Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 11/2023-86

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Najmanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 50 976 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení,

a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč, poslední splátka ve zbytku, splatných vždy k poslednímu dni každého měsíce, počínaje druhým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť jediné splátky řádně a včas.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 6 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 36 974 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 974 Kč od datum do zaplacení,

o zaplacení částky ve výši 14 002 Kč a o zaplacení úroku ve výši 72,3 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky 88 905 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč, poslední splátka ve zbytku, splatných vždy k poslednímu dni každého měsíce, počínaje druhým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť jediné splátky řádně a včas. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 6 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 974 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 974 Kč od [datum] do zaplacení, o zaplacení částky ve výši 14 002 Kč a o zaplacení úroku ve výši 72,3 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky 88 905 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 50 976 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, k jehož vyplacení došlo dne datum a který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 101,79 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po 2 058 Kč splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje srpnem rok. Žalovaná porušila svou povinnost úvěr splácet, když na svůj dluh neuhradila ničeho, a proto došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši 35 376 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 30 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 376 Kč) s příslušenstvím, dále smluvní pokutu ve výši 998 Kč a ve výši 14 002 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč a dále úrok ve výši 72,3 % p.a. z částky 30 000 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

2. Žalovaná uvedla, že si je vědoma svého dluhu, avšak aktuálně se potýká s rodinnými problémy a svoji nepříznivou finanční situaci se snaží řešit, uvažuje o oddlužení. Je zaměstnána u právnická osoba s.r.o., přičemž by byla schopna dluh splácet po splátkách.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů (z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Dne datum žalobkyně a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala jej hradit spolu s úrokem ve výši 101,79 % p.a., celkem tedy částku 74 088 Kč, v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 058 Kč měsíčně. Finanční prostředky ve výši 30 000 Kč byly dne datum vyplaceny na bankovní účet č. bankovní účet (z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, z předsmluvního formuláře, z informací pro klienty, ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu, z oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, z dokladu o vyplacení). Ohledně problematiky úročení pohledávek žalobkyně předložila vyjádření znalce ze dne datum. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, žalobkyně vycházela z dohody o pracovní činnosti ze dne datum, dle které žalovaná vykonávala pro zaměstnavatele práce spočívající ve vybalování zboží, a to po dobu určitou od datum do datum v rozsahu 20 hodin týdně za pracovní odměnu 90 Kč na hodinu, přičemž dle výplatní pásky a výpisu z účtu žalovaná za květen 2017 obdržela pracovní odměnu ve výši 11 861 Kč a za červen ve výši 11 973 Kč. Dále žalobkyně měla k dispozici fotokopii občanského průkazu žalované, výpis z běžného účtu s téměř nulovým zůstatkem a potvrzení o vdovském důchodu a potvrzení OSSZ, dle kterých bylo žalované na dávkách důchodového pojištění v období duben až červen rok vyplaceno celkem 16 818 Kč. V ě nazvané Hodnocení klienta žalovaná uvedla, že je zaměstnána, přičemž má celkový měsíční příjem ve výši 14 800 Kč včetně důchodu, a celkové měsíční výdaje dosahují výše 4 910 Kč, když z toho tvoří 3 410 Kč životní minimum a 1 400 Kč bydlení, kromě toho žalovaná uvedla, že spolu s ní v domácnosti žijí 2 děti. Z výpisu z registru příjmení vyplývá, že žalovaná byla v tomto registru lustrována s negativním výsledkem. Z výpisu z registru NRKI pak bylo zjištěno, že úvěr se řadí mezi střední rizikové úvěry.

4. Dle Karty klienta žalovaná na předmětný úvěr neuhradila ničeho, a proto byla žalobkyní opakovaně vyzývána k zaplacení dluhu (z výzev k zaplacení včetně dodejky, z oznámení, z předžalobní výzvy s podacím archem).

5. Žalovaná při svém účastnickém výslechu uvedla, že v současné době pracuje na zkrácený úvazek v anonymizováno, má průměrný hrubý příjem asi 19 000 Kč měsíčně, platí nájem včetně poplatků ve výši 14 900 Kč měsíčně a má exekuce. V pěstounské péči má svoji nezletilou vnučku, tudíž pobírá odměnu pěstouna, příspěvek na dítě a příspěvek na bydlení. S ohledem na svoji nepříznivou finanční situaci žádala o možnost splátek s tím, že je schopna hradit částku 1 200 Kč měsíčně. Dále je žalovaná příjemkyní dávek státní sociální podpory a dávek pěstounské péče (z přípisu Úřadu práce ze dne datum).

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to

na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně zcela nedostatečně ověřila zejména výdaje žalované, když se v této souvislosti spoléhala pouze na její tvrzení. Soud má za to, že žalovanou tvrzené měsíční výdaje nemohou odpovídat realitě, zejména tvrzená měsíční výše nájemného ve výši 1 400 Kč, přičemž je třeba poukázat též na skutečnost, že v době poskytování předmětného úvěru bydlely se žalobkyní ve společné domácnosti 2 děti, dále nejsou nijak zohledněny náklady na provoz domácnosti a živobytí. Soud při jednání poskytl žalobkyni poučení dle a 3 Sb, , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), aby ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti doplnila svá tvrzení a označila důkazy, avšak žalobkyně uvedla, že žádných takových návrhů nemá.

13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

14. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález uvedl, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo důvodová zpráva k  , zvláštní část - k  ; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

15. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení včetně ustálené judikatury na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč dne datum na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru spočívá v okolnosti, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně neprověřila schopnost žalované úvěr splácet. Jelikož soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru, která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč, jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 2991 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud nevrátila žalobkyni ničeho, je povinna vydat žalobkyni celé bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky s tím, že prodlení nastalo až na základě doručení žaloby žalované (dle obsahu spisu dne datum), a to ode dne následujícího, tedy od datum (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem); teprve žalobu lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, na rozdíl od žalobkyní zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění. Vzhledem k nepříznivé situaci žalované, která byla zjištěna z jejího účastnického výslechu, soud umožnil žalované zaplatit dlužnou částku ve splátkách ve smyslu za podmínek uvedených ve výroku I. rozsudku.

16. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ve výši 6 974 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 36 974 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 974 Kč od datum do zaplacení,

o zaplacení částky ve výši 14 002 Kč a o zaplacení úroku ve výši 72,3 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky 88 905 Kč, soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, neboť nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je absolutně neplatná.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků v řízení byl obdobný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Odvolání nemůže podat ten, kdo se práva podat odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora podle , exekuční řád.