Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 365/2023-33

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem obec a číslo, ulice a číslo

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa anonymizována dvě slova

o zaplacení 12 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 200 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 11. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 200 Kč ve výši 8,05 % p.a. od 11. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 12 300 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne 29. 8. 2013. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí půjčky poplatek v celkové výši 11 100 Kč, který sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celková částka 26 100 Kč měla být uhrazena v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy nedodržela, sjednané splátky nesplácela a na dluh uhradila celkem 13 800 Kč. Dlužná částka je pak představována jistinou ve výši 12 300 Kč.

Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost dle zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet půjčku, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly podpořeny listinami konstatovanými v kartě zákazníka. Dále bylo nahlíženo do registrů BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR, zaměstnání bylo telefonicky ověřeno u zaměstnavatele žalované, zohledněny byly i dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období.

2 Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 28. 12. 2023, když žalované byla zanechána výzva a zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 18. 12. 2023).

3 Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2016. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 10. 2016.

4 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo , , zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle zákona číslo , , řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona číslo , aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Pokud se v odůvodnění hovoří o , míněn je zákon číslo , , ve znění pozdějších předpisů.

5 Dle § 657 obč. zák., ve znění účinném ke dni vzniku nároku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6 Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7 Smlouvou o půjčce číslo ze dne 29. 8. 2013 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 29. 8. 2013 smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit půjčku v 58 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku 26 100 Kč, která byla tvořena půjčkou v částce 15 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 11 100 Kč, který sestával z kapitalizovaných úroků ve výši 2 100 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč.

8 Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti právnická osoba – anonymizována tři slova s průměrným čistým měsíčním příjmem 12 200 Kč. Jako další příjem do domácnosti bez další specifikace byla uvedena částka 23 000 Kč. Jako výdaje byl uveden nájem 12 500 Kč, inkaso 3 500 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč, další splátky 1 250 Kč, výdaje na telefon 500 Kč. Příjmy a výdaje měly být ověřeny pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou a SIPO. Ke svým osobním poměrům žalovaná uvedla, že žije v nájmu, pečuje o dvě děti narozené v roce 2007 a v roce 2003.

9 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné důkazy, žádné y prokazující, že by provedla ověření příjmů a výdajů žalované. Pouze se omezila na doplnění tvrzení, že její právní předchůdce vyhodnotil aktuální finanční situaci žalované dle údajů uvedených v zákaznické kartě, náhledem do registrů BRKI, NRKI, SOLUS a ISIR, telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalované, při zohlednění dostupných pohybů na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Žádné příjmy ani výdaje žalované nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o půjčce a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté půjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalované částku 15 000 Kč, žalovaná do současné doby uhradila 13 800 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 1 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 11. 10. 2014, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce půjčky (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II).

10 O nákladech řízení rozhodl soud dle , když ve věci převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.