Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 354/2023-66

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 123 758,92 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 96 768,49 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 10 996,13 Kč, co do kapitalizovaného úroku 8 972,12 Kč, co do úroku

15 % ročně z částky 49 998,35 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 4. 7. 2023 do 18. 9. 2023 ve výši 1 620,73 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 007,13 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Co do částky 15 994,30 Kč, co do kapitalizovaného úroku 10 624,13 Kč, co do úroku

15 % ročně z částky 69 995,79 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 4. 7. 2023 do 18. 9. 2023 ve výši 2 255,98 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 751,79 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 780 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 96 768,49 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku. II. Co do částky 10 996,13 Kč, co do kapitalizovaného úroku 8 972,12 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 49 998,35 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 4. 7. 2023 do 18. 9. 2023 ve výši 1 620,73 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 007,13 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Co do částky 15 994,30 Kč, co do kapitalizovaného úroku 10 624,13 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 69 995,79 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 4. 7. 2023 do 18. 9. 2023 ve výši 2 255,98 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 751,79 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 780 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 18. 9. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 123 758,92 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi účastníky byla dne 7. 7. 2022 uzavřena smlouva

o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7207042023, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně úrokového navýšení žalobkyni splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,06 % z výše sjednaného úvěrového rámce a to vždy 20. den v kalendářním měsíci. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru

a poplatky pravidelné (např. za výpis) či nepravidelné (např. za výběr z automatu, blokaci karty apod.) a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 52 313 Kč a na úvěr uhradila celkem 11 302 Kč. Protože žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1. ÚP, a úvěr ke dni 19. 6. 2023 zesplatnila. Žalovaná na výzvu k zaplacení nereagovala a na úvěr neuhradila žádnou další částku; žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 52 007,13 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny 49 998,35 Kč, poplatků za pojištění 408,78 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků za pojistné vyplývá ze Smlouvy, resp. z ustanovení odst. 5.5. ÚP a konkrétně se jedná o neuhrazené poplatky za pojištění zahrnuté v 8. až 11 splátce. Právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů, vzniklých v souvislosti

s prodlením žalované, bylo sjednáno v ust. ,

o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve Smlouvě (část„ Důsledky nesplácení úvěru“) a v bodu odst. 7.1. Sankce Úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobce činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované

v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od 1. 5. 2022 byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokutu 1 000 Kč žalobkyně požaduje na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. ÚP a podkapitoly odst. 7.1. ÚP. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 000 Kč.

Mezi účastníky byla již dne 18. 7. 2021 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7107105656, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně úrokového navýšení žalobkyni splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce a to vždy 20. den v kalendářním měsíci. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a poplatky pravidelné (např. za výpis) či nepravidelné (např. za výběr z automatu, blokaci karty apod.) a smluvní sankce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 142 659 Kč a na úvěr uhradila celkem 86 901,51 Kč. Protože žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1. ÚP, a úvěr ke dni 19. 6. 2023 zesplatnila. Žalovaná na výzvu k zaplacení nereagovala a na úvěr neuhradila žádnou další částku; žalobkyně proti požaduje zaplacení částky 71 751,79 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny 69 995,79 Kč, poplatků 156 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč a smluvních pokut 1 000 Kč. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků vyplývá ze Smlouvy, resp. z ustanovení odst. 5.5 ÚP a konkrétně se jedná o neuhrazené poplatky za vedení účtu zahrnuté v 19. až 22. splátce. Právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů, vzniklých v souvislosti

s prodlením žalované, bylo sjednáno v ust. ,

o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, ve Smlouvě (část„ Důsledky nesplácení úvěru“) a v bodu odst. 7.1. Sankce Úvěrových podmínek. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobce činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč je-li žalované

v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od 1. 5. 2022 byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen a sjednocen na částce 300 Kč za měsíc vymáhání. Smluvní pokutu 1 000 Kč žalobkyně požaduje na základě smlouvy (oddíl Důsledky nesplácení úvěru) a podkapitoly odst. 7.1. ÚP a podkapitoly odst. 7.1. ÚP. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 000 Kč.

V případě obou smluv žalobkyně vedle shora uvedených dlužných částek požaduje zaplacení příslušenství tj. úroku a úroku z prodlení kapitalizovaných ke dni sepisu žaloby a dalšího úroku a úroku z prodlení za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení.

Před uzavřením obou smluv byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalované a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele

o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace

o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.

2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná.

4. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 3. 1. 2024, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Žalobkyně naplňuje svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS). V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru. Za účelem ověření tvrzení

o příjmech žalované ze zaměstnání si žalobkyně vyžádala přehled pohybů na účtu žalované za období od 9. 4. 2022 do 7. 7. 2022, ze kterého je zřejmé, že žalovaná obdržela od svého zaměstnavatele právnická osoba Technologies v květnu 2022 částku 27 257 Kč a v červnu 2022 částku 32 515 Kč. Prostřednictvím uvedeného přehledu si žalobkyně rovněž ověřila výdaje žalované – např. výdaje na stravu, pohonné hmoty, přičemž jsou z něho zřejmé i tzv. zbytné a jednorázové výdaje; část příjmů byla vybírána prostřednictvím bankomatu

(v rozhodném období celkem ve výši 49 000 Kč) a další náklady tak byly zřejmě placeny hotovostními platbami, které žalobkyně není schopna ověřit.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání se žalobou doručeno do datové schránky dne 28. 12. 2023. Soud proto dle , (dále jen „ “) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

6. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami předloženými žalobkyní a to potvrzeními

o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik, přehledem pohybů na běžném účtu žalované za měsíce duben – červenec 2022, úvěrovou zprávou, smlouvami

o revolvingovém úvěru č. 7107105656 a č. 7207042023, úvěrovými podmínkami, výpisem čerpání, splátek a úhrad ke každé ze smluv, výzvami ke splacení celého dluhu ze dne 19. 6. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2023.

7. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli ve dnech 18. 7. 2021 a 7. 7. 2022 smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě kterých byla žalovaná oprávněna prostřednictvím kreditní karty čerpat finanční prostředky do sjednané výše úvěrového rámce 50 000 Kč resp. 70 000 Kč. Žalovaná je ve smlouvách označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou, číslem mobilního telefonu, e-mailovou adresou a číslem OP. Splatnost úvěrů včetně sjednaného úrokového navýšení 26,28% resp. 27,90 % ročně byla sjednána v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,061 % a 4% z aktuálně dlužné částky a to vždy ke 20. dni v kalendářním měsíci. Mezi účastníky bylo ve smlouvě dále sjednáno hrazení účelně vynaložených nákladů na vymáhání a pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované způsobem popsaným v návrhu na zahájení řízení a ve vyjádření ze dne 3. 1. 2024. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná měla při sjednávání obou smluv příjem ze zaměstnání a to v případě smlouvy z r. 2021 ve výši 25 000 Kč a v případě smlouvy z r. 2022 ve výši 28 000 Kč, v obou případech byla svobodná, bydlela v podnájmu a měla jednu vyživovací povinnost. V r. 2021 nevykazovala žádný další příjem členů domácnosti, měsíční výdaje domácnosti činily 10 000 Kč; v r. 2022 byl příjem ostatních členů domácnosti 27 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 14 000 Kč. Při výpočtu MLS klienta ke smlouvě

č. 7107105656 bylo vycházeno z příjmu žalované 25 000 Kč, splátek jiným společnostem

0 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti 3 550 Kč a životního minima na

1 vyživované dítě 2 420 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti bylo vycházeno z příjmu žalované 25 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 0 Kč, normativních výdajů na bydlení 6 348 Kč, splátek jiným společnostem 0 Kč, životního minima členů domácnosti 5 970 Kč. Při výpočtu MLS klienta ke smlouvě č. 7207042023 bylo vycházeno z příjmu žalované 28 000 Kč, splátek jiným společnostem 7 411 Kč, splátek HC 2 800 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti 3 910 Kč a životního minima na 1 vyživované dítě 1 335 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti bylo vycházeno z příjmu žalované 28 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 27 000 Kč, normativních výdajů na bydlení 12 599 Kč, splátek jiným společnostem 7 411 Kč, splátek HC 2 800 Kč a životního minima členů domácnosti 10 110 Kč. K výši příjmů a výdajů žalované a ostatních členů domácnosti nebyly kromě neověřeného přehledu pohybů na účtu žalované doloženy žádné doklady, ač byla žalobkyně k jejich předložení soudem vyzvána. Uvedeným výpisem přitom bylo prokázáno, že výdaje žalované v období od 9. 4. 2022 do 7. 7. 2022 přesahovaly 128 000 Kč, zatímco příjmy žalované činily cca 104 000 Kč, z toho 23 000 Kč byly další půjčky převážně od právnická osoba anonymizováno. Podle žalobkyně žalovaná na úvěry zaplatila celkem 98 203,51 Kč (11 302 Kč + 86 901,51 Kč), což odpovídá výpisům čerpání, splátek a úhrad. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by na úvěry zaplatila více, než tvrdí žalobkyně.

8. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu

s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle , 2 č. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalovaná na základě obou smluv o revolvingovém úvěru načerpala celkem 194 972 Kč (52 313 Kč + 142 659 Kč). S ohledem na označení žalované v obou smlouvách se nepochybně jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než potvrzení oddělní rizik žalobkyně, úvěrovou zprávu a přehled pohybu na účtu žalované za období duben – červenec 2022 a to ani za situace, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobkyně vyšla co do příjmů žalované z údajů od žalované, které byly doloženy pouze v měsících květen a červen 2022. Při výpočtu příjmení klienta a domácnosti pak žalobkyně vycházela z těchto neověřených příjmů. Žádným způsobem nebyly dokládány příjmy ani výdaje žalované před uzavřením smlouvy

číslo z r. 2021 ani výdaje žalované či příjmy a výdaje ostatních členů domácnosti v případě smlouvy č. 7207042023 – jedná se např. o náklady na bydlení, závazky vůči jiným společnostem apod., přičemž z předložených dokladů je zřejmé, že před uzavřením smlouvy č. 7107105656 v ř. 2021 nebyly vykazovány žádné splátky ostatním společnostem, zatímco

o rok později již splátky ostatním společnostem ve výši 7 411 Kč a splátky HC ve výši 2 800 Kč. Přestože se tedy žalovaná v průběhu jediného roku podstatným způsobem zadlužila, poskytla jí žalobkyně další úvěr, aniž by blíže zkoumala a ověřovala skutečné finanční

a majetkové poměry žalované.

10. S ohledem na výše uvedené a na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně aktuálního rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Takovýto závěr rozhodně není v rozporu se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, na který odkazuje žalobkyně a který hovoří právě

o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobkyně konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že„ pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech

a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru v r. 2021 ověřovala konkrétní příjmy a výdaje samotné žalované a před poskytnutím dalšího úvěru v r. 2022 ani příjmy a výdaje ostatních členů domácnosti. Důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně neoznačila ani nepředložila ani poté, kdy byla poučena dle S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěry byly žalované poskytnuty v rozsahu přiměřeném jejím skutečným majetkovým poměrům.

11. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalované jsou smlouvy ze dne 18. 7. 2021 a 7. 7. 2022 dle § 87 ZSÚ neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

12. Protože žalovaná vyčerpala celkem částku 194 972 Kč na základě neplatných smluv, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyčerpané částky 52 313 Kč bylo vráceno 11 302 Kč a neuhrazeno zůstalo 41 011 Kč; z částky 142 659 Kč bylo vráceno 86 901,51 Kč a neuhrazeno zůstalo 55 757,49 Kč, když žalovaná netvrdila a neprokázala, že by zaplatila více, než tvrdí žalobkyně. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 96 768,49 Kč (41 011 Kč + 55 757,49 Kč). Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta

a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaná je v řízení nečinná, nedoložila soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou její možnosti, byla lhůta k plnění stanovena s ohledem na dobu, kdy žalovaná částku čerpala a jaká byla původně sjednaná doba splatnosti. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 96 768,49 Kč ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku.

13. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto co do částky 26 990,43 Kč (10 996,13 Kč + 15 994,30 Kč), úroků a úroků z prodlení, jak jsou specifikovány ve výrocích II a III tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta.

14. Výrok o nákladech řízení se opírá o Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, když uspěla co do částky 96 768,49 Kč tj. co do 78 % žalobního návrhu a neuspěla v částce 26 990,43 Kč (10 996,13 Kč + 15 994,30 Kč). Ve věci takto úspěšná žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ve smyslu , proto má nárok na náhradu nákladů řízení a to v poměru svého úspěchu a neúspěchu tj. ve výši 56 % (úspěch 78 % - neúspěch 22 %). Na nákladech řízení žalobkyni náleží celkem částka 40 679 Kč, z toho 24 240 Kč za

4 úkony právní pomoci po 6 060 Kč (převzetí zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva, účast na jednání), 1 200 Kč za 4 x režijní paušál po 300 Kč, 1 400 Kč za náhradu za ztrátu času na cestě k jednání za 14 půlhod. po 100 Kč, 2 687 Kč za jízdné k jednání z Brna do Trutnova a zpět celkem za 374 km při použití osobního automobilu Ford Focus s průměrnou spotřebou 4,1 litrů nafty na 100 km při vyhláškové ceně nafty 38,70 Kč za litr a základní sazbě 5,60 Kč za kilometr, vše dle vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů, dále 6 201 Kč za 21 % DPH z nákladů právního zastoupení a 4 951 Kč za zaplacený soudní poplatek. Za účelně vynaložené náklady řízení nepovažuje soud odměnu a režijní paušál za jeden další úkon spočívající v doplnění tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované, neboť tato tvrzení měla a mohla být v potřebném rozsahu uvedena již v žalobě. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu tedy soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení celkem ve výši 22 780 Kč (56 % z částky 40 679 Kč). Lhůta k plnění byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.