Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 62/2023-33
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
zaplacení 37 063,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 200 Kč od datum do zaplacení a k rukám zástupce žalobkyně nahradit náklady řízení ve výši 940 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 20 863,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 208,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 787,31 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 907,17 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 707,17 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 24, 24 % ročně z částky 16 907,17 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 200 Kč od [datum] do zaplacení a k rukám zástupce žalobkyně nahradit náklady řízení ve výši 940 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 20 863,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 208,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 787,31 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 907,17 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 707,17 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 24, 24 % ročně z částky 16 907,17 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 37 063,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit celkem v 78 týdenních splátkách po 527 Kč, a to spolu s poplatkem ve výši 22 060 Kč do datum. Úroková sazba činila 24,24 % ročně. Žalovaná sjednané částky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Poté žalovaná uhradila částku 2 800 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu úvěru ve výši 16 907,17 Kč, dlužný poplatek ve výši 20 156,53 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 787,31 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 2 208,50 Kč a dále smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 24,24 % ročně od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Vše bylo zaznamenáno do zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž ověřila z insolvenčního rejstříku, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalobkyně dostavila; žalovaná se bez předchozí omluvy nedostavila. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“), jednáno v její nepřítomnosti. Následně bylo nařízeno jednání na den datum toliko za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci, k němuž se žalobkyně ani žalovaná nedostavily.
4. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost právnická osoba o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a uvedla podstatné údaje ke své osobě, tj. že je anonymizována dvě slova v anonymizováno a její anonymizována dvě slova je anonymizováno. Nemá žádnou anonymizována dvě slova. Rovněž uvedla příjem ve výši částka, který jí plynul z plného pracovního úvazku, což bylo ověřeno na základě předložené pracovní smlouvy. Žalovaná pracuje na pozici anonymizována dvě slova. Uvedené skutečnosti byly dále ověřeny ze dvou výplatních pásek za období anonymizováno a anonymizováno. Další příjem domácnosti pak sestával z částky částka. Výdaje žalovaná vyčíslila na celkovou částku částka měsíčně. Žalovaná jako důvod žádosti o zápůjčku uvedla vybavení domácnosti.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu a poplatek ve výši 22 060 Kč (úrok ve výši 15 312 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 248 Kč doručení), tj. celkem 41 060 Kč v 78 týdenních splátkách po 527 Kč (poslední splátka bude činit 481 Kč). Dále bylo mezi stranami ujednáno, že úroková sazba úvěru bude činit 88 % p. a. Ze smlouvy se rovněž podává, že zákazník potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, respektive smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za prokázáno, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, že žalovaná sjednané týdenní splátky řádně neplatila, naposledy uhradila částku 2 800 Kč.
6. Z předžalobní upomínky ze dne datum, která byla žalované odeslána dne datum, soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné obeznámena s tím, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní na základě smlouvy ze dne datum. Dále byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku v lhůtě do datum nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou.
7. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalované a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinila žalovaná prohlášení. Na základě předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 19 000 Kč, který si v hotovosti převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím 78 pravidelných týdenních splátek s tím, že uhradí celkovou částku 41 060 Kč. Úroková sazba činila 88 %. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když právní předchůdkyni žalobkyně řádně nehradila předepsané splátky dle stanoveného splátkového kalendáře. Stejně tak se platební morálka žalované nezměnila ani po zaslané předžalobní výzvě.
Anonymizovaný odstavec.
10. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí, jelikož částečně vycházela toliko z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka zejména o jeho osobních a majetkových poměrech. Uvedené se týká především skutečnosti, že od žalované toliko získala informace o jejích výdajích, tzn. toliko tvrzení, která však nebyla nikterak žalovanou konkrétně doložena, přičemž v posuzovaném případě se nabízelo vyžádání si od žalované mj. nájemní smlouvy (k tomu viz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ); to vše vedlo k závěru, že právě výdaje jsou zásadními ukazateli pro vyhodnocování úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Obezřetnost a důslednost při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalované, byť současně (na obecném formuláři) prohlásila, že jsou pravdivé a úplné. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaná s přihlédnutím k jejímu věku má toliko obvyklé měsíční výdaje ve výši 3 100 Kč, tj. výdaje spojené s bydlením (nájemné včetně záloh), stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků či volnočasových aktivit. Uvedené zjevně neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby.
11. V souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Co 25/2021 ). Stejně tak právní předchůdkyně žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli insolvenční rejstřík či evidence schraňující informace ohledně vedených exekucí k dané osobě, přičemž se tak žádným způsobem nezajímala o placení jiných dluhů, což souvisí i stran nevyžádání si výpisů či dokladů, z nich by byla patrná výše jejích příjmu a výdajů, a to i ve vztahu k celkové domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně toliko vycházela z pracovní smlouvy a ze dvou výplatních pásek, což lze hodnotit jako kusé zjištění, z něhož není evidentní, jakým měsíčním výdajům žalovaný čelí. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost řádně nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče.
12. S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je dána v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (§ 1879 o. z.) právo pouze na vydání částky 16 200 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru, když žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná na jistinu uhradila toliko částku 2 800 Kč. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum, když žalobkyně v rámci předžalobní výzvy stanovila dodatečnou lhůtu k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 16 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl, tj. co do částky 20 863,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 208,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 787,31 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 907,17 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 707,17 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 16 907,17 Kč od datum do zaplacení.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 940 Kč, přičemž tato částka představuje 12,58 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 483 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 063,70 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 229,51 Kč představující jednu čtvrtinu z náhrady za 72 ujetých km v částce 518,05 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč (respektive ve výši 1/4, tj. 100 Kč) podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 949,51 Kč ve výši 1 039,40 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
14. Lhůta k plnění je stanovená podle ustanovení § 160 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.