Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 173/2023-70
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 54 932 Kč s příslušenstvím + částky 24 192 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 79 124 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 97,09 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 3 115 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2016, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný hradil stanovené splátky až do října 2017, uhradil 13 splátek po 3 115 Kč, celkem 40 495 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 12. 1. smlouvy v celkové výši 808 Kč za prodlení o délce 30 dnů u splátek č. 14 a 15. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 12. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů u splátky č. 14 splatné dne 16. 11. 2017. K datu 16. 1. 2018 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 12. 4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 54 124 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 12. 7. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 18. 1. 2018, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 4. 4. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, žalobkyně takto požaduje úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru ve výši 46 147,67 Kč ode dne 18. 1. 2018 do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky:
a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 54 124 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 46 147,67 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 976,33 Kč) s příslušenstvím,
b) smluvní pokuta dle bodu 12. 1. smlouvy v celkové výši 808 Kč s příslušenstvím,
c) smluvní pokuta dle bodu 12. 7. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 54 124 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 18. 1. 2018 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 24 192 Kč a
d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 46 147,67 Kč ode dne 18. 1. 2018 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 69,8 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), tedy u částky v celkové výši 54 932 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Výši úroku uvedeného pod písm. d) žalobkyně uplatňuje pouze do limitu 120 % celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 179 424 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala.
2. Žalobkyně v rámci písemného vyjádření ze dne 10. 11. 2023 doplnila, že v rámci insolvenčního řízení žalovaného vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. insolvenční spisová značka, které bylo dne 31. 3. 2023 zastaveno současně se zrušením schváleného oddlužení s ohledem na pokles míry uspokojení nezajištěných věřitelů, byla žalobkyně jako věřitel uspokojena co do částky 23 966,48 Kč, avšak veškeré toto plnění bylo započteno na částečnou úhradu dluhu vzniklého z titulu smlouvy číslo která není předmětem tohoto řízení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ke skutkovému stavu, že dne 20. 9. 2016 byl žalovaným podepsán návrh smlouvy o revolvingovém úvěru / smlouva o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč na dobu trvání 48 měsíců s měsíční splátkou ve výši 3 115 Kč a počtem 48 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 149 520 Kč s úrokovou sazbou 97,09 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 97,09 %. Součástí předložené smlouvy o úvěru byla smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru, obecná ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru, prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího a Předsmluvní formulář, revolvingový úvěr však žalovaný dle vyjádření žalobkyně nečerpal. Dle výpisu z databáze příjmení zde nebyl žalovaný evidován a dle databáze Nebankovního registru klientských informací byla platební morálka žalovaného ohodnocena se skórem 510. Žalovaný před schválením úvěru doložil žalobkyni pracovní smlouvu ze dne 5. 10. 2015, dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 4. 4. 2016, výplatní pásky za měsíce červen až srpen 2016, výpisy z běžného účtu za měsíce červenec a srpen 2016, kopii občanského průkazu a výpis příjmů. V rámci Hodnocení klienta žalobkyně zohlednila doložené příjmy žalovaného ve výši 21 500 Kč, do výdajů žalovaného zohlednila částku 3 800 Kč tvořící životní minimum a částku 4 000 Kč coby výdaje na bydlení, dopravu a inkaso. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 50 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet dne datum, který žalovaný specifikoval v rámci Smlouvy. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne 23. 9. 2016 bylo žalovanému oznámeno poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 50 000 Kč, viz dodejka ze dne 4. 10. 2016. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 2 výzvy k úhradě dluhu, ovšem bez dokladu o odeslání žalovanému. O okamžitém zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím Oznámení ze dne 16. 1. 2018, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání Oznámení žalovanému. Předžalobní výzva je z data 12. 9. 2023 a žalobkyně ji zaslala žalovanému týž den, upozorňuje jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listin u vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalovaného, z této listin y, jakož i ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný oproti částce 40 000 Kč, kterou převzal od žalobkyně, uhradil žalobkyni celkovou částku 40 495 Kč. Žalobkyně byla oprávněna úvěr žalovanému poskytnout – viz úplný výpis z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně přihlásila pohledávku za žalovaným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. insolvenční spisová značka spolu s dalšími pohledávkami. Žalobkyni bylo dle zprávy o plnění oddlužení ze dne 29. 3. 2023 vyplaceno celkem 23 966,48 Kč, dle vyjádření žalobkyně nebyla ani z části započítána na pohledávku uplatněnou v tomto řízení.
5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě zjištěného skutkového stavu a podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum je neplatná, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když výše sjednaného úroku činila 97,09 % p.a. (přičemž v září 2016 dosahovaly úrokové sazby spotřebitelských úvěrů dle systému časových řad ARAD zveřejňovaného Českou národní bankou 10,47 %) a RPSN činila 87,58 % p.a. (přičemž v září 2021 dosahovaly RPSN spotřebitelských úvěrů dle systému časových řad ARAD zveřejňovaného Českou národní bankou 10,94 %), hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 ), a v daném případě byla úroková sazba sjednána ve výši téměř desetinásobku obvyklé úrokové sazby a desetinásobku RPSN. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. V daném případě nemůže obstát argument žalobkyně, že žalovaný byl s podmínkami poskytnutí úvěru, včetně výše úrokové sazby, předem seznámen a souhlasil s ní. Žalobkyni jakožto poskytovateli spotřebitelských úvěrů je ustálená judikatura Nejvyššího soudu ohledně výše úroků jistě známa, a pokud v rozporu s ní nadále poskytuje úvěry s podstatně vyššímu úroky, nemůže z takového jednání profitovat.
12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby žalobkyni uhradil celkem částku 40 495 Kč, soud tedy částku ve výši 9 505 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 12. 9. 2023, písemnost byla žalovanému odeslána téhož dne, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného dne 15. 9. 2023, od 16. 9. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.)
13. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok II.).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.