Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 202/2023-23

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Silvií Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 5.660 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhala zaplacení částky 5.660 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 5.660 Kč od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 10,75 %, od datum do datum ve výši 14 %, od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené anonymizováno národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhala zaplacení částky 5.660 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 5.660 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 8 %, od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 9 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, od [datum] do [datum] ve výši 7,5 %, od [datum] do [datum] ve výši 10,75 %, od [datum] do [datum] ve výši 14 %, od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5.660 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je právní nástupkyní společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce na částku 15.000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč a žalovaný uhradil 19.780 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K projednání věci samé soud nenařizoval podle jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.

Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, kterou byla poskytnuta žalovanému půjčka ve výši 15.000 Kč, a v souvislosti s tímto se zavázal zaplatit souhrnný poplatek v částce 10.440 Kč. Celková částka činila 25.440 Kč a žalovaný se ji zavázal zaplatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Současně podpisem této smlouvy žalovaný stvrdil, že při uzavření smlouvy v místě bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky (smlouva o půjčce). Pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (smlouvy o postoupení pohledávek a příloha).

Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce na částku 15.000 Kč, kterou převzal v hotovosti se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč.

S ohledem na datum uzavření smlouvy bylo nutné použít ustanovení č. s tím, že podle č. smlouvu o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud posuzoval podle shora uvedeného ustanovení s tím, že předchůdce žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému peníze a žalovaný se je zavázal vrátit v určitých týdenních splátkách. S ohledem na obsah smlouvy je zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce.

Dále se soud zabýval souhrnným poplatkem. Soudu je z úřední činnosti a nesporně také z výpisu obchodního rejstříku společnosti právnická osoba známo, že tato společnost je podnikatelkou, přičemž předmětem podnikání je finančnictví, jeho nebankoví část. Za této situace uzavírané smlouvy o půjčce měly pro předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Pokud jde o smlouvu o půjčce, mohou být sjednány úroky. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky pak představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Žalobkyně se tak domnívá, že souhrnný poplatek jako takový nelze podrobit přezkumu přiměřenosti ve smyslu a má pravdu, když v tomto směru se lze opřít o judikaturní závěr Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. nebo o stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. . Je zřejmé, že poplatky za inkaso a administrativní činnost se odvíjí od výše půjčené částky, ne od výše skutečných nákladů za inkaso týdenní splátky, neboť ta by byla shodná při jakékoliv výši půjčené částky a odvíjela by se spíše od místa bydliště dlužníka a nákladů na dopravu do tohoto místa než od výše půjčené částky. Za této situace předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace ve spojení s  , tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů, pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Žalobkyně a její předchůdkyně mají za to, že poplatek nelze přezkoumávat z hlediska přiměřenosti, využívajíc svého postavení a postavení spotřebitele a obešly ustanovení , aby nemohlo dojít k přezkoumání výše souhrnného poplatku. Je přitom zřejmé, že souhrnný poplatek se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to skrytým zcela spotřebiteli. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce, hodnotí jako absolutně neplatnou podle pro obcházení zákona.

Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy od ostatního obsahu, soud se domnívá, v souladu s ustanovením , s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření, že nelze oddělit část souhrnného poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci , dále a nález Ústavního soudu , kdy všechna tato rozhodnutí mají za to, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem generování zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o půjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky souhrnného poplatku smlouvy o půjčce neuzavřela. Neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce, nikoliv pouze část týkající se souhrnného poplatku.

Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná pro obcházení zákona podle , a to v celém rozsahu, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle , kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Na soudu tedy bylo, aby tato plnění zúčtoval. Smlouvou o půjčce poskytla předchůdkyně žalobkyně v hotovosti žalovanému částku 15.000 Kč, přičemž žalovaný na tuto smlouvu o půjčce zaplatil předchůdkyni žalobkyně částku 19.780 Kč. Žalobu proto soud zamítl.

Pokud jde o náklady řízení postupoval soud podle a s ohledem na požadované plnění a přiznané plnění má právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.