Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

119 C 57/2023-48

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; a) právnická osoba

sídlem právnická osoba jméno anonymizována dvě slova příjmení jméno příjmení

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; 1. celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.990 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.010 Kč spolu

-) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015,

-) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016,

-) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016,

-) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017,

-) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017,

-) s 7,50% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018,

-) s 8,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018,

-) s 8,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019,

-) s 9,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019,

-) s 9,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020,

-) s 7,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020,

-) s 7,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021,

-) s 7,50% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021,

-) s 10,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022,

-) se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na účet soudu u ČNB, č.ú. číslo, variabilní symbol doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 1.226 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.990 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 4.010 Kč spolu -) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015, -) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016, -) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016, -) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017, -) s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017, -) s 7,50% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018, -) s 8,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018, -) s 8,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019, -) s 9,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019, -) s 9,00% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020, -) s 7,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020, -) s 7,25% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021, -) s 7,50% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021, -) s 10,75% zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022, -) se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč od 1.7.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, <b>se zamítá.</b> III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na účet soudu u ČNB, č.ú. [číslo], [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 1.226 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 26.1.2009 smlouvu o půjčce číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč, které si žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatek ve výši 10.440 Kč jako sjednané příslušenství pohledávky. Celkově se tedy zavázal zaplatit 25.440 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, ke dni splatnosti poslední splátky, tedy dne 1.2.2010 svůj závazek řádně a včas nesplnil. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku 4.010 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem ze dne 9.6.2015 s účinností od 1.7.2015 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25.6.2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Smlouva nabyla účinnosti dne 24.8.2018. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1.10.2018. Přes předžalobní výzvu žalovaný dosud žalobci nezaplatil ničeho. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku půjčky ve výši 15.000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 6.430 Kč, dále zákonného úroku z prodlení.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

Dne 26.1.2009 právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 15.000 Kč, dále se žalovaný zavázal zaplatit příslušenství ve výši 10.440 Kč, celkem tedy 25.440 Kč v 53. týdenních splátkách po 480 Kč ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný byl informován o podmínkách úvěru. Ze smluv o postoupení pohledávky včetně přílohy číslo soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na přechodného věřitele a následně žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015 se podává, že původní věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému a z oznámení ze dne 1.10.2018 se podává, že přechodný věřitel oznámil postoupení pohledávky žalovanému (včetně poštovních podacích archů). Z předžalobní výzvy ze dne číslo, včetně poštovního podacího archu se podává, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Jelikož byla smlouva o půjčce uzavřena dne 26.1.2009, řídí se právní vztahy k ní vyplývající podle ust. , (dále jen ), zákonem číslo Sb., ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen ) a , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 24.3.2013 (dle jen SZÚ).

Dle ust. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

Dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

Dle ust. § 9 odst. 1 ZSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to ne zbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebiteli úvěry, v tomto případě půjčku podle zákona o spotřebitelském úvěru platného v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce bylo povinností žalobce posoudit při sjednávání půjčky odbornou schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěrycshopnosti musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet. V opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou. ZSÚ však v době uzavření smlouvy o půjčce nespojoval s nedostatečným posouzením úvěryschopnosti žalovaného absolutní neplatnost smlouvy. Pouhá skutečnost, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo v jiném časovém období, však nemůže zvýhodňovat jednu stranu smlouvy (žalobce jako podnikající osoba) na úkor strany druhé (žalovaný coby spotřebitel). I na smlouvu o půjčce, která byla uzavřena před novelou , je proto třeba nahlížet jako na absolutně neplatnou, která nevyvolává žádné smlouvou zamýšlené účinky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2019, č.j. , a dále nález Ústavního soudu ze dne 26.1.2012, sp.zn. ). Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání i bez návrhu ( ).

Z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně natož pak s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel půjčky svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet s odbornou péčí nedostál.

Absolutní neplatnost právního jednání působí přímo ze zákona, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat následky předvídané smluvními stranami. Právnímu předchůdci žalobce tak právo na zaplacení sjednaného příslušenství nevzniklo a nelze je tedy žalobci přiznat, tak jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. V případě, že žalovaný na základě neplatné smlouvy o půjčce její předmět převzal, tj. čerpal 15.000 Kč při podpisu smlouvy dne 26.1.2009, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ust. a násl. ). Pokud žalovaný tvrdil, že žalobce uhradil částku ve výši 4.010 Kč, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou (15.000 Kč) a částkou vrácenou (4.010 Kč). S ohledem na právě uvedené soud žalobě v této části vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru v účinném znění však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnosti spotřebitele vrátit poskytnutou dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Mezi účastní nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté dosud nevrácené jistiny, žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje, soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného na základě, kterých by bylo možno stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejích splácení. Ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto určil lhůtu k plnění do 30 dnů od právní moci rozsudku s odkazem na ust.

Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 1 písm. a), ust. § 4 odst. 1 písm. j) a ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/19941 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích), podle nějž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 800 Kč položka 2 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Soud platební rozkaz nevydal, a dle položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků v tomto případě doměří žalobci doplatek do výše položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 7.2.2014). S ohledem na právě uvedené, tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč položka 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků tímto rozsudkem.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl úspěšný v 50% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 50% předmětu řízení. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 50%.

Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle , , d), g) vyhl. č. , 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení vyhl. č. , DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy 2.452 Kč.

Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.452 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 50% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 1.226 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. ) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.