního vztahu, kdy 1. žalovaný pro společnost svědka pracoval v době, kdy působila v Královehradeckém a Pardubickém kraji 1. žalovaný pro společnost pracoval také jako znalec ještě v předchozí době. Svědek znal pana celé jméno žalovaného, věděl o tom, že bude prováděna dražba jeho nemovitostí v obec, a to několik měsíců před termínem veřejné dražby, kterou realizovala právnická osoba 1. žalovaný se na svědka obrátil se svým problémem. Svědek vykonával funkci jednatele právnická osoba, měli obchodní aktivity a nemovitosti v obec, se záměrem rozšířit aktivity v dané oblasti. Projevil tedy zájem o koupi dražené nemovitosti, chtěl se účastnit dražby. Tehdy 1. žalovaný řekl, že má nějaké závazky, které by se měly vztahovat k nemovitosti s tím, že by je rád vyplatil tak, aby proběhla dražba bez problému. Žádal jej o poskytnutí půjčky 250 000 Kč s tím, že tyto závazky vypořádá ještě před dražbou právě z těchto půjčených peněz. O co konkrétně šlo, však svědek nevěděl, myslí si, že šlo o osobní vztahy. Firma měla základní jmění okolo 26 000 000 Kč, poskytnutí půjčky v této výši nebyl žádný problém. Půjčku 1. žalovanému poskytl, uzavřeli o tom smlouvu v písemné podobě a peníze mu v hotovosti osobně předal v sídle společnosti, nebo na obec a číslo v sídle jeho společnosti. O tomto si nechal podepsat doklad o přijetí peněz. Dohoda o splácení byla taková, že se 1. žalovaný stane zaměstnancem společnosti, se sjednanou minimální mzdou a bude dále realizovat mimo to další obchodní činnosti. Dohodnuty byly pravidelné splátky, v jaké výši si už ale svědek nevybavil. 1. žalovaný vypracovával pro společnost nějaké znalecké posudky, zajišťoval další akce, například přepravu velkých strojů do objektu v obec z obec, zprostředkovával výkupy dřevoobráběcích nástrojů a zajišťoval provoz provozovny v obec, včetně skladu. Splátky byly realizovány rovněž v hotovosti, byly o tom vedeny záznamy v účetnictví. O půjčce i splácení měla povědomost účetní firmy, se kterou dodnes svědek spolupracuje. Vzhledem k časovému odstupu však svědek neví, zda by byly k tomu dostupné ještě nějaké doklady. Výslovně však potvrdil, že poskytnutou půjčku 1. žalovaný plně uhradil. Zda byla půjčka bezúročná, nebo zda byl sjednán nějaký minimální úrok, na úrovni 1 % nebo 2 % již svědek nevěděl. Výplatu sjednané minimální mzdy 9 200 Kč realizoval, že 1. žalovaný podepsal převzetí této částky a svědek peníze započetl na půjčku. Některý měsíc byl schopen případně počkat se splátkou, některé měsíce splácel také z dalších sjednaných odměn za realizované činnosti mimo pracovní poměr. Každý měsíc se 1. žalovaného zeptal s ohledem na to, že měl vůči společnosti nárok na výplatu určitého obnosu peněz, zda z těchto potřebuje nějakou část vyplatit, nebo zda je možné je plně použít k umoření závazků z půjčky. Svědek neměl povědomost o tom, že 1. žalovaný má insolvenci, s insolvenčním správcem nebyl v žádném kontaktu, ani ten jej nijak nekontaktoval. V případě insolvence však ze mzdy odvádí srážky nad nezabavitelné minimum, toto řešila mzdová účetní, a to na základě spolupráce s insolvenčním správcem nebo exekutorem.
15. Ze svědecké výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že z původních nebo současných účastníků zná svědek pouze 1. žalovaného jako spolupracovníka svého otce, žádný bližší vztah k němu nemá. Je možné, že v minulosti potkal i 2. žalovaného, toto si však nevybavil. Otec svědka požádal v roce 2014, aby ho zastoupil při dražbě, která se konala ve obec v budově Městského úřadu, předmětem dražby byly nemovitosti v obec a číslo. Otec sám se dražby účastnit nemohl, proto jej k tomu zmocnil. Měl se setkat před konáním dražby s 1. žalovaným. Podle informací od otce měla být otcova společnost asi jediným dražebníkem. Jel tedy autem do obec, a zaparkoval na parkoviště u Městského úřadu, a před vstupem do budovy se setkal s 1. žalovaným. Ten mu říkal, že musí ještě vyřešit platbu na svůj dluh. Po vstupu do budovy se společně setkali s další osobou, kterou mu 1. žalovaný představil, navzájem se ale nepředstavovali. Byl přítomen u toho, když si 1. žalovaný s představenou osobou podali ruce, pozdravili se a 1. žalovaný mu předal obálku s penězi, zda ale peníze v obálce byly a případně kolik, to svědek neví. Myslí, že si je bezprostředně nepřepočítával ani člověk, kterému je 1. žalovaný předával. Žádnou další komunikaci mezi nimi při předání obálky si nevybavil. Poté vstoupili do místnosti, kde probíhala dražba a nemovitosti řádně vydražil. Že v obálce, kterou 1. žalovaný předával, jsou peníze, věděl svědek od 1. žalovaného, který mu říkal, že jde platit svůj dluh. Za kolik se nemovitosti v obec a číslo vydražily, svědek už přesně nevěděl, vydražil je za vyvolávací cenu. V dražební místnosti bylo přítomno více dražitelů odhadem asi 4-5. Nikdo další příhoz nečinil, proto nemovitosti vydražil, pak pokračovaly další dražby už bez svědkovy přítomnosti. Osoba, které 1. žalovaný předával obálku, byl muž menšího vzrůstu než svědek, spíše hubené postavy, měl černé vlasy, ne úplně krátké, byly kudrnaté. Zda měl vousy a brýle, svědek vůbec nevěděl. Navzájem si představeni nebyli, toho pána mu představil 1. žalovaný. Říkal mu tedy, ke komu jde. Zda měl 1. žalovaný peníze půjčeny od firmy svědkova otce, svědek tehdy nevěděl. Nebylo jeho úkolem dohlédnout na splacení jakýchkoliv závazků, to vyplynulo ze situace. Z pohledu svědka šlo o setkání lidí, kteří se znali, domnívá se, že na tomto museli být předem domluveni, protože tomu odpovídal průběh a délka setkání. Vše proběhlo relativně rychle, v klidu, bez vzrušené komunikace. Kromě předání samotné obálky si svědek nevybavil, že by k tomu podepisovali nějaký dokument, nebo si předávali něco dalšího.
16. Z pracovní smlouvy, uzavřené v obec dne 31. 12. 2014, vyplývá, že 1. žalovaný se zavázal konat pro společnost právnická osoba, se sídlem adresa, práci jako vedoucí skladu, na základě pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou, a to se 3 měsíční zkušební dobou a nástupem do zaměstnání od 1. 1. 2015. Sjednané místo výkonu práce bylo v obec a číslo, sjednána byla mzda ve výši 9 200 Kč měsíčně, výplatní termín pak 20. dne v měsíci.
17. Po posouzení provedených důkazů, když soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.
18. V červenci 2008 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena písemná smlouva o půjčce, jejímž obsahem bylo poskytnutí peněžní částky 210.000 Kč žalobcem žalovanému. Půjčka byla sjednána s odměnou za poskytnutí ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vypůjčené peníze žalobci vrátit do 30. 9. 2008, sjednána byla smluvní pokuta 0,3 % denně z dlužné částky, když k zaplacení byla žalobou uplatněna smluvní pokuta ve výš 31 500 Kč za období 11. 6. 2009 do 30. 7. 2009. Druhý žalovaný ke smlouvě přistoupil na straně žalovaného. Dodatkem ze dne 7. 5. 2009 byl prodloužen termín splatnosti půjčky na 10. 6. 2009. Žalovaný částečně splnil závazek vrátit poskytnutou půjčku, ale pouze co do 15 000 Kč, a to v lednu a květnu 2009. Zbylou část půjčky žalovaný žalobci vrátil až v průběhu soudního řízení. Provedené svědecké výpovědi soud hodnotí jako přesvědčivé, podrobně vypovídají o okolnostech úhrady závazku žalovaným 1) původnímu žalobci, tedy okolnostech předání částky 250 000 Kč původnímu žalobci, zdroji finančních prostředků pro vrácení půjčky a provázanosti na okolnosti dražby nemovitostí adresa, s dalším podnikatelským záměrem společnosti, které prostředky k vrácení půjčky původnímu žalobci 1. žalovanému poskytla. Svědecké výpovědi jsou vzájemně v souladu a také v souladu s účastnickou výpovědi 1. žalovaného, působí věrohodně a soud v nich neshledal žádné logické rozpory. Tyto provedené důkazy prokazují procesní obranu 1. žalovaného o vrácení poskytnuté půjčky původnímu žalobci dne 27. 11. 2014. Žalobní tvrzení původního žalobce o nevrácení poskytnuté půjčky bylo formulováno v okamžik sepisu žaloby (30. 7. 2009), následně v důsledku prokázání vrácení 15 000 Kč byla žaloba co do této částky omezena a v dalším průběhu řízení již na provedené dokazování ohledně procesní obrany 1. žalovaného o vrácení půjčky původnímu žalobci, nebylo oběma žalobci v soudem poskytnuté lhůtě procesně reagováno tvrzením ani návrhy důkazů, které by zpochybňovaly provedené důkazy. Soud tedy uzavřel, že provedeným dokazováním bylo prokázáno splnění závazku 1. žalovaného vrátit věřiteli – původnímu žalobci poskytnutou půjčku, a to až v průběhu soudního řízení, předáním částky 250 000 Kč v hotovosti ve obec dne 27. 11. 2014.
19. Pokud se ve svém jediném písemném vyjádření ze dne 5. 12. 2023 žalobce b) vyjadřoval k provedenému dokazování a ze svého pohledu hodnotil výslechy svědků a 1. žalovaného jako nevěrohodné, lze jen poukázat, že svědeckým výslechům při jednání nebyl osobně přítomen, ačkoliv by mohl klást svědkům pro zpochybnění jejich výpovědi v průběhu jednání otázky či se k obsahu výpovědi bezprostředně vyjádřit, tohoto svého práva nevyužil a následně vychází ze zprostředkovaných sdělení (např. o úhradě dluhu zalepenou obálkou s hotovostí – o tomto však žádný ze svědků ani účastníků takto nevypovídal) a dále pomíjí skutečnost, že mezi původním žalobcem a 1. žalovaným existovalo více závazkových vztahů finančního charakteru, což bylo v průběhu soudního řízení tvrzeno právním zástupcem původního žalobce, ani změna procení obrany žalovaných tvrzeními nejprve o naturálním plnění a teprve následně po 5 letech od podání žaloby zaplacením závazku ze smlouvy o půjčce hotově není sama o sobě důvodem pro který by bylo možné principiálně vyloučit úhradu závazku v průběhu řízení.
20. Po právní stránce posoudil shora popsaný skutkový stav následujícím způsobem. Ve smyslu § 657 a násl. z. č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o půjčce. Na jejím základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do sjednané doby. 1. žalovaný žalobci vrátil před zahájením soudního řízení pouze část vypůjčených peněz, ke splnění tohoto závazku došlo 1. žalovaným až se značným časovým odstupem, nicméně závazek vrátit poskytnutou půjčku včetně uplatňované smluvní pokuty zanikl splněním dne 27. 11. 2014. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem považuje soud nárok žalobců za nedůvodný, proto podanou žalobu zamítl. S ohledem na splnění závazku z půjčky 1. žalovaným shledal soud nedůvodnou žalobu také vůči 2. žalovanému.
21. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud uložil s ohledem na procesní výsledek řízení oběma procesně neúspěšným žalobcům povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 2 033,15 Kč (spočívající ve vyplaceném svědečném), a to rovným dílem (tedy každý ½ této částky) a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
22. Ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by principiálně náleželo procesně úspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení vůči procesně neúspěšným žalobcům. Nicméně žalobci nebyli v daném soudním řízení procesně zastoupeni advokátem (žádnému advokátu nebyla udělena plná moc pro zastupování v tomto soudním řízení a 1. žalovaným doložená faktura za poskytnuté právní poradenství se týká jiného v řízení nezúčastněného subjektu (právnická osoba anonymizováno). V daném případě shledal soud důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. , pro které žalovaným výjimečně nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tyto důvody shledává soud jednak ve zjištění, že žaloba byla původním žalobcem podána převážně důvodně, k zaplacení žalované částky došlo až v průběhu soudního řízení po uplynutí cca 5 let, a dále pak soud přihlíží k procesní situaci a postavení žalobců, coby právních nástupců původního žalobce, kteří vstoupili do řízení jako právní nástupci původního žalobce a byli nuceni přijmout procesní stav řízení. Soud si je vědom obtížnosti důkazního řízení v dané věci, účastníky (bez právního zastoupení) na rizika spojená s procesním neúspěchem v řízení výslovně upozorňoval. Přiznání náhrady nákladů řízení kterémukoli z účastníků by soud v daném případě hodnotil jako rozporné s dobrými mravy a jako spravedlivé vnímá rozhodnutí o nákladech řízení bez ohledu na procesní výsledek tak, že si každý z účastníků ponese náklady spojené s tímto soudním řízení ze svého. Ze všech těchto důvodů tedy soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená plněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.