Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 38/2021-103

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 13 735,12 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 223,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 7. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 4 511,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 315,46 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 463,32 Kč, spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 611,22 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 223,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 7. 9. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 4 511,22 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 315,46 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 463,32 Kč, spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 611,22 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného revolvingového úvěru. Dne 22. 10. 2018 uzavřela právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do limitu 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena ve výši 5 % čerpaného úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalovaný se v souladu se smlouvou a podmínkami čerpání úvěr zavázal zaplatit vedle splátek jistiny dále stanovené poplatky. Původní věřitelka otevřela žalovanému úvěrový účet č. bankovní účet a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost neplnil řádně a včas, proto původní věřitelka dopisem ze dne 31. 8. 2019 prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení výše uvedené částky, které sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 835,12 Kč, smluvních úroků kje dni spaltnosti ve výši 1 315,46 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 900 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 25. 2. 2020 ve výši 463,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 9 835,12 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty má soud za prokázané, že žalovaný vyčíslil svůj čistý měsíční příjem za 3 měsíce na částku 21 123 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti vyčíslil na částku 45 000 Kč, počet příjmů uvedl jeden. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, má středoškolské vzdělání, je svobodný, pracovní poměr na dobu neurčitou, v pracovním poměru je od 1. 5. 2018 u právnická osoba s.r.o. jako delník/řemeslník. Žalovaný uvedl ve výdajích 0 Kč za ostatní nezbytné měsíční náklady, srážky ze mzdy i jiné měsíční splátky. Žalovaný uvedl, že nevyživuje žádnou osobu.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání kreditní karty má soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které původní věřitel otevřel žalovanému úvěrový účet, ve kterém mu umožnil čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, přičemž tento úvěr byl čerpán prostřednictvím kreditní karty, kterou původní věřitel žalovanému vystavil. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Zúčtovací období bylo stanoveno pro 1. – 31. den v měsíci, roční úroková sazba pro bezhotovostní i hotovostní čerpání činila 22,99 %. Sjednaná výše splátky činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Součástí smlouvy jsou i všeobecné produktové podmínky, které odkazují na sazebník poplatků, které se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru s poskytnutým úvěrem hradit.

5. Z y nazvané vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že byl žalovaný seznámen před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru o podmínkách čerpání tohoto úvěru a že mu byly vysvětleny pojmy používané ve smluvních podmínkách.

6. Z výpisů z účtu ke kreditní kartě příjmení příjmení má soud za prokázané, že za období 22. 10. 2018 – 31. 10. 2018 žalovaný čerpal částku 4 880,83 Kč, neuhradil žádné splátky. Za období listopad 2018 čerpal částku 5 218,44 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 5 070,33 Kč) a uhradil splátku ve výši 200 Kč. Za období prosinec čerpal částku 541,90 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 260 Kč) a uhradil splátku ve výši 400 Kč. Za období leden 2019 čerpal částku 334,26 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 141,70 Kč) a uhradil splátku 476,96 Kč. Za měsíc únor čerpal částku 617,45 Kč (po odečtení úroků a poplatků částku 448 Kč) a uhradil splátku ve výši 500 Kč. Za měsíce březen 2019 až srpen 2019 nečerpal žalovaný po odečtení poplatků a úroků žádný úvěr a neuhradil žádnou splátku.

7. Z úrokového lístku má soud za prokázané, že roční úroková sazba za bezhotovnostní čerpání v rámci produktu příjmení příjmení činila 22,99 %.

8. Z upomínky a rozhodnutí o zesplatnění ze dne 1. 9. 2019 a podacího archu ze dne 3. 9. 2019 má soud za prokázané, že byl žalovaný výzvou odeslanou dne 3. 9. 2019 na adresu adresa žalovaného, a zároveň byl informován o zesplatnění pohledávky.

9. Z hodnocení klienta, které žalobkyně připojila k vyjádření ze dne 1. 2. 2021 má soud za prokázané, že původní věřitel zjistil, že žalovaný splácí na splátkách původnímu věřiteli celkem částku 3 836,58 Kč a jiným subjektům, částku 3 293 Kč.

10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 a podacího archu ze dne 3. 4. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván dne 3. 4. 2020 k zaplacení dlužné částky 20 178,10 Kč ze smlouvy číslo.

11. Z výpisu platební historie má soud za prokázané, že zaznamenává položky čerpání revolvingového úvěru a splátek, přičemž žalovaný celkem čerpal bez započítání poplatků a úroků částku 10 800,86 Kč a na splátkách zaplatil částku 1 576,96 Kč.

12. Z potvrzení vystaveného společností právnická osoba dne 20. 8. 2019, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní dne 18. 2. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že tato společnost převedla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020 pohledávku za žalovaným, přičemž pohledávka za žalovaným je identifikována v položce číslo seznamu.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovaném na základě dohody o revolvingovém úvěru s rámcem 10 000 Kč finanční částku v celkové výši 10 800,86 Kč. Tato částka byla žalovaným čerpána v průběhu měsíců říjen 2018 – srpen 2019 prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaný celkem zaplatil částku 1 576, 96 Kč. Žalovanému byly měsíčně vystavovány výpisy s přehledem čerpaného úvěru a zaplacených splátek. Pohledávka za žalovaným byla dne 18. 2. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán, nejprve výzvou ze dne 1. 9. 2019, ve které byl i informován o zesplatnění úvěru, a dále předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020.

14. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že by původní věřitel společnost právnická osoba před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet a to porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Původní věřitelka se toliko spokojila s informacemi, které jí žalovaný uvedl, tyto případně porovnala s průměrnými údaji uveřejněnými Českým statistickým úřadem, ovšem původní věřitelka nijak neověřovala, zda jsou údaje uvedené žalovaným pravdivé, přiměřené a případně úplné. Navíc údaje poskytnuté žalovaným jsou na první pohled i vnitřně rozporné, neboť žalovaný uvedl jako druh bydlení pronájem, ale následně nevyčíslil žádné náklady v položce ostatní nezbytné měsíční náklady, přitom náklady na bydlení bývají jednou z nejvyšších pravidelných měsíčních položek, které domácnosti platí. Žalovaný také vyčíslil svůj měsíční příjem částkou 21 123 Kč, příjem domácnosti částkou 45 000 Kč, ale zároveň uvedl, že počet příjmů je jeden. Nebyly tak prokázány skutečné příjmy a výdaje žalovaného a tedy ani to, že by původní věřitelka s odbornou péčí tyto údaje zjistila a vzájemně zhodnotila ve vztahu ke schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

15. Podle , , v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

19. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

20. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům a splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně vycházela toliko z údajů, které jí žalovaný poskytl, přičemž nebylo nijak prokázáno, že by ověřila příjem žalovaného, když údaje v žádosti o smlouvu jsou vzájemně rozporné. Je v rozporu informace o jednom zdroji příjmu a rozdílných částkách čistého měsíčního příjmu (21 123 Kč) a příjmu domácnosti (45 000 Kč), zároveň ale nebylo jakkoli zjišťováno, jaké jsou výdaje žalovaného, když nebyla zjištěna výše nájemného, což byla s ohledem na uvedenou informaci žalovaným o způsobu bydlení (pronajatý dům/byt) nezbytná pravidelná měsíční položka. Jelikož nebyly ani v základním rámci zjištěny a ověřeny příjmy a výdaje žalovaného, nelze mít za to, že by původní věřitelka zkoumala s obornou péčí schopnost žalovaného poskytnutý revolvingový úvěr splácet. Původní věřitelka nemohla mít z poskytnutých informací ani základní představu o tom, jaká je finanční rezerva žalovaného. Tento závěr nemůže změnit ani tvrzení žalobkyně, že byly při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zohledněny toliko průměrné výdaje, které zveřejňuje Český statistický úřad, neboť tyto údaje nevypovídají nic o tom, jaké jsou skutečné výdaje žalovaného. K obecně uveřejňovaným údajům lze přihlédnout v kontextu již zjištěných informací a lze z nich případně dovozovat, zda nejsou poskytnuté údaje podhodnocené apod., ale nelze z obecných zprůměrovaných údajů vycházet jako ze závazných a platných i pro každého žadatele o úvěr.

21. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitelka řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při jednání vyzvat a poučit ji podle ,3 Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného usnesením ze dne 27. 1. 2021, č. j. -35. Žalobkyně soudu předložila toliko výpis z interního systému, ve kterém původní věřitelka zjistila výši aktuálních splátek žalovaného. Žádné další y, které by prokazovaly skutečnosti uvedené žalovaným, resp. které by prokazovaly, jaké měl žalovaný skutečné výdaje, žalobkyně nepředložila. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených žalovaným nemohla mít původní věřitelka bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.

22. Jelikož původní věřitelka nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru (v tomto případě revolvingového úvěru), a neposoudila úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil částku 1 576,96 Kč a poskytnutá jistina činila částku 10 800,86 Kč, rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce 9 223,90 Kč a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 7. 9. 2019, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k úhradě dluhu a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 9. 2019. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá (výrok I).

23. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu (žalovaný nikterak nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalovanému uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle

24. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na smluvní úroky ze smlouvy ani smluvní poplatky. V tomto rozsahu soud shledal žalobu nedůvodnou a rozhodl o jejím zamítnutí. (výrok II).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalobkyně úspěšná přibližně v jedné polovině se svým nárokem, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.