Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
8 C 134/2023-102
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 47 806,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 440,46 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 615 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dluhu.
II. Zamítá se žaloba co do části, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 401,70 Kč, kapitalizovaný úrok 1 072,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 224,90 Kč, úrok 4,85 % ročně z částky 36 864,26 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 36 864,26 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 412,95 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 440,46 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 615 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dluhu. II. Zamítá se žaloba co do části, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 401,70 Kč, kapitalizovaný úrok 1 072,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 224,90 Kč, úrok 4,85 % ročně z částky 36 864,26 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 36 864,26 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 412,95 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
1. Žalobou došlou soudu dne datum ve znění pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky jako úhrady dluhu ze Smlouvy o úvěru od anonymizováno a o stavebním spoření s účtem č. bankovní účet, kterou se žalovanou uzavřela dne datum Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč dne datum bezhotovostním převodem. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních částkách po 400 Kč, splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Vedle jistiny úvěru se žalovaná zavázala uhradit též úrok ve výši 4,85 % ročně, dále úrok z prodlení a poplatky. Žalovaná uhradila splátky v celkové výši 6 595,54 Kč. Neuhradila žádnou splátku za měsíce číslo, číslo, číslo. Žalobkyně proto prohlásila úvěr za zcela splatný ke dni datum z důvodu prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru. Vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak požadovala uhradit jistinu 36 864,26 Kč, poplatky 900 Kč, smluvní pokutu 10 041,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 072,43 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 224,90 Kč za období od datum do datum, úrok 4,85 % ročně z částky 36 863,26 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 36 864,26 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Dne datum uzavřela žalovaná jako dlužník se žalobkyní jako věřitelem Smlouvu o Úvěru od anonymizováno (úvěr on-line) a o stavebním spoření s účtem číslo bankovní účet. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 40 000 Kč a sjednání nového stavebního spoření. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,85 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 400 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru. Z listin nazvaných Detail zadané operace ze dne datum a datum vyplývá, že žalovaná nejprve požádala o úvěr ve výši 100 000 Kč, následně požadovanou částku snížila na 40 000 Kč. Úvěr na částku 40 000 Kč jí byl nabídnut při úrokové sazbě 4,85 % ročně a splátkách 400 Kč měsíčně. Žalovaná po odsouhlasení jednotlivých kroků pak podepsala též úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetového bankovnictví za použití bezpečnostní metody jméno klíč.
4. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně sdělila, že vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr. Z vyplněného formuláře nazvaného Vyhodnocení žádosti o úvěrový produkt vyplývá, že žalovaná sdělila, že má příjem ze zaměstnání nebo podnikání 23 875 Kč měsíčně, jiný příjem nemá. ulice splátky úvěru činí 1 348 Kč, celkové měsíční náklady rodiny 13 332 Kč. Příjem žalované nebyl zasílán na účet vedený u právnická osoba Výše aktuálního dluhu žalované dle lustrace provedené žalobkyní činila 123 014 Kč, celková výše měsíční splátky 1 348 Kč.
5. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že částka 40 000 Kč byla žalovanou čerpána dne datum. Žalovaná pak uhradila 15 splátek po 400 Kč, dále jsou evidovány mimořádné splátky 580,37 Kč a 15,17 Kč. Evidovaný zůstatek k datum činí 36 864,26 Kč. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že poslední pravidelná splátka byla uhrazena dne datum. Následovala pak mimořádná splátka dne datum Celkem bylo uhrazeno 6 595,64 Kč.
6. Z Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba a právnická osoba soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci
7. K prokázání prověření úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně přes výzvu soudu žádné další důkazy.
8. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k předložení dokumentů dokládajících čerpání poskytnutého úvěru na sjednaný účel, tj. financování bytových potřeb. Současně v tomto dopise sdělila, že pokud požadované dokumenty nebudou předloženy do 25. dne aktuálního měsíce, stane se celý úvěr splatným k 26. dni aktuálního měsíce. příjmení pak nutné uhradit celou částku úvěru včetně příslušenství, což celkem činí 47 940,40 Kč. Žalovaná tento dopis na poště nevyzvedla, jak vyplývá z kopie poštovní obálky s dodejkou.
9. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne datum jednak na adresu hlášeného trvalého bydliště ulice a číslo, obec a číslo, což je ohlašovna Městské části, jednak na adresu adresa žalované, která je uvedena jako adresa pro doručování ve smlouvě o úvěru. Oba dopisy byly odeslány doporučeně, jak vyplývá z poštovního podacího archu ze dne datum.
10. Po právní stránce soud posoudil daný vztah jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kterou žalovaná uzavřela jako spotřebitel s právním předchůdcem žalobkyně. Na uvedenou smlouvu je třeba aplikovat též zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
11. Soud se předně zabýval tím, zda původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalované řádně. Již z údajů poskytnutých žalovanou je zřejmé, že žalovanou tížil dluh v nezanedbatelné částce přesahující 100 000 Kč. Údaje o tvrzeném příjmu žalované přitom nebyly žádným způsobem ověřeny. Úvěr byl tedy poskytnut bez jakéhokoli prověření možností žalované tento úvěr řádně splácet. Skutečnost, že žalovaná měla splácet„ pouze“ 400 Kč měsíčně, nikterak nesnižuje povinnost věřitele řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka.
14. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele jsou upraveny v § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , který stanoví: (odst. 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
15. Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná, neboť před jejím uzavřením nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované.
16. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb. soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , z něhož cituje:„ (16.) příjmení zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. příjmení tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. příjmení, J., příjmení, L., příjmení, P., příjmení, L., příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo). (17.) Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
17. Aplikováno na nyní souzenou věc, žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku, která odpovídá rozdílu poskytnuté částky 40 000 Kč a splacené částky 6 595,54 Kč. Tento rozdíl činí 33 404,46 Kč. Žalovaná však není povinna platit smluvený úrok, poplatky, smluvní pokuty ani jiné sankce včetně úroku z prodlení, neboť do prodlení se zatím nedostala.
18. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 33 404,46 Kč. Při úvaze o lhůtě splatnosti soud zohlednil skutečnost, že žalovaná se zavázala původní dluh uhradit ve splátkách po 400 Kč. V případě, že by měla zaplatit pouze částku 40 000 Kč, byla by tato částka uhrazena do dubna 2029. Soud proto stanovil lhůtu k plnění tak, aby dlužná částka byla uhrazena rovněž do dubna 2029, a to ve splátkách. Za předpokladu, že první splátka by byla uhrazena v prosinci 2023, měl by být dluh uhrazen v 65 splátkách. Výše jednotlivé splátky tak činí 615 Kč. Datum splatnosti jednotlivé splátky soud stanovil shodně jak byla splatnost uvedena ve smlouvě, to znamená k 25. dni v měsíci. Pro úplnost soud dodává, že se nepřiklonil k úvaze žalobkyně o možnosti stanovení povinnosti hradit úrok z prodlení ze splátek, jejichž splatnost ještě nenastala. Soud vychází ze skutečností a právní úpravy rozhodných v době vyhlášení rozsudku. Nemůže předjímat, zda se žalovaná v budoucnu dostane do prodlení či nikoli, stejně tak nemůže předjímat, zda a jak budou v budoucnu zákonem upraveny úroky z prodlení a jejich výše.
19. Soud tedy žalobě vyhověl co do vyčerpané a nesplacené částky jistiny 33 404,46 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Částku 33 404,46 Kč uložil žalované uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 615 Kč.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád tak, že přiznal náhradu žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná. Poměrný úspěch žalobkyně činí 18,89 %. Při výpočtu poměrného úspěchu soud do předmětu řízení zahrnul částku 47 806,16 Kč, požadovanou jako jistinu, dále kapitalizovaný úrok 1 072,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 224,90 Kč, kapitalizovaný úrok za období od datum do dne vyhlášení rozsudku, tj. datum v částce 989,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4,85 % ročně z prodlení z částky 36 864,26 Kč za období od datum do datum v částce 3 060,23 Kč. Součet uvedených částek činí 56 153,19 Kč. Žalobkyně byla úspěšná pouze do částky 33 404,46 Kč. Neúspěch žalobkyně tedy činí 22 748,73 Kč, poměrný neúspěch činí 10 655,73 Kč (56 153,13 mínus 22 748,73 mínus 22 748,73 = 10 655,73). příjmení 10 655,73 Kč je 18,98 % z částky 56, 153,19 Kč. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu částky odpovídající 18,98 % vynaložených nákladů řízení.
21. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 913 Kč a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Odměna z tarifní hodnoty 47 806,16 Kč činí za jeden úkon 3 020 Kč, přičemž soud přiznal nárok za 4 úkony dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání) a dále čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud přiznal DPH ve výši 21 % v částce 2 788,80 Kč Náklady řízení celkem činí 17 981,80 Kč, z toho 18,98 % činí 3 412,95 Kč. Soud nepřiznal odměnu za dvě doplňující písemná vyjádření, neboť doplňovaná tvrzení a důkazy k nim měly být součástí již původního návrhu na elektronický platební rozkaz. Nejednalo se tedy o účelně vynaložené náklady.
22. Soud tedy uložil žalované uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 412,95 Kč, a to ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku. Delší lhůtu splatnosti soud stanovil s ohledem na zřejmě nepříznivou finanční situaci žalované.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.